Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Martin Scorsese, jeden z největších režisérů současnosti, uvádí skvělou adaptaci románu, za který spisovatelka Edith Whartonová získala Pulitzerovu cenu. V hlavních rolích filmu se představují držitel Oscara Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeifferová a Winona Ryderová. Úchvatná romance s ironickým názvem Věk nevinnosti vypráví o tragickém milostném trojúhelníku v honosném a pokryteckém prostředí vyšších společenských vrstev New Yorku 70. let 19. století. Newland Archer (Day-Lewis) je bezúhonný advokát, který tajně touží po vášnivějším životě. Jeho zasnoubení s půvabnou, ale nezajímavou členkou místní smetánky May Wellandovou (Ryderová) Newlanda odsoudilo k životu v tiché lhostejnosti. Když se ale do New Yorku vrací výstřední, společensky nepřijatelná sestřenice jeho snoubenky, Newland riskuje vše kvůli naději na opravdovou lásku. (HBO GO)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (218)

Ajantis 

všechny recenze uživatele

Věk nevinnosti je jednak milostným příběhem následujícím tradici tragických lásek nenaplněných kvůli striktním pravidlům soubobé společnosti, překážka ve vztahu dvou lidí už však nemá fyzickou povahu jako majetek nebo ostří meče, ale „pouze“ morální - odsouzení ze strany společnosti, pohledy skrz prsty, šepot probíhající za zády... ukazuje se však, že i tato podpovrchová moc je stejně silná. Především je však portrétem své doby a místa, aristokratické vrstvy Nového světa (který je kopií toho starého, jak sarkasticky praví jedna z postav) druhé poloviny 19. století. Nejde o příliš příběhově orientovaný snímek (i jednotlivé charaktery jsou spíše archetypy, na nichž systém vyjevuje svou povahu), prim hraje onen výsek společnosti se svými pravidly, zvyky, sociálními vazbami, a značnou romantikou - žel asi jen pro určitou cílovou skupinu. A převážně v tom tedy záleží, zda se do něj divák dokáže ponořit a naplno si užít jeho bohatství. Kažopádně jde o film kromobyčejně krásný. Dle Oscara Wildea žijícího v téže době by se měl člověk snažit vytvořit umělecké dílo i ze svého života; hlavní hrdinové jdou sice proti duchu jeho náhledu na svět, z těsných konvencí se vymanit nedokáží, přesto umělecké dílo vytvořili jaksi sekundárně. Krása estetického charakteru přetéká z každého záběru – jednak z objektů v nich obsažených (kostýmy, výzdoba interiérů a obzvlášť přenádherná Winona Ryder), ale i ze způsobu, jakým jsou nasnímány. Zajímavým vypravěčským prvkem je absence vnitřních monologů postav, na jejichž postoje můžeme usuzovat toliko z vnějších projevů. Veškeré dění komentuje vypravěč (malinko ironický hlas doby), ale herci na jevišti zůstávají zticha; své skutečné myšlenky a pocity skrývají před divákem stejně jako před svými bližními. Často si tak nemůžeme být úplně jisti jejich aktuálním postojem (což občas ústí v jistá překvapení), ale indicií je dost na to, abych jejich motivům plně věřil a mohl se psychologické propracovanosti Scorseseho díla obdivovat. Ač – v duchu soudobé etikety – plátno nepřetéká emocemi, právě naopak, na mé straně se je filmu povedlo vyvolat mnohokrát, a potvrzuje tak tezi, že silná odezva se buduje nejlépe nepoužitím explicitně silných výrazových prostředků. Tento Scorseseho výtvor u mne s přehledem překonává jeho výrazně lépe hodnocené portréty moderní smetánky (Mafiáni, Casino) i sociálně ne zcela konformních jedinců (Zuřící býk, Taxikář); jen škoda, že ty dvě a čtvrt hodiny uběhly tak rychle... ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Scorseseho starý New York podruhé na mě nezabral se svou podivnou osudovou love story, byl jsem ale (jako v případě Gangů, jen na opačné straně společenského spektra) vtažen do prostředí tehdejší ultra-privilegované "Gilded Age" (#329) smetánky, se vší svou okázalostí, strojeností, povrchností, konvencí, prázdnotou a přetvářkou. Toť velmi zvláštní, fascinující svět "jednoho procenta" a ano, na pohled byl ten film skvělý. Druhá velká deviza DDL a jen další z jeho suverenních proměn. Vykrystalizovat finální část v nějak uspokojivý, uzavřenější dojem (mohlo fungovat v knižní předloze), pálím o tu hvězdu víc bez nějakých pochyb. Můžete se nudit, může vás to unést, doporučuji nepřehlédnout. "It seems stupid to have discovered America only to make it a copy of another country." ()

Reklama

H34D 

všechny recenze uživatele

Od mého oblíbence - Martina Scorsese bych zrovna takový film nečekal, chyběla mi tam nějaká mafie :) Ačkoliv se ze začátku zdálo, že tento vizuálně výborně zpracovaný film nás pěkne příjemně, pomalinku a inteligentně protáhne nějakou (ne)šťastnou láskou, po chvíli to začalo mírně nudit. Jednoduše, když to zbagatelizuji - příliš dlouhá stopáž a málo děje. 7/10 ()

01Zuzana10 

všechny recenze uživatele

velmi pekne a zaujimavo spracovany film. (len mi vadili nespocetne zabery jedla, aleprestrihy dreva v krbe - genialny napad. brvna vzdy vystihovali atmosferu!!!) Este som nevidela hrat D. Day-Lewisa az dosial. Bol mi nesympaticky, no po tomto filme budem jeho filmy vyhladavat. Skoda... mrs.Olanska mi bola a este stale je velmi nesympaticka (nemyslim M.Pfeiffer). Hrozne mi pripominala ... sorry za ten vyraz kurtizanu... jej spravanie sa... posobilo na mna vulgarne. Skoda, ze som (do tretice to slovo) nesympatizovala s pribehom. Keby zajimave pribehy tej doby boli takto natocene, mala by som dalsi favourite film. krasny film po vsetkych strankach krom tej dejovej... ()

kajda.l 

všechny recenze uživatele

Best of Scorsese! Mistrovské dialogy, působivá kamera, chytlavá hudba a herecké výkony s puncem geniality, vychválit jednotlivce nemožné (Day-Lewis, Pfeiffer, Chaplin, Ryder ti všichni a nejen oni - na Mrs. Mingott (Miriam Margolyes) jen tak nezapomenu, zde ze sebe odvádějí to nejlepší). Má slabost pro kostýmní dramata (sice hlavně anglická) objevila novou perlu. Já tomuto snobismu, intrikám a potlačované vášni nedokážu odolat. Díky za to Marty //Film pro náročné a trpělivé! Bez patetických a sentimentálních příměsí. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (27)

  • Pôvodne bola premiéra naplánovaná na jeseň 1992, no nakoniec sa o rok odložila kvôli tomu, aby mal Martin Scorsese viac času na úpravu filmu. (m.a.t.o.)
  • V scéne, kde je zobrazený Paríž, sú na ceste viditeľné pruhy pre chodcov. (Arsenal83)
  • Obraz Williama-Adolpha Bouguereaua s názvom "Jar" ​​(alebo "Návrat jari" vo francúzštine "Le Printemps"), ktorý visí v izbe Beaufortovcov, bol napísaný v roku 1886, zatiaľ čo film sa odohráva o 16 rokov skôr. (Arsenal83)

Související novinky

Zemřel herec Norman Lloyd

Zemřel herec Norman Lloyd

12.05.2021

Z kalifornského Los Angeles přišla smutná zpráva. V úterý zemřel americký herec, režisér a producent Norman Lloyd. Bylo mu neuvěřitelných 106 let. Zprávu o úmrtí médiím potvrdil Lloydův dlouholetý… (více)

Reklama

Reklama