Perské lekce

"Každý deň ma naučíš 40 slov. Keď zistím, že klameš, zabijem ťa..." Neviem ako sa podarilo tomuto výbornému koprodukčnému filmu, aby mi ušiel z radaru, pretože na vojnové filmy si dávam obzvlášť bacha. Už je to nejaký čas, čo som naposledy vychválil nejaký vojnový film, aj keď pre mnohých bude to slovo vojnový dosť zavádzajúce, pretože vyslovene vojnový film to vlastne nie je ani za mak. Odohráva sa vo vojnovom období v nemenovanom koncentračnom tábore, výstrel tu zaznie len výnimočne, film je prevažne konverzačný, no napriek tomu som od neho nemohol odtrhnúť oči a napätie sa občas dalo krájať. Skvelý príbeh, výborne napísaný, ešte lepšie zahraný, známy nemeckí herci i kvalitná hudba. Fakt som si to užíval a divák celý čas čaká kedy to veliteľovi docvakne, skvelá scéna na letisku v Teheráne. Oceňujem aj snahu ukázať esesáka z iného pohľadu, či pohľad do zákulisia bežných dozorcov a dozorkýň SS, rozhodne zaujímavé. 80%. (02.02.2024)

Na rozdíl od zdárě vedených recenzí v řádné češtině na čsfd (oblíbení uživatelé) jsem neustále zděšen překlady názvů filmů (idiotští distributoři nebo jiní specialisté) Perské lekce je toho markantním příkladem. Je to tak, jako kdyby se rodiče ptali žáka: Jaké předměty jste měli dneska ve škole? a on by odpověděl: Měli jsme matematiku a českou lekci. Perskou lekci dostali Řekové roku 490 př. n. l. po bitvě u Eretrie. Nazvat tento film Výuka perštiny (nebo Erfindung einer Sprache - Objev nového jazyka podle autora povídky Wolfganga Kohlhaase, jž se film inspiruje) by snad negativně neovlivňilo kasovní zisk. Nakonec "žák" zjistil (my to věděli od začátku), že se nejedná o žádný jazyk, ale šifru. Šifru navíc srozuitelnou jen z jedné strany. Seznam vězňů účelově zašifroval a dešifroval "učitel", ale sám pro sebe. U verze filmu, který jsem viděl, se zobrazovaly titulky přeložné Googlem. Tady další šifra, které jsem rozuměl, protože znám německy. Přitom mě napadlo, že by "googlovské překlady" mohly být základem "nové češtiny". Čeština by se neučila (učila by se pouze angličtina) a používala by se v té formě, v jaké ji nabízí Google, včetně chyb, dezinterpretací atd., tak jak již dnes činí četná domácí media (Hlavní je mít správný životní feeling a self-couching, neztratit self-control a mít všechno vytuněný, vymazlený a vychytaný.).  Málo už jen k samotnému filmu: poměrně vysoký standard, zvláště po stránce scénáristické a herecké. Za jednovětou recenzi se omlouvám, film je pro mě sice zážitkem, ale nikdy konečným cílem. (19.02.2022)

,,NEPOTŘEBUJI UMĚT ČÍST ANI PSÁT. CHCI UMĚT JEN MLUVIT. JESTLI NEJSI TÍM, ZA KOHO SE VYDÁVÁŠ...“   Oblíbenec Timura Bekmambetova natočil takřka neuvěřitelnej příběh. Jeden by řekl, že už ho na filmech z lágru nic nepřekvapí… Film sám o sobě je vlastně jednoduchej. Trocha toho náckovskýho násilí a Žid Reza, vydávající se za (polovičního) Iránce. No a protože touha přežít dokáže divy… Taková festivalová tutovka.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku „Erfindung einer Sprache“, kterou napsal Wolfgang Kohlhaas, neznám. 2.) Jedu jen kusy podle skutečnosti.  /// Thx za titule „iljito“.                              PŘÍBĚH ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (20.08.2021)

Uh... Předně děkuji příteli gogovi76 za echo. O tomto filmu jsem vůbec nevěděl a teď, když jsem ho viděl, tak by mi dost štvalo, že mi unikl když už by třeba nebyla možnost jej vidět... Filmy o holocaustu jsou filmy, kdy se režiséři vydávají na hodně tenký led. Téma je to stále citlivé, obzvláště dnes, kdy se v evropských městech zase objevují na domech a vstupních dveřích bytů židovské hvězdy... To, co se stalo za války s Židy patří k nejstrašnějším zločinům dvacátého století. Holocaust je třeba stále připomínat a uchovávat odkaz jeho nevinných obětí. Natočit film z koncentračního nebo pracovního tábora je celkem náročné už jen proto, aby ta pochmurná místa vypadala reálně, nehledě na nezbytný komparz mnoha lidí. V případě chudých rozpočtů by pak i dobře míněná snaha mohla v podobě špatného zpracování  mít až opačný efekt. Už jsme to i párkrát viděli. Kupodivu ač  Perské lekce nejsou žádný Schindlerův seznam, člověk zde ten dojem nemá. Dá se říci, že si zde filmaři skutečně vystačili s minimem prostředků a přeci výprava nepůsobí rozhodně laciným či dokonce ošizeným dojmem. Příběh sám je až neuvěřitelný a já jsem jen žasl, co vše je člověk nucen udělat aby si zachránil svůj život. Kdo četl nějaké autobiografie přeživších z koncentračních táborů, dobře ví, že to mnohdy byly až neuvěřitelné náhody a okamžiky co dotyčnému zachránily život, zatímco jiní o něj přišli. Film má dvě hodiny, ale strávíte jej v neustálém napětí a musím uznat, že na konci mi filmu při vyslovování jmen jsem měl regulerně husí kůži. Snad je to i tím, že moje rodina se s následky holocaustu setkala osobně. Jediné co jsem nepochopil, byla ta přítomnost letce RAF mezi židovskými vězni. Sestřelení letci se umisťovali do speciálních táborů pro spojenecké vojáky, letci do taktzvaných stalag luftů. Ač zajatci, zacházelo se tam snimi podle Ženevské úmluvy, tedy stokrát lépe než s Židy v pracovních lágrech. Němci si byli dobře vědomi, že by případně podobné praktiky mohli zavést Britové u sestřelných letců luftwaffe.  Ale dotyčný tam mohl čekat třeba jen na převezení jinam v další dny, byť jeho přítomnost na baráku vězňů samozřejmě příběhu dodala další grády na už tak napínavém ději. Tohle se opravdu povedlo a vysoce hodnotím herecké výkony dvou hlavních hrdinů hraných Biscayartem a zejména Larsem Eidingerem. Tohle je za 5 perských slovíček, bez debaty. * * * * * (11.02.2024)

Tie dve hodiny ubehli pomerne rýchlo, čo je určite zásluhou ako režiséra, tak perfektných hercov. Zaujímavý je predovšetkým vzťah väzňa a gestapáka a je fajn, že sa tvorcovia neuchýlili k prvoplánovému a jednorozmernému zobrazeniu nemeckého šéfa v kuchyni. Akosi mi ale nešlo do hlavy, akú úlohu to zohrávali milostné pletky a závistlivé kulehy v rámci nemeckého vedenia tábora, skôr išlo o potrebu dostať sem aj vedľajšie dejové línie. Problémy sú samozrejme aj so samotnou logikou (napr. obetavosť Talianov), ak by sa námetu chytili kedysi napr. Francúzi s Funésom, mohla to byť v podstate aj bláznivá komédia, viď Veľký flám. Ale to by dnes vkusne nakrútiť už nikto nedokázal. No a ako je záver s hlavným hrdinom skvele vypointovaný, tak Kochova záverečná scéna pointu síce má, ale ide akosi mimo toho, ako sa vzťah týchto chlapov nakoniec vyvinul a ako prežili  posledné spoločné chvíle. (05.07.2021)