Režie:
Martin ScorseseScénář:
Melissa MathisonKamera:
Roger DeakinsHudba:
Philip GlassHrají:
Tenzin Thuthob Tsarong, Gyurme Tethong, Tulku Jamyang Kunga Tenzin, Tenzin Yeshi Paichang, Tencho Gyalpo, Tenzin Topjar, Tsewang Migyur Khangsar (více)Obsahy(2)
Známý americký režisér Martin Scorsese nedělá jen filmy o gangsterech. Devět let po kontroverzním Posledním pokušení Krista natočil snímek o dětství a mládí jiné božské bytosti: o nositeli Nobelovy ceny míru, čtrnáctém dalajlamovi. Příběh začíná po smrti třináctého dalajlamy v roce 1933, kdy se vydali tibetští mnichové hledat jeho nové převtělení. Jeden z nich jej objeví po čtyřech letech v čínské provincii Čching-chej blízko tibetských hranic. Je to svéhlavý dvouletý chlapec, žijící v početné chudé rodině. Malý kluk podle mnicha projevuje nesporné příznaky svědčící o jeho božskosti. Po rozloučení s rodinou se ocitá v temném paláci Potala v Lhase. Obklopen sluhy, učenými mnichy a členy vlády vyrůstá v izolaci od okolního světa a je zasvěcován do tajů víry. Jen zřídkakdy se může uvolnit v zahradách letního sídla. Až mnohem později objeví v Potale věci ze Západu po osvíceném předchůdci. S některými civilizačními „vymoženostmi“ se rozšiřuje dalajlamův obzor a narůstají jeho vědomosti o světě za hranicemi Tibetu. Po ustavení komunistického režimu prohlásí Mao Ce-tung životní zájem lidové revoluce na sjednocení země, k níž musí patřit i Tibet. Následují historické události, jež zcela rozvrátí po staletí trvající teokracii a jež vedou v roce 1959 k nucené emigraci čtyřiadvacetiletého dalajlamy… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (227)
Nepopsatelné, magické, úžasné. Čekal jsem, že se mi tento Scorseseho snímek bude líbit, ale absolutně jsem nečekal, že mě svým pojetím a vyzněním doslova smete. Omračující a dechberoucí podívaná, ale zároveň je to natočeno velmi úsporně. V tom tkví síla tohoto životopisného filmu o 14. dalajlámovi. Hodně pomáhá geniální kamera Rogera Deakinse, výprava Danta Ferrettiho a hlavně duchovně přesahující hudba Philipa Glasse. Měl jsem v očích smutek po celou druhou polovinu. Třeba scéna, SPOILER ve které Mao Ce-tung řekne dalajlámovi, že jeho matka byla buddhistka a jedním dechem dodá, že náboženství je jed. KONEC SPOILERU To jsem cítil absolutní bezmoc. Závěr tuto bezmoc jenom korunuje. Krásný a velmi smutný film, který si zasluhuje mnohem větší pozornost, než jaká je mu momentálně věnována. Annaudových Sedm let v Tibetu (1997) se na Kunduna vůbec nechytá. ()
3* Sice je na filmu vidět kupa vynaložené práce a peněz, ale narozdíl od většiny zdejších hodnotících uživatelů mě emočně moc nezasáhl, i když je mi jinak buddhismus hodně blízký. Pro mě je to jen obrazově půvabný a výpravný životopisný film o dospívání Dalajlámy. Tragédii zničení samostatnosti a svébytnosti Tibetu je tu předvedena důkladně a výstižně, ale i tak musím přiznat, že jsem se občas dost nudil. Sám jsem byl překvapen, že později zkouknutý Sedm let v Tibetu mi byl bližší. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Tak dobrý nástup, ale postupem času velké rozčarování, korunované neuvěřitelným utrpením čtrnástého dalajlémy při útěku do Indie. Jel na koni a byl hotový, ostatní šli pěšky a byli plni energie. Ukazování velkých gest a hlubokomyslných proslovů, snad jen tibetské reálie mě potěšili, ale jsou vykresleny podle pravdy, nebo jsou smyšlené? Čtrnáctý dalajláma byl malé rozmazlené dítě a pak velmi nerozhodný mládenec, který nebyl shopen v pravý čas udělat správné a účinné rozhodnutí rozhodnutí. Ani dobré, ani špatné, zkrátka žádné. Má pak takový národ šanci na přežití? Proč je zdůrazňováno utrpení člověka, který nikdy netrpěl, jen se nedokázal pro nic rozhodnout a nakonec byl donucen k exilu, ale k tomu spíš byl dotlačen. Nečinnost versus násilí a okupace nemá šanci na žádný úspěch a ani schovívavost. ()
Trvalo mi 20 rokov, kým som sa k tomuto filmu odhodlal. Scorsese je macher a to najlepšie čo urobil bolo, že to všetko natočil s nehercami, nepchal do filmu žiadne celebrity. Nádherné exteriéry, neherci to zvládli prekvapivo dobre a k tým nádherným obrazom dodal hudobný doprovod fantastický P. Glass. 80%. ()
Vzhľadom na podmanivú Glassovu hudbu a opojnú Deakinsovu kameru je vlastne až ľúto, že vo mne Kundun s výnimkou poznania, že Tändzin Gjamccho je úžasná osobnosť, nezanechal skoro nič. Scorsesemu nemožno uprieť snahu, ale nedostatočne dramaticky vystavaný príbeh ma strhnúť nedokázal. Aj keď je mi jasné, že meditatívnejšie naladeným divákom absencia akéhokoľvek prikrášľovania vadiť nebude. A ja im to neberiem. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (7)
- Philip Glass, který k filmu složil hudbu, je známým zastáncem tibetské nezávislosti. Dokonce je i spoluzakladatelem Tibetského domu v New Yorku. (Brousitch)
- Režisér Martin Scorsese, autorka Melissa Mathison a její tehdejší manžel Harrison Ford byli přidáni na seznam více než 50 lidí, kteří mají zakázán vstup do Tibetu kvůli tomuto filmu. (Kulmon)
- Do filmu byli obsazeni převážně neherci. (Kulmon)
Reklama