Král komedie

U tehle "komedie" jsem se tedy moc nezasmala... Mozna proto, ze na rozdil od vetsiny hodnoticich jsem film jako komedii jednoduse nechapala :) V Krali komedie vidim spis sondu do duse prumerneho cloveka, ktery dela prumerne vtipy, ale strasne moc by chtel byt geniem. Jenze jediny zpusob, jak se z prumernosti vymanit, je neco sileneho. Hlavniho hrdiny je vam lito, ale zaroven je i desivy kvuli svym pomatenym predstavam. Konec tak vubec nechapu jako nejaky "happy-end". Je spravne, kdyz de facto blaznovi takova vec projde a davy ho zboznuji? A nesedi ve skutecnosti nekde za mrizemi a dal nesni? (16.10.2017)

Na podobně kritické filmy nejsem od Martina Scorseseho úplně zvyklý, na komedie už vůbec ne. Tohle zřejmě není úplně typickým Scorseseho počinem a možná proto se mi výjimečně líbí, mám rád filmy, které vedle zábavy na úrovni dokážou v druhém plánu ještě sdělit i cosi navíc, cosi proč nad viděným pak přemýšlím ještě nějaký ten čas po zhlédnutí... Král komedie mě zaujal svým černohumorným dějem včetně závěru i životním výkonem Roberta De Nira už nějaký ten rok zpátky a po opakovaném zhlédnutí mu přidávám i poslední hvězdičku. V mystifikačním závěru, který na první pohled působí čistě úsměvně, Scorsese dokonalým způsobem podtrhuje celou kritickou linii filmu v souvislosti se sžíravým obrazem médií a popkulturní zábavy. Masa lidí ani pořadatalé nevyžadují a nevyhledávají skutečné talenty, dávají přednost celebritám vyšlým z prvoplánovaných senzací a skandálů... proto také mladý bavič Robert Pupkin, svým postupně až nemocně posedlým zápalem dohnán k protizákonnému jednání, se nestává v závěru mediální hvězdou díky svému životnímu a tak dlouho vytouženému komickému výstupu (byť jím rozesmál celé publikum), nýbrž zejména díky svému skandálnímu činu s únosem, který zvýšil pozornost a teprve ho zařadil mezi „ty vyvolené“, jímž se na povel sborově tleská, a vlastně není už důležité, co pak na jevišti řeknou či předvedou... Coby komedie (byť hořká, černá a místy dramatická) sice Král komedie neoplývá úplně nejsvižnějším tempem, ale provází ho podmanivá atmosféra, výborná režie, má po celý čas atraktivní prostředí televizního studia, příběh se časem začne ubírat nepředvídatelným směrem a Robert De Niro coby smutně zábavný „král na jednu noc“ exceluje v komických částech svého výkonu naprosto přesně a stejně výborně jako i v hlubším, charakterním odstínu postavy posedlého Pupkina. [90%] (30.12.2021)

Pro mnoho lidí nepříliš známý a dosti opomíjený Scorsesův snímek, který nás tentokrát nezavede mezi mafiány ani gangstery, ale do života průměrného Američana, který se snaží stát slavným. Robert De Niro v roli "Krále komedie" rozhodně nezklamal (ve které roli také můžeme říci, že zklamal :) a z každého záběru na mě vyzařuje pocit, že si roli dokonale užíval. Jeho závěrečné vystoupení je perfektní a myslím, že De Niro by se jako komik určitě uživil. Martin Scorsese, podobně jako De Niro svým herectvím, mě nikdy svou režií nezklamal a jeho filmy mi mají vždy co říct a tenhle tragikomický příběh o člověku, který se chce stát slavným za každou cenu a nic ho přitom nezastaví, rozhodně není vyjímkou. Nebýt několika hluchých míst, tak bych dal pět hvězdiček...... (24.09.2008)

Mojí mámu chytla policie, když jela 60. No jo, jenže ona byla v garáži! Totální De Nirova exibice. Ten člověk prostě nevydechne a v Králi komedie poletuje jako střelenej. Všude je, všemu se směje a hlavně neskutečně máchá rukama. A když došlo na jeho závěrečné vystoupení, minimálně 5 minut trvající, nemohl jsem od toho chlapa oči odlepit. V tom momentě mě napadlo jen jedno: a to, že svým výkonem převyšuje pojem -herecká genialita-. Nekecám, lidi, je to tak....... A pokud po závěrečných titulcích nebudete mít optimistickou náladu, je s váma amen. (13.07.2008)

Jeden z nejméně známých filmů Martina Scorseseho řadím (příjemně překvapený) k těm jeho úplně nejlepším. Tahle satira na cestu za showbyznysovou slávou je sice pořádně hořká, ale zároveň neskutečně lehká a vtipná. Hlavní hrdina se mění ze svým způsobem sympatického podivína (sympatického spíš divákovi než lidem, kteří ho ve filmu potkávají) ve férového magora (nelze si nevzpomenout na Taxikáře), aby naprosto šokujícím způsobem na konci zazářil. Člověk prostě musí mít Ruperta Pupkina (opět famózní De Niro) rád. (05.02.2007)