New York, New York

Můj nejoblíbenější film dvojice Scorsese - de Niro. Jeden z hlavních kladů filmu vidím v tom, že se de Niro naučil skvěle "hrát" hráče na saxofon, to se málokdy vidí, ve většině filmů jsou záběry herce hrajícího na nástroj opravdu k pláči. Klobouk dolů před de Nirovým výkonem!!! Člověk by nevěřil, že na to před tím nehrál. Film má spád, vtip, spoustu skvělé hudby, Lizu Minelli jako herečku sice moc nemusím, ale i ta je dobrá. Podle mě skvělý pohled do života jazzového muzikanta. (08.01.2007)

Veľké sklamanie. Liza Minnelli je v tom nevinne, pretože na ňu som alergický. Martin Scorsese ma so svojou záľubou v uťahaných filmoch, pri sledovaní ktorých čakám na milosrdný koniec, tiež nesklamal. Jazz ani muzikály predvojnového ladenia neobľubujem. Ostáva môj obľúbený Robert DeNiro. Jeho postava sebastredného, konfliktogénneho hajzla je stvárnená výborne, ale mám za to, že patrí do iného žánru. Nejaké prednosti by som určite našiel, ale film ma striedavo nudil a rozčuľoval, takže dve hviezdičky sú akurát. (19.05.2010)

Celou dobu jsem se snažil pochopit, proč to Scorsese točil tak moc dlouhé, protože ten film na tu stopáž rozhodně nabídnout adekvátní zážitek a vlastně i toho Scorseseho jsem v tom moc neviděl, resp. mi přišlo, že to není námět zrovna pro něj. Pro mě sice není směrodatné, aby Scorsese vypadal jako Scorsese, není to zrovna můj velký oblíbenec a tohle bych v rámci toho, co už jsem od něj viděl, řadil někam doprostřed, ale vnímám v tom, že to mělo potenciál na víc a bohužel se ho nepovedlo naplnit. Příběh není špatný, ale není silněji podaný, herecky to ujde, ale není to zase žádná sláva, písničky jsou fajn, ale jak kdy, atmosféru to má, ale opět jak kdy a natočené je to skvělé, ale Scorsese umí i profesiálněji. A do toho si připočtěte tu přehnanou stopáž a špatné prostřihy mezi normálními a hudebními scénami, které to tahají dolů, ale zase taky velice zdařilé scény, které to zase tahají nahoru. Už dlouho jsem neviděl film, ve kterém bych měl poměr líbilo/nelíbilo doslova 50/50. A podle toho i hodnotím a přesně takové pocity z New Yorku, New Yorku mám. 3* (27.01.2023)

Spousta scén s De Nirem stojí za pozornost, na druhou stranu hodně scén s Lizou Minnelli bych nejraději vystříhal. Martin určitě zúročil své zkušenosti a natočil dílo, které je mimořádně ambiciózní. Muzikál mě obecně nikdy nešmakoval, tady se opravdu zpívá vlastně až na konci. Robertovi jistě nestálo mnoho námahy zahrát naprosto přesvědčivě sobecké hovado. (25.02.2013)

Retro "novohollywoodske" iskrenie páriku Evans/Doyle v službách muzikantského "showbizu" je (aj vďaka zohratosti ústrednej dvojice) nesmierne nestrojené a veru (až doteraz) nedocenené. Pozornosť sa obracia predovšetkým k muzikálovým číslam, ktoré hlavne v druhej polovici vystupujú do popredia a svojím obstojným prevedením im Martyho poklona určite prináleží. Lenže mne imponuje hlavne počiatočný vývin a neskorší nesúlad onoho zauzleného pomeru dvoch talentovaných umelcov rozbiehajúcich nádejnú kariéru. Nebolo im súdené byť spolu, ale aj tak si dokázali zachovať vlastnú tvár, rešpektovať jeden druhého a nakoniec si priznať, že tadiaľto cesta nevedie. Trefná štúdia málokedy trvácnych, tzv. "zamestnaneckých lások" (nezáujem, zblíženie, vzťah, dieťa, rozpor, rozchod) pri ktorých (skôr či neskôr) práca predčí city. Napadajú mi len 2 vady-kvôli iným spektáklom nepriaznivé nasadenie do kinodistribúcie a z toho vyplývajúce väčšinové odignorovanie návštevníkmi kín+akási tu neprimeraná rozvláčnosť slepo prosperujúca na úkor ešte dôslednejšieho prepracovania patálií Francine a Jimmyho, ale inak je "New York, New York" bezoblačnou ukážkou perfekcionistického remesla pána s veľkým S. P.S. Jazzové formácie a ich saxíky sú honosné... (03.11.2011)