Král komedie

Jak jednou napsal Oscar Wilde „Somehow or another I'll be famous, and if not famous, I'll be notorious.“ A ačkoliv to samozřejmě nebylo myšleno doslovně (protože zrovna Wilde si svoji slávu zasloužil úctyhodným talentem), od dob televizní zábavy se tento postoj stal, nebál bych se říci, motem obyčejného „západního“ člověka. Čím více se pak rozšiřuje počet platforem, které jsou na reprezentaci založeny (např. facebook, instagram, atd.), tím více se stává podobná problematika „vše pro pohledy druhých“ aktuální. Nejen, že dobré věci musejí být vidět, ono musí být viděno úplně všechno. Už nezáleží takříkajíc na obsahu, ale na sledovanosti. Avšak, domnívat se, že sám předmět prezentace bude této nenasytné touze po pozornosti ušetřen, by byl na druhou stranu omyl. Protože mnoha věcem (a řekl bych, že i samotnému lidskému charakteru), prospívá spíše tiché dozrávání než velkohubá halasnost. Právě snaha o viditelnost za každou cenu devalvuje mnoho věcí, které sami o sobě nesou pozitivní konotace. Vezměte si jen ty davy tvůrců, jejichž potřebou již není tvořit, ale mnohem spíše být při tvorbě obdivován (nebo ještě lépe vůbec netvořit, ale mít pouze umělecké manýry). Jak k takovému umění, které ztratilo cele svoji původní funkci přistupovat? Nebo, abych uvedl ještě jeden příklad, taky se ve vašem okolí množí počty bojovníků za lidská práva, jejichž snaha o pomoc druhým začíná (a často i končí) u pouhého ústního projevu o jejich vlastní solidaritě? Vtipné. (06.10.2016)

Dlouho jsem měl s tímto filmem problém. De Niro byl vyloženě nesnesitelný a dějově to bylo prázdnější, než moje lednička po týdenním hospodaření bez rodičů. Jenže pak nastoupila absolutně brilantní druhá půlka a především díky ní dávám slabší 4 hvězdy. Protože takhle úžasně absurdní humor si to zaslouží... (26.08.2008)

Cože??? Tak tohle si mě teda vůbec nezískalo.. já se nudila od začátku do konce, ani jednou se nezasmála, neusmála, neodfrkla nic.. jen jsem na to koukala a říkala si, to to bude furt tak trapné a nezajímavé a kdy už sakra bude konec. Co se týče hereckým výkonů, tak mi teda nepřišly moc dobré, spíše se mi zdály dost přehrávané a to podle mě tak vyznít neměly. Ano jediné co je tu dobré, je to "poslání", ale to je všecko.. jen ta pointa... jedna hvězda a obrovské zklamání... zííív. (16.01.2014)

Na podobně kritické filmy nejsem od Martina Scorseseho úplně zvyklý, na komedie už vůbec ne. Tohle zřejmě není úplně typickým Scorseseho počinem a možná proto se mi výjimečně líbí, mám rád filmy, které vedle zábavy na úrovni dokážou v druhém plánu ještě sdělit i cosi navíc, cosi proč nad viděným pak přemýšlím ještě nějaký ten čas po zhlédnutí... Král komedie mě zaujal svým černohumorným dějem včetně závěru i životním výkonem Roberta De Nira už nějaký ten rok zpátky a po opakovaném zhlédnutí mu přidávám i poslední hvězdičku. V mystifikačním závěru, který na první pohled působí čistě úsměvně, Scorsese dokonalým způsobem podtrhuje celou kritickou linii filmu v souvislosti se sžíravým obrazem médií a popkulturní zábavy. Masa lidí ani pořadatalé nevyžadují a nevyhledávají skutečné talenty, dávají přednost celebritám vyšlým z prvoplánovaných senzací a skandálů... proto také mladý bavič Robert Pupkin, svým postupně až nemocně posedlým zápalem dohnán k protizákonnému jednání, se nestává v závěru mediální hvězdou díky svému životnímu a tak dlouho vytouženému komickému výstupu (byť jím rozesmál celé publikum), nýbrž zejména díky svému skandálnímu činu s únosem, který zvýšil pozornost a teprve ho zařadil mezi „ty vyvolené“, jímž se na povel sborově tleská, a vlastně není už důležité, co pak na jevišti řeknou či předvedou... Coby komedie (byť hořká, černá a místy dramatická) sice Král komedie neoplývá úplně nejsvižnějším tempem, ale provází ho podmanivá atmosféra, výborná režie, má po celý čas atraktivní prostředí televizního studia, příběh se časem začne ubírat nepředvídatelným směrem a Robert De Niro coby smutně zábavný „král na jednu noc“ exceluje v komických částech svého výkonu naprosto přesně a stejně výborně jako i v hlubším, charakterním odstínu postavy posedlého Pupkina. [90%] (30.12.2021)

Po umělecky mistrovském, přesto komerčně neúspěšným Zuřícím býku se Scorsese vrhnul na projekt, do kterého se mu moc nechtělo a podobně jako u Býka i zde musel zapracovat De Niro , aby Martyho přesvědčil. Nakonec se z toho vyklubal patrně nejpříjemnější překvapení ve filmografii obou tvůrců. Film vyznívá nesmírně jízlivě a ve svých obsesích jde ve stopách jak Taxikáře tak i Býka, jen mění drásavost a brutalitu za ironii a sarkasmus. Scorsese prohlásil, že De Niro mu zde předvedl nejlepší herecký výkon vůbec. Jedná se sice o nadsázku, ale Scorsese tím zřejmě myslel to, že je to jedna z netypických rolí De Nira, které se přesto zhostil skvěle. Na roli zoufalého outsidera by se možná lépe hodil Dustin Hoffman, nicméně de Niro byl zřejmě vděčnej za tuto pro něj atypickou roli, a odvděčil se Scorsesemu vskutku vtipnou hereckou kreací. Je to velmi současný a velmi vtipný film, jehož vtip však nevzbuzuje jen smích, ale probouzí i pocity pochopení Pupkinovy frustrace. (13.04.2009)