Alice už tu nebydlí

Krásna kamera a dobre napísané a zahrané postavy. Viacej netreba. Postavy sa vyvíjajú prirodzene. Príbeh hoci trošku romantizujúci funguje v rámci realistických emócií a vzťahov. Kde našli tak odporného chalana, ktorý to hraje s gráciou nikdy nepochopím. Ellen Burstyn je ale sympatická. Ukazuje množstvo polôh a dejové zvraty prežíva s typickým ženským nadhľadom, ktorý ju núti postupne opúšťať svoje sny a túžby. Skvelý Kristofferson. Prečo ten človek nie je viac známy za to jeho umiernené herectvo a silné charaktery? Každopádne spokojnosť, hoci sa žánrovo nejedná o druh filmov, ktoré by som pozeral neustále. Ale je tam citeľný rukopis a k filmu sa pristupovalo s láskou. Je to vidno nie len v nápadoch, kamere a svietení ale aj v tom že to v zásade všetko skončilo a divák postavy poznal. Dôverne a s pochopením. (26.08.2018)

Domov,sladký domov !!! Miesto kde sme vyrastali, kde poznáme každý kút. To bol rozhodujúci faktor, čo hnal Alicu skoro až nerozvážne (s pár dolármi vo vresku a malým šarvancom synom z miesta, kde vyše desať rokov žila "trápny" a málo uspokojivý "život matky v ženy v domácnosti". Film trocha dramatický, trocha romanticky, miestami s vtipnými dialógmi. Napriek pomalosti a akýchsi "opakovaní situácii a momentov" dá sa to sledovať a zvedavo čakať , ako z toho napokon Alica vybrúsi. Povšimnutia hodná je mladá Judie Foster, a ten malý "šarvanec - (Lutter?). U mňa to vychádza na slabé 4 bodíky. (23.11.2015)

V podstatě velmi pěkný příběh o matce samoživitelce, která si hledá způsob, jak se uchytit či alespoň přežít. Její charakter je dobře vykreslen, rezonuje v něm cosi společného pro všechny ženy, které se v 70. letech rozhodly opustit muže (i když u Alice to poprvé bylo vlastně nedobrovolně). Co si zaslouží pozornost je nenápadné vykreslení situace malého Tommyho. Scorsese ukazuje, že právě nestabilní rodina je základní příčinou vzniku ostrých kluků z ulice, zlodějíčků a rádoby gangsterů, kterým se věnoval v Mean Streets. V podstatě nemám nic velkého, co vytknout, jen mě tenhle typ částečných road-movie s atmosférou 70. let moc neberou... 6/10 (17.03.2014)

Alice vznikla za dost netypických podmínek, kdy Warneři byli již během natáčení The Exorcist tak nadšení z výkonu Ellen Burstyn, že jí nabídli, aby si sama vybrala libovolný projekt, ve kterém chce nadále hrát (či ho dokonce režírovat). Tak mezi haldou scénářů vyhrabala ten Getchellův a rozhodla se, že svěří jeho režii nějakému mladému dravému režisérovi. Coppola jí tehdy doporučil ať se mrkne na Mean Streets, ze kterých byla nadšená, ale nebyla si jistá, zdali mladý italoamerický floutek Scorsese je vůbec schopný natáčet ženské postavy. Napřímo se ho zeptala při osobním setkání, co ví o ženách, na což on pokrčil rameny se slovy "Nic, ale rád se o nich něco naučím." A tak tu máme Alici, vdovu středního věku s dospívajícím synem v příběhu plném postav, které dodržují tehdejší Scorseseho schéma naturalistické ukřičené a užvatlané nesnesitelnosti, akorát to tentokrát nejsou (pouze) namachrovaní muži, ale i ženy a děti, takže přirozeně při některých výměnách mezi hlavní postavou a jejím synem budete mít pocit, že byste raději chroustali sklo. Scorseseho chick-flick je zpětně prazvláštní bizár s podivným tempem (patrně způsobeným celkem zásadním sestříháním, zejména první třetiny), nervózní ruční kamerou, překvapivě srdcervoucími emocionálními scénami a s opravdu strašidelnými vedlejšími postavami. A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu: Kdo je Vera? Co tam dělá ta Vera?! Kde se tam vzala? Co se jí vlastně stalo? Nic mi totiž v romantickém závěru nemohlo vzít větší vítr z plachet než když připlula do záběru, prohlásila "Feels like fall today." a zase z něj odplula. Co to... proč... Vera... fucking Vera?! (22.08.2023)

Teda Jodie Foster bych vážně nepoznal - celý film jsem byl v domnění, že je to kluk s ženským jménem (a říkal jsem si, proč má proboha na konci sukni?:)) Film je to dobrý, akorát mi přišel místy vztah matky/syna trošku moc "americký", ale nějak ohromně mi to nevadilo. A jak dá ke konci Kristofferson tomu nesnesitelnýmu klukovi přes zadek, já bych udělal uplně to samý a možná bych jí švihnul rovnou i Alici (teď jsem krásně cynickej). Ba ne, Alice je s citem napsaná postava, která opravdu (díky Burstynové) žije a nenechá vás chladnými. Také mě ohromila kamarádka v podání Diane Ladd, jejíž pláč byl tak strašně opravdový až se vám z toho chtělo plakat taky (při scéně "telefon", kdy se rozpláčí obě herečky najednou jede až mráz po zádech. Řekl bych, že jsem "lepší" a upřímnější pláč ve filmu neviděl). A myslím si, že tenhle film se musí líbit hlavně ženám, a kdyby se Alice na ty chlapy opravdu nasrala a hned na začátku odjela s kamarádkou, tak jsme se mohli koukat na alternativní Thelmu a Luisu. (09.03.2007)