Počítání mrtvých

Ho hó, skoro jediný zdejší Scorsese v modrých číslech, tož jsem si řekl, že je to možná pro film dobré doporučení. A měl jsem recht, něco tak krásně vyšinutého jsem už dlouho neviděl. Znáte lyricko-akční seriál Emergency? Tak tady ho máte v celovečeráku, ovšem v řízné punkové úpravě a okořeněný nějakými těmi barbituráty a opiáty a chlastem a existenciální depkou a psychedelickým humorem a všeobecným šílenstvím v ulicích i domech šíleného New Yorku. V hlavní roli jeden hodně přepracovaný zdravotník-saniťák, pár jeho praštěných kolegů, pár praštěných pacientů, jedna zjevující se mrtvá dívka a jedna živá dívka na půl cesty mezi jeptiškou a smažkou. Se slzou v oku vzpomínám na časy, kdy mladý Coppola (i jeho žena) ještě dostávali skvělé role, řvu smíchy při "záchranářských" scénách s kazatelem Rhamesem nebo mlátičkou Sizemorem, hážu bez rozmýšlení pětku a říkám si, že jedna projekce je na vstřebání tohohle klenotu málo. (04.04.2015)

On to vlastně není vůbec špatný film. Ale je natolik podivný, jak po obsahové, tak po formální stránce, že si nejsem vlastně jistý, jak moc se mi líbil a jak moc ne. Zpětně nemůžu neocenit atmosféru, kterou Scorsese po celou dobu udržuje, k čemuž určitě i napomáhá mnohdy dost podivný střih (docela bych si chtěl o některých pasážích s Thelmou popovídat). Chvílemi se však celé tohle podivné obludárium dostává na hranu absurdnosti, která mě trochu mátla a tlačila mě do divácké nekonformnosti. Nepochybuji, že to byl i účel tvůrců, ale já bych asi uvítal k celé té látce o malinko racionálnější přístup. Zůstává otázkou, nakolik by to pak narušilo tu podivnou a zárověň fungující atmosféru. 6,5/10 (13.05.2016)

Tento Scorsese Nescorsese mi sice trošku připomněl Taxikáře, ale vzhledem k existující předloze to je pouze náhoda, řekl bych. Strašně by mě zajímalo, jak je napsaná ta knížka, protože to, co vyšlo z tohoto filmu, je hodně rozhádané, na Scorseseho asi i dost z formy. Vlastně se mi pořád nechce věřit, že je to jeho práce. Osobně se domnívám, že snímek na hodně frontách selhává, ať už jsou to průměrní herci, nebo hlavně pak neschopnost vtisknout jednotlivým postavám věrohodnost a vážnost. Paradoxně tak vzniká místy velmi komická podívaná, kterou pumpují skvělé dialogy a hlášky, jež výrazně kontrastují s velmi pochmurným námětem alá velkoměstská noční šichta saniťáků. Nikomu tohle doporučovat nebudu, protože filmek není dokonalý, ale já mám finální pocit velké spokojenosti. Pravděpodobně nezamýšlené, velmi časté stopové prvky humoru obrací můj palec nahoru. 80% (17.02.2014)

Počítáním mrtvých Martin Scorsese vstoupil na teritorium, kde je jako doma Terry Gilliam - do světa, kde se pohybují postavy vychýlené z normálu, konfrontují se zvláštní charaktery a film charakterizuje divná atmosféra. Po celou dobu máte pocit vyšinutosti, doznívajícího drogového tripu a vyvstává dojem, že jedním z inspiračních zdrojů byl odkaz Timothy Leara. Jak mám Martinovy práce rád, s touhle road movie napříč nočními ulicemi New Yorku s dávno vyhořelým chlápkem, kterému místo krve koluje v žilách roztok alkoholu a amfetaminu, si příliš nevím rady. Na to, abych snímek bral vážně jako drama, je to přestylizované, příliš cool a s řadou prvků, které by se hodily do jiného žánru. Všude tam, kde se zdá, že příběh začíná sestupovat pod povrch věcí, přijde další úlet. Jako zábavná popkulturní jízda to pro změnu troskotá na stereotypu a všudypřítomné depresi. Ke všemu nejsem schopen se s hlavním hrdinou nějak ztotožnit. Když ho ta práce nebaví, tak proč jednoduše nedá výpověď a nevycouve? Celkový dojem: 45 %. (08.10.2017)

Přijde mi, že Scorsese se snaží ve svých dílech zachytávat těžké emoce. Když sem viděl jeho poslední Killers of the Flower Moon, tak v závěru na mě film působil jako satisfakce, zadostiučinění a poukázání na fakt, že Amerika opravdu není zemí zaslíbenou, ale zemí kde má lež hluboce zakořeněno. U Počítání mrtvých mi přijde, že se ani tak nesnažil přiblížit práci záchranné služby, ale spíš zachytit psychologii té práce. Spasitelé, samozvaní ochránci spravedlnosti, alkoholici, lidi co chcou jen přežít službu a jít domů. Mohl bych klidně pokračovat dál. Za mě se mu různorodost lidí, co pracuje ve zdravotnictví podařilo vykreslit perfektně, protože tak to opravdu funguje. Frustrace, ulřímnost zabalená do černého humoru (sestra na recepci). Čím dýl mám od shlédnutí, tím víc ve mě film rezonuje. Komentář dost možná přepracuju. Tenhle film se mi trefil do vkusu. P.S. Zdravotnické postupy ve filmu jsou o něco lepší, než v jiných filmech, bohužel si to Scorsese neuhlídal a pořád je tam potřeba sklouzávat do teatrálnosti. Přitom by to zabralo jen dalších pár sekund. (05.04.2024)