Víly z Inisherinu

Herecké koncerty jinak neodhrnou to dějové prázdno a v podstatě se dalo pracovat s látkou mnohem lépe, což dokazují podobně laděné severské filmy. (19.06.2024)

Farrela s Gleesonem bylo přecijen radostnější sledovat jako dobré kamarády v Brugách než jako dvě bohem opuštěné osoby, které jen tak přežívají ze dne na den na ostrově kde se nic neděje. Je ale zajímavé tento jejich vztah sledovat, jelikož je to téma, které by se mohlo zdát nedostatečné pro zfilmování, ale Mcdonagh z toho dokázal udělat koukatelnou a emocionální záležitost. (24.06.2024)

McDonagh přenesl poetiku svých her do filmové řeči, která mu dovoluje to, co by v divadle nešlo nebo nefungovalo. Výsledek je ohromný. Ohromně smutný a podle mě pravdivý film o člověku. (26.01.2023)

Spojení Farrell a Gleeson se už jednou ukázalo, že je tou správnou cestou k vytvoření výborného filmu (V Bruggách). V případě Vil z Inisherinu tomu není jinak. Oba jsou ve svých rolích opět skvělý a dokonale to mezi nimi funguje. Styl humoru mi sedí. Místy je černý až to bolí, ale já se prostě neudržel a i když to nebylo vhodné, tak jsem se prostě smál. Bohužel podobné filmy tratí na tom, že se nevyhnou hluchým místům, a proto nedosahují plného hodnocení. I tak stojí zato tento film vidět. (12.02.2023)

Jako vážně? Dvě hodiny brutální nudy na ostrově, kde se jeden vydlak nechce bavit s druhým a ten druhý je takový debil, že to nechápe. Promarněný čas až to bolí. (20.03.2023)

Silné v rámci vztahu člověka k umění a věčnosti proti lidskosti a přátelství. Nečekaně silný příběh od někoho jako je McDonagh, který svou velikost mnohdy skrývá za humor, tady to skrývá za zelené irské louky a hráze. A taky trochu humor. Silné drama s dobrým přesahem, ale někdy trochu klopýtajícím uchopením. (30.03.2023)

Smysluplné, vypointované dialogy je radost poslouchat a strhující herecké koncerty (Colin! Kerry) sledovat. První polovina má navrch, vyplouvající pohnutky a eskalující důsledky radikálního ukončení dlouholetého přátelství se posléze přece jen ukážou být poněkud absurdní a vykonstruované. Nejspíš by také neuškodilo zhutnění dějovosti na úkor lehce monotónní rytmizace atmosférickými obrázky krásné irské končiny, další zásadní "postavy" vyprávění. (12.04.2023)

v bruggách ryloudit [vole, tak ne asi..] se sice nekoná, což vůbec nevadí, protože Kolín si to s Brendou Čmeldou užívají. Občas člověku nejde na rozum nestabilní humor, a nihilistický pohled na život a na kamarádství. Pro tentokrát nemohu říct, jo ten starej parchant McDonagh, u něho bysme to čekali.. ale teď to fakt nejde. Nevím, možná je to i tím, že nenatočil moc filmů, aby byl například jako Tarantule, u kterého člověk pozná jeho rukopis, v tomto případě tóčopiss [??], a jediná kultovka od něho je už zmiňované bruggy. No, dobrá, je to náš známej, ještě mu to zvednu o jeden vyhaslý kahan, a irská příroda je klid na duši, takže určitě tento rok to Irsko navštívím, ale do příště si je budu už skrblit… fecking víly (31.01.2023)

Ani v zakonzervovaném opuštěném světě, kde na lásku už všichni radši zapomněli, prostě není možné některé věci (nebo lidi) nechat jen tak za sebou, stejně jako některá rozhodnutí. Obzvlášť pokud k nim vedou ukrutně absurdní píčoviny. Příjemně nepříjemné cvíčení na téma osamělosti, lhostejnosti a zkoumání hranic individuální svobody. Na Martina ale málo syrové a zbytečně kulisové, místy až epizodně mělké. Víly mě nezklamaly, ale vyloženě ani nevcucly. (24.02.2023)

Fantasticky napsané a fenomenálně zahrané. (21.03.2023)

Čakal som možno niečo trochu iné, ale nemôžem povedať, že by som bol sklamaný. To vôbec. Dialógy síce neboli tak intenzívne a zaujímavé, ale kompenzovala to celková nálada, ktorá bola niekedy údernejšia ako tisíc slov. Film si ma získal skvele vyprofilovanými postavami, ktoré sa aj na malom priestore menili a vyvíjali. A aj napriek tomu, že sa hlavná zápletka môže zdať triviálna a komická, bol to filozofický úder po hlavičke ohľadom života na ostrove a v uzatvorenej komunite. Márnosť a mizéria sa doslova leje z každého obrazu a záver necháva dvere otvorené, aby si tam možno každý sám vložil nejakú svoju depku a fatálnu úvahu. 90% Disney plus (24.04.2023)

Příjemný film, trefně reflektující všechny možné i nemožné post covidové nálady. Deprese, bezcílné bloumání, sebepoškozování, myšlenky na smrt, dennodenní pochlastávání, small talk. Ve vizuálně úchvatných exteriérech. Dobrý tip na výlet ty Aranské ostrůvky :) (25.10.2023)

Velmi komorní, za to excelentně napsané dílo, které má velmi divadelní atmosféru, přesto ale na filmovém plátně funguje na jedničku. McDonagh umí, nechyběl zde jeho parádní smysl pro humor a cit pro detail. Herci taktéž skvělí, konkrétně Barry Keoghan a Gary Lyndon. A legendární duo Farrella a Gleesona taktéž fascinující. Martin opět dokázal z prostého příběhu vybudovat perfektně fungující drama, které se nevleče a nezastavuje, naopak je velmi iteresující, rezonující a zábavné. Jen více zapracovat na emocích a nebudu mít skoro co vytknout. Za ten konec tleskám. 8,5/10 (24.01.2023)

Martin McDonagh je génius. Jeho filmy jsou umění, aniž by si na něj nuceně hrál. Víly jsou skvostným filmem těžícím z kulis Irska, geniálního Colina Ferrella, který tentokrát zválcoval i matadora Gleesona. Keoghan si nominace na ceny za vedlejší roli rozhodně rovněž zasloužil. A ta hudba! A kamera! Prostě vau. Nádherné filmařské umění. (08.02.2023)

Nejirštější z irských filmů, které jsem kdy viděla. Colin Farrel a Brendan Gleeson zase spolu. V Bruggách 2, tentokrát někde na konci světa. Bláznivé, šílené, černé, místy až zvrácené. Svíravá atmosféra a dramatičnost se rozhodně snímku upřít nedá. Mile mě nakonec překvapilo, když se na podiu při předávání Oscarů objevila oslice Jenny -  "herečka" a kamarádka Pádraica v podání Colina Farella. Naštěstí byla ušetřena stupidních interview, prostě je ignorovala . (16.03.2023)

Nápad jako vždy dobrý a originální, ale další 3 billboardy to prostě nejsou. Tento příběh asi měl zůstat divadelní hrou, protože na plnohodnotný film tato tematika nemá. McDonaugh navíc tentokrát upustil od černého humoru, který je pro jeho díla nepostradatelný a celkově to upadá i přes famózního Colina a Brendona, do průměrnosti. (30.12.2022)

Ešte nezáživnejšie než Spielbergoví Fabelmanovci. Colin Farrell a Brendan Gleeson hrajú fajn (Oscary by som im ale za ich výkony osobne nerozdával), no dej, resp. konanie postáv bol pre mňa absolútne nepochopiteľný bizár. Jediné momenty, kedy ma Banshees of Inisherin dokázali plnohodnotne strhnúť a zaujať bola záverečná 15 minútovka po úmrtí Pádraicovej kravy. A ešte musím spomenúť krásne prostredie Írskeho pobrežia. Ale celkovo je toho málo a za mesiac si z filmu budem pamätať len to, že ma drvivú väčšinu stopáže veľmi nudil. 15% (15.02.2023)

Dát si dneska ještě jeden podobně laděnej film, tak si taky něco ufiknu. Bylo to samozřejmě působivý, nutí to člověka přemýšlet, drželo mě to v neuvěřitelným napětí, je to prostě a jednoduše výborný a mimořádný, ale dá se z toho čerpat něco pozitivního, když pominu jistotu, že se ani zítra neprobudím na zpola opuštěným ostrově, kterej by mě do týdne připravil o zbytek zdravýho rozumu? Má to být tohle? Vědomí, že se nemusím potýkat s něčím takovým? Protože tohle by mě tutově zabilo. (13.03.2023)

Tento tragikomický příběh o konci jednoho přátelství se odehrává na začátku dvacátého století, v přenádherné divoké irské krajině, v malé vesničce, kde lidé mají jednoduché životy a většinu svého dne tráví v místním pubu. Jednoho dne se Colm už ale nechce přátelit s Pádraicem. Jako lidé jsme posedlí otázkou PROČ? Proč se dva lidé přestanou mít rádi, proč si přestanou rozumět, proč se začnou nenávidět? Je k tomu vždy potřeba nějaký konkrétní důvod? Colm dospěje do životní fáze, kdy už prostě nechce mrhat svůj drahocenný čas plytkým tlacháním s člověkem, který ho nijak neobohacuje a kterého považuje za nudného a primitivního. A Pádraic to těžce nese, vlastně chce za svůj kamarádský vztah dál bojovat, což nás dovede k naprosto nepředvídatelným událostem. Zpočátku jejich konflikt působí trochu úsměvně, jako hašteření dvou dvanáctiletých kluků, ale postupně přejde ve vyhrocenou výměnu názorů a drsné skládání účtů. Celé vyprávění má velmi komorní, divadelní nádech a je doprovázené atmosférickou a podmanivou hudbou Cartera Burwella. Jedná se o velmi povedené shledání Colina Farrella a Brendana Gleesona před kamerou, které mi udělalo velkou radost. (13.03.2023)

Martin McDonagh už má na pažbě zářezy jako V Bruggách nebo Tři billboardy kousek za Ebbingem, tady ale podle mě vystoupal na svůj zatim pomyslnej vrchol. Zápletka je až bizarně jednoduchá: rok 1923, na ostrově západně od Irska sledujeme dva dlouholetý kamarády, načež se jeden s tim druhym přestane bavit. Z ničeho nic, bez zjevnýho důvodu. Ani se nenadějete a jsou z toho uříznutý prsty, zapálený domy... Hlavním motivem filmu je ale možná trochu skrytě irská občanská válka. Ta se odehrává jakoby na pozadí, daleko na pevnině, odkud jen občas zaslechnete palbu z kanonů. Ve skutečnosti ji ale máte celou dobu před očima, protože vám její absurditu McDonagh alegoricky servíruje právě jako tragikomickou životní situaci dvou přízemních vesničanů. Masterpiece. Pádraic: "I am not putting me donkey outside when I'm sad, okay?" (09.04.2023)