Bertha z dobytčáku

Boxcar Bertha je exploatační drama/Road movie odehrávající se v době hospodářské krize. Film vypráví skutečný příběh Berthy Thompsonové z Arkansasu, která si kvůli cestování v železničních vagónech pro dobytek vysloužila přezdívku Bertha z dobytčáku. Jejího milence Big Billa Shellyho si zde zahrál David Carradine. Tahle dvojice tvořila v době natáčení pár i ve skutečnosti(je uvedeno i ve zdejších zajímavostech). Snímek produkoval Roger Corman. Režie se ujal Martin Scorsese. Chtěl jsem původně dát jen silnější 3hvězdy ale za ten konec přihodím i tu čtvrtou hvězdu. (07.02.2024)

Super natočené, cool B-čko. V strede to síce najmä vďaka otravnému pokusu o presah dosť drhne ale prvý akt a hlavne finále so super prestrelkou ako od Peckinpaha sú parádne. Najmä však prísľub toho, že od pána režiséra môžeme očakávať veľké veci. A že sme sa ich teda dočkali.7/10 P.S. okrem nahej Barbary Hershey (teda kvôli čomu ten film celý vznikol) potešilo aj cameo pôvodnej bábiky Anabelle z Conjuring :) :) :) (04.01.2018)

Mezi nejpodivnější a současně nejdetailněji specifikované subžánry brakové kinematografie, které Roger Corman během své dlouhé kariéry ustanovil, patří filmy o ženách přepadávajících banky na pozadí velké hospodářské krize. Iniciačním titulem se stala Krvavá máma (Bloody Mama, 1970), pojednávající v zjitřeně exploatačním duchu o zvrácené morálce a nelítostné brutalitě reálného gangu vedeného máti Barkerovou. Námět vymyšlený jedním z šéfů American International Pictures, Jimem Nicholsonem, slavil velký kasovní úspěch, takže Corman dostal nabídku přijít s dalším filmem o reálné kriminálnici. Jelikož v létě 1970 založil vlastní společnost New World Pictures a přestal režírovat, nový projekt pouze produkčně zaštítil. Rešerše materiálu se ujala jeho čerstvá manželka Julie Corman, která objevila knihu mapující neuvěřitelný opravdový příběh ženy, která ve třicátých letech byla tulačka a podílela se na několika loupežích. Julii na jejím příběhu fascinoval fakt, že se jednalo o ženu, která žila zcela mimo společenské normy své doby, a chtěla, aby motivy nonkonformisty a emancipace byly zachovány ve scénáři. Zásadní pro výslednou podobu Berthy z dobytčáku bylo angažování mladého ambiciózního režiséra, který si z cizího námětu a scénáře udělal vlastní film. Budoucí velikán americké kinematografie Martin Scorsese stál tehdy na samém začátku kariéry a měl za sebou pouze studentský debut Kdo to klepe na moje dveře (Who's That Knocking at My Door?, 1967). K nemalému překvapení štábu a producentů zvyklých na natáčení intuitivním stylem brakové šmíry si Scorsese celý film pečlivě rozkreslil do storyboardu. Nápadité kamerové kompozice a dynamické rozzáběrování sekvencí spolu s žánrově sevřenějším scénářem, který dobře střídá odlehčené, dramatické i kontemplativně vážné pasáže, zapříčiňují, že tento snímek vysoce ční oproti ostatním laciným projektům své doby. [psáno pro LFŠ 2016] (03.07.2022)

"Zajímavý" je film v kontextu celé Scorseseho tvorby hned z několika pohledů - Scorsese Bertou z dobytčáku nastiňuje své možnosti do budoucna; nadále se výhradně soustředí na šeď velkoměsta namísto barvitosti venkova, nicméně už zde ukazuje svoji nezpochybnitelnou všestranost; vždy se po nějaké době uchýlí k hodně nezávislému a žánrově nevyhranému (nemyšleno pejorativně) projektu (po Bertě z dobytčáku např. film Po zavírací době); závěrečnou "metafyzickou" jízdou Davida Carradina naznačuje zjevnou spirituální intenci představovanou především filmy Poslední pokušení Krista či Kundun. (11.02.2011)

Je to více Cormanovka než Scorsesovka, ale je důležitá, protože za a) Scorseseho mentor Cassavetes mu na to řekl, že je to píčovina a ať natočí něco pořádnýho, což mladého režiséra donutilo k tomu, aby se pustil do Mean Streets a za b) Scorsese si pak mohl půjčit Cormanovu crew, která byla zvyklá pracovat rychle a levně, což se mu k jeho prvnímu výraznému zářezu dost hodilo. Samotná Bertha, holka nevycválaná, je kouzelná osoba, kombinující v sobě takovou tu nebezpečnou kombinaci dětské mentality, mladistvého chtíče a absence morálního kodexu, přičemž všechny tyhle její aspekty film celkem dost vytěžuje. Problém je v tom, že Scorsese sice mohl mít storyboardů plnou vanu, ale hlavně si to měl sám sestříhat, protože jak jsou jednotlivý scény a sekvence spatlaný dohromady, tak bych se nedivil, kdyby k sobě materiál někdo lepil žvýkačkou. A mimoto pak vůbec nefunguje postava neústupného odboráře s tváří Davida Carradina (který mi strašně někoho furt připomíná a David Carradine to není), který ve svém papírovém zápalu působí jak z němého sovětského filmu. (21.08.2023)