Král komedie

První polovina filmu se nikam nežene, ale hlavně, že vůbec někam směřuje (za toto geniální slovní spojení děkuji uživateli TheRaven). Král komedie je zpočátku poměrně vlažný, už už se zdá, že napíná divácká očekávání až za únosnou mez, ale když poté přijde zlom a hlavně vynikající pointa, je hned jasno, oč tu kráčí. Král komedie má veskrze geniální myšlenku, která přesně charakterizuje showbusiness (nejen) v Hollywoodu. Je to tak absurdní, černohumorné a přitom vlastně pravdivé a ani ne tolik přikreslené. Líbí se mi, že režisér nemoralizuje a nepokouší se v závěru o nějakou katarzi spravedlnosti. Ne, ne, tohle je hollywood a ten někdy přeje i šílencům. :) 7/10 (22.03.2014)

Nedoceněný, asi až moc jiný... Jízlivý snímek byl ze strany Martina Scorseseho v jistém směru hazardní podnik. Přiměl ho představit jinou podobu „špinavých ulic“ (špína není na ulici, kde se lidé ušpiní, neboť lidé ulici špiní) a pokaždé výrazný projev Roberta De Nira vést do vyloženě sebeshazujících poloh. Jeho Pupkin není odporný charakter v autoritářském významu toho slova, daleko spíše zoufalcem, u kterého provokuje hlavně neústupná tupost, s jakou prosazuje velikášské záměry. Scorsese podřídil vizuální stránku odlehčené stylizaci první poloviny, v níž průběh do té doby jednoznačné zápletky s přemírou dialogů nedovoluje ani pro autora tak typické hudební výplně. Experimenty však neopouští, kupříkladu Pupkinovo nacvičování výstupu zamrazí čistě subjektivním vstupem do jinak neuchopitelné mysli. Důležitý je moment Pupkinových objektivně prezentovaných představ, ukazujících se vzápětí jako liché (tj. subjektivní, zase tato hra). Souvisí to s náhlým přechodem do ještě vyhrocenější druhé poloviny, vystavující stále se rozšiřující konglomerát pokleslé zábavy na tak trapný odiv, že se té trapnosti nejde nesmát. To už nejsou toliko média, hvězdy a idoly, čili tvůrci, ale také konzumenti. Zásadní je divácký přístup – vcelku nečekaný závěr vychází s posedlosti kultem hvězd v určité míře. Nadto předestírá, jak laxní je v životě posuzování určitých lidí (ve filmu postav) na základě útržků a prvotních dojmů, vyplívajících zde s autorem předložených událostí. Divák má vlastně přejímat směrem k Pupkinovi rétoriku velkých šéfů obrazovky a mistrovství Scorseseho spočívá v několikerém přehazování „objektivního“ přístupu. Moc se mi líbí ono vrstvení, ve světě televize, kde vítězí okamžik, není vůbec nemístné. (01.12.2011)

Robert De Niro ako Go Getter, ktorý sa nebojí ísť cez prekážky k splneniu jeho vlastného sna. Scorsese absolútne presný a bezchybný. Ten film má tempo. Vtip. Ľudské momenty. Finále je krásne hrejivé a zároveň je to celé napísané inteligentne a uveriteľne. Nemám čo vytknúť. Jeden z najlepších režisérových filmov. (23.11.2019)

Nemůžu si pomoct, ale mě tenhle film naprosto dostal. Robert De Niro zde ukazuje, že nemusí hrát jen agresivně vyšinuté postavy, ale skutečného krále komedie. Ta role je dokonalá, především v tom, že nikdy neztrácí svoje kouzlo. Nikdy nedojde k nějakému skutečně agresivnímu výlevu, ale pořád mu zůstává úsměv. Skvělý kontrast mezi ním a Jerrym Lewisem. Skvěle fungující film s výbornou pointou. Proč nebýt trochu nereálný, když je to podáno v tomhle podivně komediálním duchu. Rupert Pupkin je vyšinutec, který se vám dostane pod kůži. (30.10.2013)

Zaujímavý snímok teraz už legendárneho režiséra s excelentným Robertom De Nirom. Záverečné scény len dotvárajú absurdnosť a zhovadilosť mediálneho priestoru, keď sa z kriminálnika stáva celebrita. Vyzdvihol by som aj disciplinovaný výkon Jerryho Lewisa, ktorý je síce u nás pomerne neznámy, ale v 50-60 tych rokoch bol vo svete známy ako komediálny herec. (18.09.2021)