Bertha z dobytčáku

Do nakrútenia ,,Taxikára" Scorseseho raná tvorba priveľmi nenaznačovala, že sa zrodil jeden z najväčších režisérskych pilierov kinematografie. ,,Bertha z dobytčiaku" bola jeho druhým celovečerným filmom rozohrávajúceho známu tému mileneckého páru, ktorý si privyrába lúpežami. Príbeh a la Bonnie a Clyde však nevyšiel nijak úžasne. Hoci film trvá len 90 minút, mal som miestami problém ho dopozerať, za čo sa najviac pričinili nevýrazné herecké výkony a rada nudnejších pasáži, preto možno skonštatovať, že Scorsese nedokázal plne využiť možný potenciál snímky. Najviac ma zaujali občasné akčné a sadistické scény a za pomerne vydarený sa dá považovať koniec filmu s brutálnym naturalistickým ukrižovaním o vagón a následná pomsta. V našich končinách môže byť pre diváka istou devízou filmu jeho slabá distribúcia. (22.02.2008)

Jakási nápověda na otázku, jakým směrem se Martin vydal na své režisérské trase. Scenáristicky dosti malátné, avšak v režii jsou nepatrně znázorněny určité inovace a talent, jehož čas na řádné vyniknutí měl teprve přijít. Bertha z dobytčáku možná nestojí za nějaký hlubší rozbor( příšerné loupeže, dětinská Barbara Hershey), ale Scorseseho tím pochopitelně nijak nezatracuji. Cameron stvořil Piraně 2, Michael Mann The Keep. Čili nějaké pochybnosti o režisérově nesporné výjimečnosti nejsou na místě. (12.12.2013)

Pohledná vesničanka, která nedokáže nebo spíše ani nechce rozeznat dobré od zlého naskočí do nejbližšího vagónu a jede... Cestou potká - jako obvykle u Scorseseho - ne zrovna posvátné charaktery a s nimí provádí to, co je zrovna napadne. Sem tam nějaká loupež, rychlá otočka ve vězení, vesměs buranksá "pohoda", která však končí až překvapivě násilným koncem. Film je paradoxně natočen méně nápaditě a tedy jakoby více amatérsky než Scorseseho debut. Odvažuju si tvrdit, že 40 let po svém vzniku už nemá současnému diváku, co nabídnout. 3/10 (15.03.2014)

Je to více Cormanovka než Scorsesovka, ale je důležitá, protože za a) Scorseseho mentor Cassavetes mu na to řekl, že je to píčovina a ať natočí něco pořádnýho, což mladého režiséra donutilo k tomu, aby se pustil do Mean Streets a za b) Scorsese si pak mohl půjčit Cormanovu crew, která byla zvyklá pracovat rychle a levně, což se mu k jeho prvnímu výraznému zářezu dost hodilo. Samotná Bertha, holka nevycválaná, je kouzelná osoba, kombinující v sobě takovou tu nebezpečnou kombinaci dětské mentality, mladistvého chtíče a absence morálního kodexu, přičemž všechny tyhle její aspekty film celkem dost vytěžuje. Problém je v tom, že Scorsese sice mohl mít storyboardů plnou vanu, ale hlavně si to měl sám sestříhat, protože jak jsou jednotlivý scény a sekvence spatlaný dohromady, tak bych se nedivil, kdyby k sobě materiál někdo lepil žvýkačkou. A mimoto pak vůbec nefunguje postava neústupného odboráře s tváří Davida Carradina (který mi strašně někoho furt připomíná a David Carradine to není), který ve svém papírovém zápalu působí jak z němého sovětského filmu. (21.08.2023)

Mezi nejpodivnější a současně nejdetailněji specifikované subžánry brakové kinematografie, které Roger Corman během své dlouhé kariéry ustanovil, patří filmy o ženách přepadávajících banky na pozadí velké hospodářské krize. Iniciačním titulem se stala Krvavá máma (Bloody Mama, 1970), pojednávající v zjitřeně exploatačním duchu o zvrácené morálce a nelítostné brutalitě reálného gangu vedeného máti Barkerovou. Námět vymyšlený jedním z šéfů American International Pictures, Jimem Nicholsonem, slavil velký kasovní úspěch, takže Corman dostal nabídku přijít s dalším filmem o reálné kriminálnici. Jelikož v létě 1970 založil vlastní společnost New World Pictures a přestal režírovat, nový projekt pouze produkčně zaštítil. Rešerše materiálu se ujala jeho čerstvá manželka Julie Corman, která objevila knihu mapující neuvěřitelný opravdový příběh ženy, která ve třicátých letech byla tulačka a podílela se na několika loupežích. Julii na jejím příběhu fascinoval fakt, že se jednalo o ženu, která žila zcela mimo společenské normy své doby, a chtěla, aby motivy nonkonformisty a emancipace byly zachovány ve scénáři. Zásadní pro výslednou podobu Berthy z dobytčáku bylo angažování mladého ambiciózního režiséra, který si z cizího námětu a scénáře udělal vlastní film. Budoucí velikán americké kinematografie Martin Scorsese stál tehdy na samém začátku kariéry a měl za sebou pouze studentský debut Kdo to klepe na moje dveře (Who's That Knocking at My Door?, 1967). K nemalému překvapení štábu a producentů zvyklých na natáčení intuitivním stylem brakové šmíry si Scorsese celý film pečlivě rozkreslil do storyboardu. Nápadité kamerové kompozice a dynamické rozzáběrování sekvencí spolu s žánrově sevřenějším scénářem, který dobře střídá odlehčené, dramatické i kontemplativně vážné pasáže, zapříčiňují, že tento snímek vysoce ční oproti ostatním laciným projektům své doby. [psáno pro LFŠ 2016] (03.07.2022)