Věk nevinnosti

The Age of Innocence se odehrává v 70. letech 19. století a je jedno, zdali je to v roce 1872 nebo 1878, koneckonců vně svět neustálých bálů, recepcí a soukromých audiencí se dostaneme zřídkakdy. Důležité je zde ono prostředí americké smetánky sestavené z přísné a komplikované sady etických a morálních pravidel zaštítěných fetišistickou obsesí po rituálech, odznacích a drobných individuálních výstřelcích v rámci obecné uniformní svázanosti. Scorsese pak stejně jako ve svých mafiánských opusech není schopen zapřít obdiv vůči tomuto světu, jakkoli samozřejmě vidí jeho pokrytectví, absurditu a inferentní zlo v něm obsažené (koneckonců film popsal jako to nejnásilnější, co kdy natočil, jakkoli zde není ani jeden náznak fyzické konfrontace). [SPOILER] Vyvrcholením této duality je to, jak svázaný morální řád dané společenské vrstvy protagonistovi znemožní získat to, po čem nejvíce touží (Ellen), ale zároveň ho donutí k tomu, aby splnil svoji pozici, tedy našel štěstí v tom být dobrým manželem a hrdým otcem. V obou případech by si vybral stejně špatně jako dobře a litoval by, že nenásledoval ten onen druhý cíl. Pravidla vyšší společnosti mu tuto možnost výběru prakticky znemožnila a on si ji tak nemusí vyčítat. Jen si tak fatalisticky melancholičtit. Koneckonců možnosti výběru toho, co chce následovat, se vyhl již dříve ve scéně, kdy nechal za sebe rozhodnout náhodu, tedy to, že se k Ellen na břehu moře vydá pouze pokud se k němu otočí dříve než propluje loď kolem majáku. PS: pochopitelná spojitost mezi intrikařením rodinných klanů v 19. stoletím a různými upířími ságami pak ve filmu nabízí vtipné povědomé momenty. Za mě zejména ten, kdy po debaklu s pořádáním uvítacího bálu pro Ellen se vydá její hostitelský rod orodovat k dvojici, svojí funkcí nápadně připomínající Inkvizici v upírské sérii Noční hlídka. (09.10.2023)

Velké jméno v kolonce režisér a velká nuda od začátku až do konce. Těžko říct, co je toho příčinou. Všechno se jevilo markantně dobře. Herecké obsazení Daniel Day-Lewis- Michelle Pfeiffer-Winona Ryder je přece zárukou dobrého p(r)ožitku z filmu. Jenže jejich herecká aura zanikla v pěkné výpravě a kostýmech, které oko diváka potěší zdaleka nejvíc. Martin Scorsese se však uvolil jít cestou rozvleklého příběhu s nulovým, nevzrušivým tempem. A zde se právě nabízelo s látkou pracovat hned několika způsoby. Decentním anebo provokativním až dekadentním. Scorsese se pohybuje spíše v intencích decentně načrtnutých struktur, které jsou až příliš ohraničené fádním pohledem na společenskou smetánku, ve kterém se sází na působivé a honosné kamerové obrazy se spoustou dialogových scén. Nejednou se stane, že vkusná práce kamery navodí zdatně klasický věk podpořený vhodným výběrem typově odpovídajících herců. Oproti tomu film nedokáže zaujmout ve své rozvláčnosti a trpí častými výpadky, ke kterým dochází v okamžiku, kdy nějakou vzácně vypjatější scénu vystřídá scéna, ve které se divák cítí po nějaké chvilce znuděný. Znuděnost se však nikam výrazně neposouvá. Na explicitní erotiku si film nepotrpí a divák "čuník" má v tomhle případě obří smůlu. Ono mít ve filmu dvojku Ryder s Pfeiffer je vážně fajn, ale copak se tam, pane režisére, nenašlo vážně něco pikantnějšího, co by film dostalo z dialogových scén někam do vyšších sfér? Můžeme si to shrnout. Kamera, kostýmy a výprava jsou na špičkové úrovni. Vytahat za uši by potřeboval střihač, který z filmu udělal neúnosně dlouhou procházku devatenáctým stoletím s dobrými herci jako průvodci, ale režisérem, který ten zájezd nevěděl, jak a hlavně kdy ukončit. Stačilo málo. Film o několik zbytečností zkrátit, zredukovat nudu na vitálnější pojetí. Přitom téma mělo v sobě víc, než nakonec z diváckého pohledu dostálo. Výsledkem je značně rozvláčný film, který tímto ztrácí na síle a jeví se nepříliš poutavě a zajímavě natočen, přičemž herecké obsazení by si zasloužilo větší režisérské zanícení a především cit pro odpovídající délku filmu. Mé hodnocení: 40% (29.11.2014)

"Věk nevinnosti" je snímkem o muži, který už má své místo ve společnosti jisté, je oblíbený, uznávaný. Částečně je to tím, kde se narodil a kdy. Žije ve společnosti, kdy je žena tou, která je v domácnosti, případně je to ona, kdo je poslušná a jako správná křesťanka se brzy vdá a v tomto manželství zůstane. Jenže sám hlavní hrdina Newland Archer (jako vždy naprosto přesvědčivý Daniel Day-Lewis) má trochu jiné názory na společnost a na rozdíl od ostatních mužů, vidí ženy jako sobě rovné. Snad i proto mu imponuje Ellen Olenska (Michelle Pfeiffer). Ona se totiž rozvedla. I zde tedy máme jednu ženu, která se staví proti osudu, proti společnosti, ale tentokrát je to muž, na kterého se soustředíme. On je vlastně tím slabochem, on je tím, kdo se podřizuje společnosti. I když miluje jinou ženu, dal slib jiné a vezme si ji, ač ona nikdy nebude tak milována, jako by si zasloužila. Tentokrát je to tedy muž, kdo je slabým hrdinou, on je tím, kdo je dalo by se říct - zženštilý. I v tomto směru ukazuje Scorsese, jak se společnost změnila, jak se role prolínají a jsou poměrně nestálé. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/vek-nevinnosti-1993-80.html (10.04.2013)

V rozsáhlé a bohaté filmografii Martina Scorseseho se na The Age of Innocence trochu zapomíná, přitom jde o jeden z jeho nejlepších filmů. Platí ale, že divák mu musí jít trochu naproti, protože oproti svým ostatním počinům tvůrce nikam nespěchá a točí de facto hodně pomalé konverzační drama. A ačkoli kostýmy jsou nádherné a oscarové, primárně o ně nejde a rozhodně nejsou tím nejvýraznějším, co diváka ohromí. Tím je naopak fenomenální vizuální stránka, protože každá hromadná scéna při hostině, na plese nebo v místnosti je natočena naprosto skvěle a dlouhé nepřerušované kamerové jízdy jsou fascinující  a ve své "skromnosti" o tehdejší době odvypráví víc než mnoho dialogů. Ostatně důraz na každý detail je pro snímek zcela příznačný, tím pádem je dobová atmosféra skoro až autentická. Příběh je na první pohled banální a hraničí s červenou knihovnou, jenže v pozadí skrývá hodně silné emoce a zdaleka se vyhýbá kýči. Tomu pomáhá i na žánr netypické obsazení, v němž kraluje Daniel Day-Lewis se svým obvyklým minimalismem, jímž ale dokáže vyjádřit úplně všechno a tragédie jeho postavy je až hmatatelná. Michelle Pfeiffer možná není prvoplánová krasavice, o to víc ale vyniká tajemnost a jakási erotická přitažlivost její rebélie, trošku zaráží oscarová nominace pro Winonu Ryder, která má nejméně prostoru a její výkon rozhodně není nikterak výjimečný, ačkoli i ona dokáže pracovat s vnitřními emocemi a naivita její postavy není až taková, jak se může zdát. Je pravda, že stopáž je malinko přetažená a občas se některé scény zbytečně protahují a opakují, to je ale asi jediná výtka, kterou lze k výsledku mít. The Age of Innocence rozhodně není jednoduchý film a pro někoho může být vzhledem k pomalosti a množství dialogů jen těžce stravitelný, pokud mu ale divák přijde na chuť, dostane jedno z vůbec nejlepších romantických dramat minimálně posledních třiceti let. 85 % (21.01.2024)

Trošku nudící Scorsese, ale přece jen se nejedná o podraz typu Počítání mrtvých. Daniela Day - Lewise mi bylo líto, protože si s ním osud nehezky zalaškoval. Bohužel vždy přistoupil na něčí hru. Hlavně v kontextu Scorseseho tvorby 70% a to hlavně z důvodu že nejsem žádný fanda kostýmního žánru a jemných gest. (11.02.2009)