Počítání mrtvých

Přijde mi, že Scorsese se snaží ve svých dílech zachytávat těžké emoce. Když sem viděl jeho poslední Killers of the Flower Moon, tak v závěru na mě film působil jako satisfakce, zadostiučinění a poukázání na fakt, že Amerika opravdu není zemí zaslíbenou, ale zemí kde má lež hluboce zakořeněno. U Počítání mrtvých mi přijde, že se ani tak nesnažil přiblížit práci záchranné služby, ale spíš zachytit psychologii té práce. Spasitelé, samozvaní ochránci spravedlnosti, alkoholici, lidi co chcou jen přežít službu a jít domů. Mohl bych klidně pokračovat dál. Za mě se mu různorodost lidí, co pracuje ve zdravotnictví podařilo vykreslit perfektně, protože tak to opravdu funguje. Frustrace, ulřímnost zabalená do černého humoru (sestra na recepci). Čím dýl mám od shlédnutí, tím víc ve mě film rezonuje. Komentář dost možná přepracuju. Tenhle film se mi trefil do vkusu. P.S. Zdravotnické postupy ve filmu jsou o něco lepší, než v jiných filmech, bohužel si to Scorsese neuhlídal a pořád je tam potřeba sklouzávat do teatrálnosti. Přitom by to zabralo jen dalších pár sekund. (05.04.2024)

Tenhle film má jedno velké kouzlo jmenující se New York v noci. Podobnou atmosféru vykreslil Scorsese již v After Hours. Díky onomu nočnímu života jsou si oba filmy podobnější než by se na první pohled mohlo zdát. Divák by chtěl takhle žít, ale zároveň se mu to příčí. Je zde skvěle vylíčena krása i nebezpečí New Yorku zároveň. Obdiv i respekt. Jinak je příběm filmu vyprávěn skvělými filmařskými prostředky, na druhou stranu jsem až tak úplně nepochopil pointu. Tzn. Scorsese 1, scénárista 3. (10.12.2009)

Zvláštní syrový film, kde jsou chlad a odtažitost součástí příběhu. Unavené noci, jedna za druhou, zachraňování opilců, násilníků, nebezpečný a uboze placený job saniťáků, absence iluzí o "poslání", rutina a setrvačnost. A do té tmy zabliká světýlko - Patricia Arquette. Není to film na relax, spíš přivodí depresi, ale stojí za to dát mu šanci. (13.07.2005)

Snímek vyprávějící o lidech vykonávajících andělské poslání v hroutícím se světě. S jistými náznaky transcendence - panenské početí a celková stylizace do apokalyptického či takřka záhrobního prostředí New Yorku zmítajícího se v hnusu, děsu a beznadějném cyklu drtícím jakoukoliv snahu o změnu či nápravu. (25.10.2008)

To takhle Martin Scorsese sedí doma a přemýšlí co natočí, když někoho u sousedů klepne infarkt a zvuk sirény mu vnukne nápad znovu se projet po svém městě a ukázat ho opět ve svém ,,nejlepším světle". Scorsese tedy vyměnil taxíka za sanitku a svůj New York zobrazil jako peklo na Zemi, kde mezi tou špínou a prapodivnými existencemi jezdí andělé v sanitce a snaží se zachraňovat lidské životy a hlavně i zachránit sami sebe. Ono to zní hezky: zachraňovat životy, ale film ukazuje jaký je to boj a jaké je to nést ztráty. Každý ze saniťáků se snaží zbavit se svých osobních démonů jinak a používají řešení jako alkohol, drogy, násilí atd. ale ne vždy se tím dá uniknout realitě. K tomu použil Scorsese tradičně dobrou kameru a zrychlené záběry ze sanitky jsou vyslovená slast, hudba se ne vždy k dění na plátně hodí. Herci podali dobré výkony. Líbil se mi Cage i má oblíbená Patricia Arquette, ale zaujmul i Tom Sizemore v roli dalšího saniťáka. Ovšem film trpí tím, čím trpí většina Scorseseho snímků a to že je film moc rozvleklý. Vždy to není na škodu, ale tentokrát jsem se docela nudil. Každopádně se nejedná o nejhorší mistrův snímek (pořád má na kontě Po zavírací době.) (14.07.2007)