Zuřící býk

Nakonec to měním kvůli De Nirovu výkonu na plnej. Je sic pravdou, že je mnohem lepší herec než boxer, jeho hlavní skill tedy vyčnívá při mimoringovém dění, no není vůbec proč naplákat, jelikož mimo boxu je Jake LaMotta taky hulvátský násilnický hovado, který nemá problém se porvat i po hospodě, dokonce ani nemá zábrany zliskat starou. Ostatně, je to Ital. Takových scén jako z itálské domácnosti je ve filmu několik a nejsou vůbec příjemné. V ringu naopak kraluje Scorsese, který mě překvapil originální kamerou a efekty. Ze začátku mě film moc nebavil, ale postupem času jsem mu přišel na chuť a ve výsledku ho můžu s klidem doporučit. 90% (18.01.2014)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)

Příběh boxéra, který nezávisle stoupá vzhůru, ale jako paranoidní násilník pak padne na držku. Nepříliš sympatický až lehce bezcharakterní Jake LaMotta - De Niro, se mi nedostal pod kůži, nakonec stejně jako celý film. Ne že bych se nudil, ale sledoval jsem toto klasické dílo spíše s takovým povinným zájmem, než že by to nějak opravdicky dopadlo. (03.12.2010)

De Niro je skvělý herec a Martin Scorsese je skvělý režisér. Zuřící býk pro mě není bohužel skvělý film, ale je to film velice dobrý. Má jen jednu jedinou vadu na kráse - je natočený podle předlohy jednoho nezajímavého týpka, který myslel pěstmi a dokázal si znepřátelit všechny kolem sebe. Šachy si dovedu představit jako sport mnohem víc než box, ty alespoň nikomu neubližují a zuštěchťují ducha. Ale přesto - Zuřícího býka vnímám jako umělecké ztvárnění, byť něčeho, co můj obdiv nemá. (10.10.2016)

Černobílý autobiografický skvost, který je nejen nejlepším nemafiánským filmem Martina Scorseseho, ale řadí se i k absolutní špičce boxerského subžánru. Paradoxní je na tom to, že scének z boxerských klání by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Zuřící býk vyniká někde jinde. Ve scénáři. Ve scénáři, který je spjat s postavou násilníka a cholerika LaMotty. První spolupráce trojice De Niro – Pesci – Scorsese dopadla více než na výbornou. De Niro se roli naprosto odevzdal. Jde to vidět nejen na fyzické přípravě, ale i psychické. Řada nezapomenutelných scének, detailní kamera, kompozice, stylizace, násilí. Scorsese zde sahal po Oscaru jako nikdy předtím a tenhle nezdar shledávám jako jednu z největších chyb v historii akademie. Co chcete víc než dokonalost? [Přesná stopáž: 124 min] (10.01.2007)