Alice už tu nebydlí

V podstatě velmi pěkný příběh o matce samoživitelce, která si hledá způsob, jak se uchytit či alespoň přežít. Její charakter je dobře vykreslen, rezonuje v něm cosi společného pro všechny ženy, které se v 70. letech rozhodly opustit muže (i když u Alice to poprvé bylo vlastně nedobrovolně). Co si zaslouží pozornost je nenápadné vykreslení situace malého Tommyho. Scorsese ukazuje, že právě nestabilní rodina je základní příčinou vzniku ostrých kluků z ulice, zlodějíčků a rádoby gangsterů, kterým se věnoval v Mean Streets. V podstatě nemám nic velkého, co vytknout, jen mě tenhle typ částečných road-movie s atmosférou 70. let moc neberou... 6/10 (17.03.2014)

Scorsese s príšerne pomalým tempom a ešte aj o životných peripetiách a rozhodnutiach ženskej duše...Tento film mi až tak nesadol, aj keď jeho úmysel bol viacmenej úderný, scenár chválihodne vypointovaný aj herci boli O.K..Vo filme dominuje jednoduchosť, tá však môže miestami aj nudiť, ako sa stalo aj v mojom prípade, dokonca ani z Ellen Burstyn nie som extra nadšená - hystéria jej vyšla, no ostatné emócie som mala problém rozoznať, chvíľami som nevedela, či sa smeje alebo plače. Nie je to žiadna psychologická sonda do ženskej duše, skôr priemerne popisujúci snímok z dielne Martina Scorseseho. (02.02.2010)

Alice je nepříliš spokojenou manželkou a matkou. Manžel je flákač, který k ní má vztah stejný, jako ke kusu nábytku. Jako kdyby ji nevnímal. Ona se to snaží změnit, ale příliš se jí nedaří uspět. Láska se někam vytratila. Jejich společný syn není zrovna neklidnější a nejnormálnější děcko, ale má rozhodně svoje kouzlo a ona ho pochopitelně miluje. V jejím životě má však nastat zvrat. Zvrat, který všechno mění a ona se sama vydá na cestu se synem. Chce se vrátit do místa, kde sama vyrůstala, protože to je jediné místo, kde byla skutečně šťastná. Její syn takové nadšení nesdílí, ale co může dělat? Některé jeho promluvy jsou ale naprosto neskutečné. Samozřejmě, do úst mu je vložil scénář, ale on to dokázal naprosto skvěle zahrát a já se skoro divím, že si sošku nevysloužil také. Dětské výkony jsou rozhodně hodny pozornosti. Alfred Lutter III se však stal pouze dětskou hvězdou a k filmování se nikdy po roce 1977 nevrátil. Podílel se ale například ještě na filmu "Láska a smrt", který má na svědomí Woody Allen. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/03/alice-uz-tu-nebydli-1974-75.html (10.04.2013)

Námětově trochu odlišný, stylisticky ale stále ten "stejný" Scorsese. Již úvodními titulky a první scénou ukazuje svou režijní brilantnost, kdy krátkou zmínkou dětství hlavní hrdinky Alice upomíná na klasická 40. léta a jejich uzavřenou formu (formát 4:3), aby pak skokem do 70. let a kamerovou jízdou na domy v Socorru za zvuku All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE připomněl totální obrat do formy otevřené. Jako v předešlých Scorseseho filmech i zde hraje dominantní roli právě hudební soundtrack, což je ještě umocněno tím, že pro hlavní hrdinku je muzika téměř jediným možným živobytím. Scorsese využívá hudebního podkladu jako důležitého charakteristického prvku oné doby. A tak můžete po několika letech od zhlédnutí zapomenout na dokonalost jednotlivých technických parametrů, stylistickou opojnost či obsahovou mnohovrstevnatost, v hlavě vám ale budou stále znít songy jako The Plea od CHANTELES (Kdo to klepe na moje dveře), Jumpin' Jack Flash od ROLLING STONES (Špinavé ulice) nebo již zmíněný All the Way from Memphis od MOTT THE HOOPLE. (13.02.2011)

Teda Jodie Foster bych vážně nepoznal - celý film jsem byl v domnění, že je to kluk s ženským jménem (a říkal jsem si, proč má proboha na konci sukni?:)) Film je to dobrý, akorát mi přišel místy vztah matky/syna trošku moc "americký", ale nějak ohromně mi to nevadilo. A jak dá ke konci Kristofferson tomu nesnesitelnýmu klukovi přes zadek, já bych udělal uplně to samý a možná bych jí švihnul rovnou i Alici (teď jsem krásně cynickej). Ba ne, Alice je s citem napsaná postava, která opravdu (díky Burstynové) žije a nenechá vás chladnými. Také mě ohromila kamarádka v podání Diane Ladd, jejíž pláč byl tak strašně opravdový až se vám z toho chtělo plakat taky (při scéně "telefon", kdy se rozpláčí obě herečky najednou jede až mráz po zádech. Řekl bych, že jsem "lepší" a upřímnější pláč ve filmu neviděl). A myslím si, že tenhle film se musí líbit hlavně ženám, a kdyby se Alice na ty chlapy opravdu nasrala a hned na začátku odjela s kamarádkou, tak jsme se mohli koukat na alternativní Thelmu a Luisu. (09.03.2007)