Mafiáni

Nejlepší snímek mezi gangsterskými filmy to sice není, ale určitě jde o výrazný nadprůměr. V porovnání např. s nedávno zhlédnutým francouzským Prorokem chybí pocit absolutní autentičnosti a naopak cítím určitou, byť ne velkou, snahu gangsterské prostředí zatraktivnit, což je na druhou stranu pochopitelné z komerčních důvodů. Patrně nejvýraznější role Raye Liotty, který svůj talent později nedokázal zúročit tak, jak by si asi sám představoval. Snímek líčí příchod jednoho ambiciózního kluka mezi místní galerku a jeho postupný vzestup ve zločineckém prostředí, který nakonec vede až k jeho zatčení a spolupráci s policií. Scorsese je zkušený režisér a v těchhle vodách je jako doma, navíc se opřel o řadu špičkových herců typově dokonale odpovídajících představám diváka o mafiánských bossech a jejich kumpánech. Robert De Niro nebo Joe Pesci už na podobné role mají snad patent. Celkový dojem: 90 %. (11.03.2010)

Mafiáni se stali legendou po právu. Scorsese nám ukazuje tehdejší zločinecké poměry bez zbytečných příkras, věrohodně, za vydatné pomoci typologicky perfektně obsazených herců a rozmanitého soundtracku, buduje dobovou atmosféru a pomáhá nám takřka dokonale porozumět specifické nátuře členů i vnějších stoupenců italské mafie. To vše pochopitelně zabaleno do formálního mistrovství, díky němuž nemá divák sebemenší možnost, aby třeba vinou vlastní chvilkové nepozornosti vypadl z perfektně sladěného rytmu, který dirigent Scorsese zkušeně diktuje prostřednictvím zmíněného soundtracku (kvůli hudbě bych chtěl tu doby tak moc zažít :), famózních herců (ústřední dvojice válí, Pesci nasazuje korunu) a skvělého scénáře, který staví hlavního hrdinu do konfliktu nejprve s morálkou (jeho otec), poté s rodinným životem a nakonec i proti svým, přičemž nepřestává gradovat a uchvacovat svou psychologickou věrohodností.. A zároveň je to soustavně nesmírně vtipné a vynalézavé (stop-motion, kterým se později inspiroval například Steven Soderbergh; chvílemi až groteskní, ale vždy relevantní násilí; cool kamerové jízdy v interiérech, přesouvání pozice vypravěče podporující komplexní vývoj příběhu). Casino mám sice radši, ale už Goodfellas se k dokonalosti drze a suverénně přibližují. 90% (20.06.2015)

Co se sakra stalo? Upřímně jsem se těšil, až uvidím ony hojně citované, skvělé, nedostižné Goodfellas. A ono mě to nijak zvlášť nevzalo. Vývoj postavy? Kdybych dokázal říct, co víc bych ještě chtěl, potěšilo by mě to samotného víc než nějakého zarytého uctívače, který mě bude za tyhle řeči chtít popravit. Anyway, když opominu katastrofální/ický český dabing, ve kterém hned tři vedlejší postavy mluvil tentýž člobrda, tak kromě skvělého Joea Pesciho jsem neviděl nikoho, kdo by si zasloužil moje uznání nebo sympatie. Jinak mi z většiny postav zůstal pocit typu "no tak teda nezapomínáte, a co jako?" Mnohem líp mi seděl Donnie Brasco... 60% (26.04.2006)

Jestliže je „Kmotr“ obrazem určité gangsterské aristokracie, tak „Mafiáni“ jsou obrazem toho, když se o stejné pozice hlásí gangsterské plebs. Bez zásad, cti a charakteru a se slovníkem, kterým byste si nevytřeli ani podlahu. Do své třídy se dostává pomocí baseballek, nožů a prostřelených hlav a stejně tak z ní většinou odchází. Tohle přirovnání však samozřejmě neplatí na filmovou kvalitu a Scorsese vás za přispění skvělých hereckých výkonů tímhle světem provede bez jediného zaváhání. Jen kdyby se mu u mě podařilo docílit alespoň trochu větší angažovanosti a zaujatosti, protože bez ní si jeho pojetí prostě plně vychutnat nedokážu. (20.04.2006)

Americký režisér Martin Scorsese má už dlhý čas môj obdiv a rešpekt. Hlavne kvôli jeho skvelým filmom z prostredia organizovaného zločinu. Mojim najobľúbenejším snímkom, pod ktorým je podpísaný tento profesionál, je práve "Goodfellas". Dokonale natočený film, výborne vyrozprávaný príbeh. Trojicu hlavných hrdinov som si doslova zamiloval. Herny Hill, James Jimmy Conway a Tommy DeVito sú tí najlepší, najdrsnejší a najcharizmatickejší filmoví "Mafiáni". ***** (18.04.2011)