Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Ivan StrasburgHudba:
Dominic MuldowneyHrají:
James Nesbitt, Allan Gildea, Gerard Crossan, Tim Pigott-Smith, Nicholas Farrell, Christopher Villiers, Gerard McSorley, Darren Healy, Eva Birthistle (více)Obsahy(1)
V neděli 30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tato neděle, nazývaná také jako Bloody Sunday (Krvavá neděle) se zapsala do moderní historie Irska více, než jakýkoliv jiný den. Počínaje tímto dnem začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb irské republikánské armády (IRA). Film vypráví příběh odehrávající se od rozbřesku do soumraku právě v onu Krvavou neděli, kdy se do ulic vydalo tisíce civilistů, proti nimž nastoupily jednotky vojáků. Film sleduje jednotlivé skupiny zúčastněné na dění ve městě (organizátory, britské vojáky i civilisty z obou rozdělených stran) se zaměřením na osudy dvou mladých mužů, Ivana Coopera, idealistického vůdce skupiny Civil Rights, jenž je členem katolického kempu a který věří v mírumilovnou změnu podle Martina Luthera Kinga a Gerry Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny a sňatku s jeho protestantskou dívkou, ale který je zároveň vtažen do násilných střetů s vojáky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (399)
Léčba šokem. Ten film mě rozložil na drobné částečky a ty následně rozptýlil do širokého okolí. Stále nedokážu věřit. Ještě žádný film se mnou nezacloumal jako Krvavá neděle. Její maximální autenticita maže veškeré rozdíly mezi filmovou realitou a realitou jako takovou. Ani živé televizní přenosy nepůsobí tak drasticky. Až se stydím film o něčem tak nechutném ohodnotit pěti hvězdičkami, ale stále je to jenom film. Film, který by měli v rámci kulturní i dějepisné osvěty absolvovat všichni. 95% Zajímavé komentáře: hirnlego, novoten, honelnik, Martyr, pepino ()
Film o lidských právech,která nepadají z nebe ani v nejstarší evropské demokracii.Prakticky vše-herecké výkony,výrazové prostředky i střih jsou podřízeny dokumentárnímu pojetí,jako bychom sledovali archivní televizní záznam demonstrace. Roztřesená komera těká z místa na místo a navozuje dojem práce válečného reportéra.Příklad politicky angažovaného filmu, natočeného dle skutečné události. Celkový dojem 85%. ()
Hodně sugestivní a nepříjemná podívaná, která se svou autenticitou a nízkorozpočtovým zpracováním zaryje hluboko do kůže. Po skončení jsem byl strašně naštvaný a nechtělo se mi věřit, čeho jsou lidé schopní a jakou nespravedlivost dokáží tolerovat. A přesně to byl také režisérův záměr. Není to nijak extra strhující snímek a s výjimkou poslední třetiny se nic moc neděje, ale CO a hlavně JAK se stane potom všechno jasně převálcuje a nakonec je to divák, komu Greengrass ve vzájemném souboji udělí K.O. a dokonale mu vtiskne svou verzi, co se tenkrát opravdu stalo...Kéž by k tomu nikdy nedošlo..4 a 1/2*. ()
Z dnešního pohledu už možná typická Greengrassovka. Jsou zde totiž poprvé přítomni jeho současné prvky jako je rozklepaná kamera, dokumentaristický styl natočení apod. To opět vyvolává sugestivní a autentistické pocity podobným těm z Letu č.93. Ovšem zde možná ještě navíc jedná o jeho nejosobitější film a je to na tom docela znát. Greengrass popisuje postoj a postup obou táborů a i když se o to místy snaží neutrálně, tak je jasné kdo za tuto památnou událost má největší zodpovědnost. Budete mít po skončení filmu zkrátka hodně pocitů a tento film ve mně bude asi hodně dlouho rezonovat. A po závěrečných titulcích jsem měl husí kůži. ()
Některé filmy vás neuspí, ani když se na ně díváte po půlnoci v televizi, již trochu unavení. Tohle nebyl ten případ. Především to neustálé smýkání kamerou sem a tam, což mělo patrně dostat do snímku jakousi nervozitu či napětí, paradoxně spíš unavovalo. Podobně jako u Greengrassova pozdějšího Letu č. 93. A podobné to bylo také s postavami, nebo spíš s herci - působili podivným dojmem, že myslí především na to, aby se hlavně náhodou nepodívali do kamery. Nevím, čím to je - u mě prostě autenticita veškerá žádná a po stylizaci, která by film posouvala jinam, ani stopy. Tak jsem to asi po půlhodině vypnul. ()
Galerie (14)
Photo © 2002 Paramount Pictures Classics
Zajímavosti (8)
- K docílení co nejlepší autentičnosti nebyla použita žádná světla, ale pouze ruční kamera. (HellFire)
- Film nemohl aspirovat na Oscara, jelikož se v jeden večer vysílal na irské i britské televizní stanici. To dle Akademie porušilo pravidlo č. 3, které stanovuje, že mezi promítáním v kině a televizi musí uběhnout šest měsíců. (HellFire)
- Ve filmu zní hudba až při závěrečných titulcích. (sud)
Reklama