Taxikář

Kultovní dílo Martina Scorseseho s fešným mladým De Nirem. Musím ale říct, že jsem asi čekala větší psycho. I když na druhou stranu, onen zdánlivě nenápadný přerod ze slušného člověka, který poctivě dělá své zaměstnání, do nelítostného mstitele, který po zásluze trestá "odpad společnosti", byl ztvárněn skvěle. Mladičká Jodie Foster ztvárnila postavu dětské prostitutky naprosto famózně a je až s podivem jak vyzrále ve své roli působila. Stejný dojem jsem měla třeba z Natalie Portman v Leonovi či Christianu Baleovi v Říši slunce. Kromě toho mi přijde, že všichni tito, včetně Jodie, vypadají od těchto svých dětských rolí pořád stejně:) Už tehdy měli v těch svých dětských obličejích vrytou jakousi dospělou vážnost a serióznost, která jim zůstala dodnes. A navíc, pokud se rozhodnete podívat na Taxikáře, uvidíte Harveyho Keitela s dlouhými vlasy:) Závěr filmu, kdy Travis Bickle koná spravedlnost v "doupěti špíny", je síla. Když se podívám na naše městečko, které kdysi vzkvétalo a co se z něho stalo teď, zcela chápu Travisův postoj. Na každém kroku za*raní notorici, ožralci, feťáci, kriminálníci a cizáci. Trosky zdegenerované chlastem a drogama se válí po lavečkách a pořvávají a pokřikují, na koho se jim zamane. A těmto špínám a sketám se každý měsíc vyplácejí sociální dávky. Na takové "lidi" poctivý občan pracuje. Člověk už se pomalu bojí vyjít i za dne sám ven. Někdy cítím tak šílený vztek, agresi a odpor, že mám pocit, že bych to všechno nejradši... ale to zná zřejmě každý, kdo v podobném městě žije. (18.10.2015)

Robert De Niro je jako taxikář, který vzal spravedlnost do svých rukou výborný. Ještě více mne zaujla tehdy 12letá Jodie Foster jako stejně stará prostitutka. Vadí mi však některé nevysvětlené věci, proč se Travis choval tak jak se choval? Má jeho vztah s Betsy vůbec nějaký význam, když už je ve filmu zmiňován? (03.12.2009)

Dolar měl v polovině 70. let sice prokazatelně větší sílu než dnes, ale i tak zní fakt, že snímek stál pouhých 1,9 milionů v dnešní době neuvěřitelně. Přesto se peníze na projekt sháněly těžko a trvalo dlouhé 3 roky, než si ho Scorsese a De Niro prosadili. Scénárista využil skutečného případu úspěšného atentátu na prezidentského atentáta George Wallace, který se odehrál v roce 1972. Film ale kriminálkou v běžném slova smyslu není, spíš jde o psychologické drama o veteránovi vietnamské války, který po návratu domů nedokáže zapadnout zpátky do společnosti. Postupně se stává protipólem zakladatele Klubu rváčů Jacka z Fincherova slavného filmu. Ten v sobě koncentroval nespokojenost radikální městské intelektuální levice a myšlenku anarchistické vzpoury proti systému. Travis má naopak blízko k postojům radikální pravice, se znepokojením a vzrůstajícím opovržením sleduje život v dekadentním velkoměstě plném uvolněné sexuální morálky, zločinu a existenční nejistoty. Oba antihrdiny nespojuje jen chronická nespavost, ale i protest proti světu, který chtějí zbavit nepravostí. Kdyby Travis dotáhl svůj plán až do konce, byl by z něj v očích veřejnosti ukázkový padouch. Scorsese ale svou postavu nechává žít a dokonce ho v očích veřejnosti proslaví. Ironicky tak zesměšňuje dvojí morálku měšťácké společnosti. Několikanásobná vražda příslušníků městské galerky z Travise dělá nikoliv teroristu, ale odvážného bojovníka proti podsvětí. Své schytávají i příslušníci liberální městské elity. Aktivistka Betsy představuje ukázkového snoba a prezidentský kandidát Palantine je typický příklad profesionálního žvanila, který hovoří v mlhavých frázích. Scorsesemu hodně pomohlo, že nezaujal jednoznačný aktivistický postoj. Kolem snímku se v době vzniku vyrojilo spoustu polemik a vášní. Z Taxikáře se během pár let stal kult a narozdíl od mnoha jiných kousků myslím zcela oprávněně. Rozhodně nezestárl, postava Travise Bickla zneklidňuje diváky dodneška. Z mého pohledu je to nejzásadnější životní role Roberta De Nira. Bonus pro dnešního diváka představuje fakt, že z aktérů vedlejších rolí vyrostli v průběhu následujících dekád herci první ligy. Celkový dojem: 95 %. (02.03.2016)

Zprvu by člověk očekával nějaké citlivé drama osamělého, pouličního vlka a vzhledem k počátečním záběrům a vykreslování hlavnho charakteru možná i něco jako intimní zpověď o nepochopeném životě, ovšem počínaje "taxikářovým" druhým rande, hned pochopíme, že něco není v pořádku. Film začne nabírat obrátky a Robert De Niro za podpory vynikajících psychologických posunů předvede velmi sugestivní a uvěřitelný přerod své postavy. Není to však jen on, kdo táhne film směrem k nebesům, Scorsese svou bezchybnou režií vytvořil úžasnou atmosféru a udělal z filmu docela zvláštní a díky tomu i nezapomenutelný zážitek... V neposlední řadě zaujme také mladičká Jodie Foster (schválně ji srovnejte s Natalií Portman v Leonovi)... Jediná věc, co by šla vylepšit je až příliš šťastný závěr. 9/10 (11.09.2008)

Film se nese převážně v pomalém, klidném tempu, kdy zhnusený De Niro projíždí ulicemi New Yorku za doprovodu hudby Bernarda Herrmanna (překvapivě u něj v jazzovém duchu). O to více pak šokuje závěr, kdy náhle naplno propukne dlouho skrývané šílenství hlavní hrdiny. Film byl nominován na Oscara za film (získal to Rocky!), hudbu, a herci Robert De Niro a Jodie Foster. Na režiséra se zapomnělo (a přitom - opět - tehdejším vítězem byl velmi průměrný Avildsen za Rockyho). (17.07.2003)