Čas zabíjet

Nejprve klady. A Time to Kill určitě vyčnívá mezi právnickými dramaty, nejen díky érám Ku-klux-klanu a pohledu na rasismus celkově, ale skvěle těží z nadprůměrné herecké plejády, ze které je nejvíce působivé jiskření mezi Bullock a McConaugheym. Zkrátka nepřijde i syrovější atmosféra amerického jihu a úvodní pomsta. Zápory: (spoiler) Finální rádoby emotivní projev mne nechal bohužel zcela chladným, ačkoliv chápu, že v dané chvíli hlavnímu hrdinovi ve zdánlivě prohraném případu nezbylo nic jiného, než porotě zahrát na city. Nicméně bych asi ocenil spíše klasickou rivalitu mezi právnickými esy, jaká byla k vidění např v  A Few Good Men. Tzn. více prostoru pro Spaceyho a alkoholika Sutherlanda. V součtu Joel sestrojil svižný, zábavný a syrový snímek s několika hollwoodskými neduhy, který si však s sebou nese své charakteristické aroma let devadesátých, pro které mám jednoduše slabost. 80% (09.06.2021)

Čas zabíjet byl místy, hlavně zpočátku, velmi působivý film, který mě docela chytil za srdce. Škoda jen, že při své délce si působivost nedokázal úplně udržet a místy sklouzával do zbytečností. Nuda se ovšem nedostavila. To ani omylem. Jediné, co bych snad mohl ještě vytknout, je taková ta americká scénářová připitomělost (ano, rozstřílel jsi mi nohu na maděru, ale jsi dobrý člověk, odpouštím ti!), která z tohohle filmu dělá tak trochu pohádku. Ok, protentokrát odpustím. Všechny další nedostatky jsou omluvitelné. Jsou zde sympatické herecké výkony všech hlavních představitelů a celkem povedená atmosféra soudního procesu. Mohlo to být lepší, ale stále je to velmi dobré. PS. Je zajímavé sledovat, jak se Matthew McConaughey k roli právníka v dalších filmech s úspěchem vrací. (23.08.2011)

A Time to Kill je úspešný, aj keď iba priemerný film z právnického prostredia. K priemernosti sa nedopracoval iba nepravdepodobnou prvotinou úspešného Johna Grishama a šablónovitosťou postáv rôznych rás, ale najmä tým, ako ľahkovážne vysiela svoje posolstvo divákom. V civilizovanom svete nie je možné tolerovať, aby poškodený nahradil sudcu i kata a vykonával spravodlivosť podľa svojich predstáv. Ale tiež by nemalo byť možné, aby páchatelia znásilnenia na dievčati inej rasy boli prepustení ako nevinní. Vo filme je niekoľko silných scén vyvážených približne rovnakým počtom scén idiotských, takže mi z neho ostane v pamäti iba bezchybný výkon retro krásavca Matthewa McConaugheya, ktorému šikovne sekundovala Sandra Bullock. Sympatického vraha si zahral Samuel L. Jackson, pretože Sidney Poitier asi nemal voľný termín. (06.12.2012)

Devadesátky byly zlatým věkem kinematografie. Téma rasismu se v amerických filmech objevuje hojně a v té době se mi zdá, že šlo spíše o dozvuky osmdesátých let a Vietnamu.  O tom se říkalo, že do džunglí na druhé straně světa byli odvedeni primárně černí kluci z amerických ulic se kterými si nikdo moc nevěděl rady... V devadesátkách co vím se už říkalo, že v Americe je nejlepší být svobodná matka se třemi dětmi ideálně Afroameričanka nebo Latinoameričanka, protože se sociální podporou pro takovou sestavu okolností se už dá slušně vyjít aniž by člověk musel chodit do práce. V té době začínal rasizmus naruby a i když určitě někde ještě zhusta přetrvával, pořád to bylo o level jinde než v šedesátkách nebo dokonce v třicátých a čtyřicátých letech. To ovšem nikdo netušil jak se to otočí v dnešních časech... Jak se bude v ulicích amerických měst klekat, jak se budou bourat sochy mořeplavců... Pokud mohl být hrdina filmu plně osvobozen, pak americký právní systém nechápu. Samozřejmě jsem mu tu plynovou komoru nepřál, ale že vraždil byl fakt. Samozřejmě člověk chápe jeho pohnutky obzvláště pokud je tátou. Ale jak by svět vypadal kdyby se spravedlnost brala do vlastních rukou? Jeho čin bych chápal třeba po mírném rozsudku těch dvou, ale ne ve chvilce kdy jdou k soudu. Film byl doslova prošpikován hereckými hvězdami, taková koncentrace se tedy hned tak nevidí. Závěr byl samozřejmě protirasistický a svým způsobem si píchnul i do chování Afroameričanů. Na mně to bylo až moc sluníčkové.. Celý soudní proces byl super, všichni hráli skvěle soudce nevyjímaje, ale pak došlo na závěrečnou řeč a bylo vymalováno. Scénka se špatným poldou ta tam snad ani být nemusela... Dávám tedy za 3 krevety a neskrývám zklamání. Mám rád hezké konce, ale nesmí se moc tlačit na pilu... Tady ke konci dost kvílela... * * * (15.07.2021)

Co to, sakra, mělo být?! Oslava krevní msty jako nejlepšího možného prostředku, jak udržet ve společnosti zákonnost? _________ Podle mě je to klišovitý snímek s nebezpečným poselstvím a zcela zjevným rasistickým vyzněním. A tím nemyslím ty tupce z KKK, ale skutečnost, že když dvojnásobnou vraždu bělochů spáchá Afroameričan, hned se na to automaticky nahlíží jako na rasový problém a nikoliv jako na kriminální. _____Filmaři to ještě podpořili tím, že mstícího se Afroameričana hraje ušlechtilý S. L. Jackson zobrazený jako muž neskutečně kladného charakteru, zatímco na druhé straně stojí ubohá, chudá, hloupá a zjevem odpuzující spodina spojená pod křídly jednoznačně odsouzeníhodného spolku. _____ Závěrečná řeč obhájce, zde v mnoha komentářích vyzdvihovaná, mě chvílemi rozesmála a chvílemi naštvala. To je totální rezignace na nějaká pravidla a zákony, ale opět jen podpoření krevní msty, tentokrát tak drásavým vylíčením utrpení malého děvčátka, až se chce pomstít i porota a tudíž je vyhráno. Slzy na tváři obhájce při vlastní řeči byl nechutný sebedojímací kýč. Nezvítězila spravedlnost, ale odplata. ______ A to nemluvím o fixlování, kterého se při procesu dopouštějí obě strany, takže se pravda musí se staženým ocasem odplížit ze soudní síně, protože tam pro ni není místo. __________ Navíc je to klišovité až blázen, snad nejhorší byl závěr, kdy se tedy dokázalo, že bílá a černá holčička si spolu můžou klidně hrát. Pokud ovšem předem černý tatínek upozorní bílého tatínka, že i taková věc je možná a bílý tatínek se chytne za nos a bílou holčičku na návštěvu k černé rodině dotáhne. Asi aby měl body až bude chtít kandidovat na soudce. HNUS! /8. 10. 12./ (08.10.2012)