Gangy New Yorku

K tomuto počinu Martina Scorseseho jsem se dlouho odhodlával. Odrazovala mě totiž jeho stopáž. Ale chuť vidět opět DiCapria v nějakém filmu a navíc od mistra režisérského řemesla, mě nakonec přesvědčila. Herecké výkony hlavního hrdiny jsou opět brilantní, jak by ne, DiCaprio prostě umí, ale potěší i ostatní herečtí kolegové. Příběh je značně drsný a syrový, leč v mnohém snadno předvídatelný. Atmosféra New Yorku 19. století je vskutku zdařilá a dodává filmu ten patřičný šmrnc, podobně jako hudební podklad. Finální záběr kamery byl pro mě něčím velmi působivý. Není to na čistých 5*, ale nechám je. (29.08.2013)

Škoda, že nejlepší scéna celého filmu (ona mohutná bitka) je hned na jeho začátku. V tomto světle se délka víc jak 2 a 1/2 hodiny zdá ne přemrštěná, ale skoro vražedná. Jinak ale musím pochválit herecké výkony - dokonce i mnou obvykle opovrhovaný DiCaprio tady předvádí, že když chce, umí i hrát. Skvělý jako vždy je Daniel Day-Lewis, mírně nevýrazná je naopak Cameron Diaz. Velmi dobrá je i hudba, jejíž jedna pasáž mi malinkato asociovala Pána prstenů. (19.04.2004)

Příběh o pomstě málokdy vypadá na plátně tak dobře, jako ten z Nového Jorku. Z pochmurného pološera však k mým očím dotazila dějově poměrně neoriginální předvídatelnost plná vražd, loupeží, korupce a boje o moc mezi jednotlivými tlupami zbojníků. To jsou ingredience, jejichž chuť pro mé vjemové orgány neskýtá příliš lahodnosti a tradiční povinně přepálená stopáž "mafiánských" snímků si ode mne ani násilím nevynutí žádný desátek v podobě další hvězdičky. (15.03.2010)

Scorsese při svém letitém filmovém zkoumání odvrácené strany New Yorku doputoval v čase nejdál kam mohl - k samotným kořenům města i organizovaného zločinu v něm. A právě téma války newyorských gangů poloviny 19. století, jejich vylíčení, výprava, silné obsazení a působivě zahraný záporák Day-Lewise, jsou hlavními trumfy jinak jednoduché, nepřekvapivé a mírně rozvleklé storky o pomstě. (05.08.2017)

Naprosto velkolepá historická podívaná. Ruce, které postavily Ameriku. Přesně tak, ať už pouliční nebo vrcholová politika, každá má svůj způsob. Morální hodnoty, úcta k otcům a dodržování nepsaných pravidel. To je možná to, co odlišuje pouliční politiku od té vrcholové. V tomto je ten nádherný kontrast mezi Tweedem a Řezníkem "Not our future". I pouliční řežba má své zákony, alespoň je měla v 19. století. Naprosto excelentní Daniel Day-Lewis si rozhodně zaslouží samostatnou hvězdičku navíc. Tohle byl nepochybně začátek současné společnosti ve Státech " v kapse pár drobných a s nadějí v očích přijíždějí, aby na obzoru spatřili zemi".. Starousedlost v Americe je, byla a bude jen prázdná fráze. Socha indiánského náčelníka v ústředí, klasického amerického politika, Williama Tweeda, je němým svědectvím událostí minulých. Tak, jako hladovějící Irové, přicházeli stovky let evropané do indiánské země, aby tu mezi sebou vedli války a nazývali se starousedlíky. Ne že by mi Leonardo úplně neseděl, ale asi bych si dokázal představit na jeho místě někoho jiného. Ovšem chvílemi je vynikající. Možná by neškodilo trošku zkrátit dilema mladého Vallona, jestli se má spustit s Jenny, nicméně to, jak to režisér pojal, je potřeba respektovat. Nabízí nám nevídaný snímek, ať už si tady ty tisícibodaři z čsfd píší co chtějí. (05.10.2012)