Taxikář

Druhé setkání Martina Scorsese a Roberta De Nira dopadlo víc než dobře. Zajímavý a skvěle natočený příběh o obyčejném taxikáři, který se snaží o vyčištění "svého" města od pasáků, drogových dealerů, zlodéjíčků a vše možné havěti. Velmi podmanivá, působivá a místami až depresivní atmosféra, díky které jsem si film tolik zamiloval. Na závěr bych jestě vyzdvihl Jodie Foster, která hrála roli prostitutky a ve 14 letech byla nominována na Oscara za vedlejší roli! Zkrátka jeden z kultovních filmů 70. let..... (29.11.2007)

Dolar měl v polovině 70. let sice prokazatelně větší sílu než dnes, ale i tak zní fakt, že snímek stál pouhých 1,9 milionů v dnešní době neuvěřitelně. Přesto se peníze na projekt sháněly těžko a trvalo dlouhé 3 roky, než si ho Scorsese a De Niro prosadili. Scénárista využil skutečného případu úspěšného atentátu na prezidentského atentáta George Wallace, který se odehrál v roce 1972. Film ale kriminálkou v běžném slova smyslu není, spíš jde o psychologické drama o veteránovi vietnamské války, který po návratu domů nedokáže zapadnout zpátky do společnosti. Postupně se stává protipólem zakladatele Klubu rváčů Jacka z Fincherova slavného filmu. Ten v sobě koncentroval nespokojenost radikální městské intelektuální levice a myšlenku anarchistické vzpoury proti systému. Travis má naopak blízko k postojům radikální pravice, se znepokojením a vzrůstajícím opovržením sleduje život v dekadentním velkoměstě plném uvolněné sexuální morálky, zločinu a existenční nejistoty. Oba antihrdiny nespojuje jen chronická nespavost, ale i protest proti světu, který chtějí zbavit nepravostí. Kdyby Travis dotáhl svůj plán až do konce, byl by z něj v očích veřejnosti ukázkový padouch. Scorsese ale svou postavu nechává žít a dokonce ho v očích veřejnosti proslaví. Ironicky tak zesměšňuje dvojí morálku měšťácké společnosti. Několikanásobná vražda příslušníků městské galerky z Travise dělá nikoliv teroristu, ale odvážného bojovníka proti podsvětí. Své schytávají i příslušníci liberální městské elity. Aktivistka Betsy představuje ukázkového snoba a prezidentský kandidát Palantine je typický příklad profesionálního žvanila, který hovoří v mlhavých frázích. Scorsesemu hodně pomohlo, že nezaujal jednoznačný aktivistický postoj. Kolem snímku se v době vzniku vyrojilo spoustu polemik a vášní. Z Taxikáře se během pár let stal kult a narozdíl od mnoha jiných kousků myslím zcela oprávněně. Rozhodně nezestárl, postava Travise Bickla zneklidňuje diváky dodneška. Z mého pohledu je to nejzásadnější životní role Roberta De Nira. Bonus pro dnešního diváka představuje fakt, že z aktérů vedlejších rolí vyrostli v průběhu následujících dekád herci první ligy. Celkový dojem: 95 %. (02.03.2016)

"You talking to me?" De Nirova vysoká škola herectví. Neuvěřitelně autentický obrázek špinavých newyorských ulic, kterými projíždí taxík s hodně zvláštním řidičem. Postava Travise Bickela je napsaná a určitě i zahraná stylem, že vlastně divák postupem času netuší co si o ní má vlastně myslet. Pro mě první skutečný skvost v Martinově filmografii. 100% (04.02.2013)

Vzpomněl jsem si na filmy Volný pád, Klub rváčů a čerstvě Harry Brown, vzpomněl jsem si na knihu Srovnáno se zemí, vzpomněl jsem si na štětky z Domažlické výpadovky z Plzně, vzpomněl jsem si na křik v nočních Pražských ulicích, vzpomněl jsem si na posprejované dveře metra, vzpomněl jsem si na vagabundy vysedávající v parcích, vzpomněl jsem si na neutěšená městská ghetta. Na New York sedmdesátých let minulého století jsem si nevzpomněl, protože jsem ho nezažil, nicméně tomuhle filmu uvěříte, že to tam moc košer nebylo. Taxikář je humus a znovu ho hned tak vidět chtít nebudu. Nezbývá než přemýšlet, kolik takových Travisů přešlapuje doma před zrcadlem a asi bychom si všichni měli dát velkýho majzla na to, jak odpovíme na otázku, zda je dobře, že nakonec nic neudělají. Či spíše na to, co si pod takovou otázkou přesně představíme... (04.07.2011)

Kultovní dílo Martina Scorseseho s fešným mladým De Nirem. Musím ale říct, že jsem asi čekala větší psycho. I když na druhou stranu, onen zdánlivě nenápadný přerod ze slušného člověka, který poctivě dělá své zaměstnání, do nelítostného mstitele, který po zásluze trestá "odpad společnosti", byl ztvárněn skvěle. Mladičká Jodie Foster ztvárnila postavu dětské prostitutky naprosto famózně a je až s podivem jak vyzrále ve své roli působila. Stejný dojem jsem měla třeba z Natalie Portman v Leonovi či Christianu Baleovi v Říši slunce. Kromě toho mi přijde, že všichni tito, včetně Jodie, vypadají od těchto svých dětských rolí pořád stejně:) Už tehdy měli v těch svých dětských obličejích vrytou jakousi dospělou vážnost a serióznost, která jim zůstala dodnes. A navíc, pokud se rozhodnete podívat na Taxikáře, uvidíte Harveyho Keitela s dlouhými vlasy:) Závěr filmu, kdy Travis Bickle koná spravedlnost v "doupěti špíny", je síla. Když se podívám na naše městečko, které kdysi vzkvétalo a co se z něho stalo teď, zcela chápu Travisův postoj. Na každém kroku za*raní notorici, ožralci, feťáci, kriminálníci a cizáci. Trosky zdegenerované chlastem a drogama se válí po lavečkách a pořvávají a pokřikují, na koho se jim zamane. A těmto špínám a sketám se každý měsíc vyplácejí sociální dávky. Na takové "lidi" poctivý občan pracuje. Člověk už se pomalu bojí vyjít i za dne sám ven. Někdy cítím tak šílený vztek, agresi a odpor, že mám pocit, že bych to všechno nejradši... ale to zná zřejmě každý, kdo v podobném městě žije. (18.10.2015)