Alice už tu nebydlí

Je zvláštní, že film o ženě hledající místo k šťastnému žití se mi líbil už v době, kdy jsem ještě netušila, o čem to vlastně je. Hltala jsem Ellen Burstyn - Alici tak sympatickou a uvěřitelnou. Přestože se zdá, že její příběh plyne docela klidně a obyčejně, o prekérní situace není nouze - z utlačované manželky se stane truchlící vdovou, matkou tygřicí, řidičkou, barovou zpěvačkou, servírkou ..... sebe i syna chce ukotvit a mít "už trochu klidu", ale na otázku, co přesně to znamená, odpoví "nevím", protože definovat štěstí není snadné. Velkou pochvalu zaslouží scénář, který nabízí mnoho moudrých myšlenek v úsměvném a hřejivě lidském balení. (26.09.2006)

Scorsesse spúšťa film veľmi prudko, po krásnom štylizovanom prológu prichádza v rýchlom slede turbulentné ťažisko filmu, cez ktoré divák prechádza rýchlo a nárazovo. Začína sa cesta po lacných moteloch, baroch a fast foodoch, potácanie sa po najbežnejších miestach medzi najbežnejšími ľuďmi, celou snímkou prestupuje motív rozpadnutej, alebo nefunkčnej rodiny. Alice Doesn't Live Here Anymore je vo všetkom trení hranice biedy osviežený komickými výstupmi postáv, komika ťaží v chaotických vyústení situácii a preexponovaného vysvetľovania vtipov. Cyklickému scenáru cenáru uškodila akurát scéna s verejným odpúšťaním si uprostred fast foodu s potleskom zákazníkov, vyslovený gýč, inak je Alice vyvážený autentický film, so skvelým hereckým obsadením, spontánneho kočovníctva po najobyčajnejších zákutiach Ameriky v ktorých sa postavy snažia všemožne uchytiť a mať pokoj. (19.04.2013)

To, ze je Ellen Burstyn vyborna herecka vim uz dlouho, v tomto filmu vsak podava uzasny herecky vykon a da se rict, ze temer cely film na ni stoji. Ale ani ostatni nehraji spatne, kupodivu i Kristofferson. Rezie a kamera taky bez namitek. Mam rad podobne filmy, ktere resi radosti a problemy obycejnych lidi, skoda, ze film nijak negraduje, nebo nema vice silnejsich momentu (nejlepsi jednoznacne vystup Bena u Alice v motelu), dal bych plny pocet. Urcite jeden z nejlepsich Scorseseho filmu! (24.05.2014)

Námětově trochu odlišný, stylisticky ale stále ten "stejný" Scorsese. Již úvodními titulky a první scénou ukazuje svou režijní brilantnost, kdy krátkou zmínkou dětství hlavní hrdinky Alice upomíná na klasická 40. léta a jejich uzavřenou formu (formát 4:3), aby pak skokem do 70. let a kamerovou jízdou na domy v Socorru za zvuku All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE připomněl totální obrat do formy otevřené. Jako v předešlých Scorseseho filmech i zde hraje dominantní roli právě hudební soundtrack, což je ještě umocněno tím, že pro hlavní hrdinku je muzika téměř jediným možným živobytím. Scorsese využívá hudebního podkladu jako důležitého charakteristického prvku oné doby. A tak můžete po několika letech od zhlédnutí zapomenout na dokonalost jednotlivých technických parametrů, stylistickou opojnost či obsahovou mnohovrstevnatost, v hlavě vám ale budou stále znít songy jako The Plea od CHANTELES (Kdo to klepe na moje dveře), Jumpin' Jack Flash od ROLLING STONES (Špinavé ulice) nebo již zmíněný All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE. (13.02.2011)