Mys hrůzy

Thriller J. Lee Thompsona z roku 1962, v ktorom sa predstavili Gregory Peck a Robert Mitchum je výbornou, aj keď nie príliš výnimočnou žánrovkou. Navyše v mnohých ohľadoch príliš zastaralou (tie nepotrebné zrýchľovačky počas akčných scén sú príšerné). Aktualizáciu si v začiatkom 90. rokov zobral do rúk veľký milovník filmovej histórie a geniálny tvorca Martin Scorsese. Jeho počin je takmer v každom ohľade lepší, než pôvodná verzia. Úctu k originálu preukázal režisér ponechaním pôvodných mrazivých hudobných motívov z pera Bernarda Herrmana a obsadením pôvodnej dvojice do vedľajších úloh. Vznikol remeselne brilantný thriller s jednou z najvďačnejších príležitostí pre Roberta De Nira. Temný, mrazivý počin síce kvôli svojej žánrovej čistote nepatrí k absolútnemu vrcholu svojho tvorcu, no aj tak ponúka vynikajúci zážitok. (07.12.2003)

Pokud se o Scarface říká, že stojí a padá s geniálním Pacinem, tak to samé podle mě platí s Robertem De Nirem u Mysu hrůzy. Tedy až na malou maličkost; totiž že Zjizvenou tvář považuji i v řadě jiných ohledů za mistrovsky zvládnuté dílo. Možná nemám nastavenej smysl pro horory, ale když závěrečnou půl hodinu honí několik postaviček maniak s pistolkou v ruce mající snad deset životů, začne mě to prostě nudit. A nečíst Martyho jméno v titulcích, občas mě ani nenapadne, že za tím ten borec, kterej natočil Taxikáře nebo Casino, stojí. Taky z nějakýho důvodu naprosto nedokážu vystát Nicka Nolteho, který v Mysu hrůzy hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Ale dost negativní kritiky. Je tu totiž taky Juliette Lewis, jejíž patnáctiletá dívka se skutečně pohybuje v mezích uvěřitelnosti, a hlavně Robert De Niro. Jak strhující postavu umí on vytvořit, to snad ani není možný. Celou dobu si s váma dokáže hrát; pět sekund si sedne na plot a budete se ho bát, jednou se usměje a na vše zapometene. Jeden příklad za všechny; když se asi v polovině filmu baví s Danielle o knihách, má tak neuvěřitelně charismatický a podmanivý náboj, že za a) začnete pochybovat o jeho vině, za b) nejradši byste ho poznali osobně, za c) závidíte Danielle, když ji políbí, za d) budete ho považovat za vzdělaného kultivovaného znalce umění, za e) budete mu fandit. (Nehodící škrtněte.) A to přitom neuplynulo ani půl hodiny od té doby, co s podobnou vervou přímo před vašimi zraky zmrzačil a znásilnil jinou ženu. Jo, Bobby, seš borec. (02.04.2008)

Jeden z největších herců všech dob a newyorský patriot (do letošního roku 2010 šest nominací na Oscara – z toho ceny za Kmotra II a Zuřícího býka, šest na cenu BAFTA a osm na Zlatý glóbus – proměněná za Zuřícího býka) Robert DeNiro se převtělil do démonického Maxe Cadyho, který měl čtrnáct let na to, aby v cele přemýšlel nad tím, zda ho jeho obhájce Sam kdysi solidně nepoškodil. Kdysi negramotný hrubián totiž brutálně znásilnil a zbil nezletilou dívku a jeho obhájce, šokovaný intenzitou činu, zatajil polehčující okolnosti. Cady na to nejprve jde přes Samovo špatné svědomí, poté se nebojí přiblížit jeho rodině a ve finále už pro advokáta není před krvavým střetem úniku. Martin Scorsese, který pokračuje ve své rozmanité tvorbě, tentokrát sáhl po přepracování klasického filmu noir v hollywoodském stylu. Oproti původní verzi (1962) tíhne víc k realismu a vypovídá hlouběji o násilí v každém z nás. Silný v kramflecích je Scorseseho snímek už tradičně v hereckém obsazení (dvě herecké nominace na Oscara), atmosféře i solidním napětí a ve velmi slušivém vizuálu (dvojnásobný držitel Oscara kameraman Freddie Francis). (08.07.2010)

Martin Scorsese je holt pan režisér. Navíc jeho dvorním hercem není jen tak někdo, ale Robert De Niro (kterého v poslední době vystřídal Leonardo DiCaprio). A tohle spojení funguje. Mys hrůzy je geniálně stupňovaná atmosféra strachu, která prostě nemá chybu. Advokát, který před lety porušil všechny kodexy a zatajil důkaz ve prospěch svého klienta, který si odseděl 14 let a teď se chce pomstít. Doporučuji sledovat v noci! (07.07.2010)

Když se v jednom filmu sejdou Robert De Niro a Martin Scorsese, tak očekávám, že to bude něco extra. Mys hrůzy moje očekávání ovšem ani zdaleka nenaplnil. Originál z roku 1962 jsem neviděl, ale vsadil bych se, že se to originálu hodně podobá. Když se kouknu na nějakej thriller z toho přelomu 50. a 60. let, je to obvykle naprostá píčovina (viz cokoliv od Hitchcocka). Podle mě je to podrpůměrnej (chvílema až stupidní) thriller, kde to skvělej De Niro zachraňuje aspoň tak, abych dal ty průměrný 3 hvězdičky. (23.01.2010)