Krvavá neděle

Hodně odvážný a realistický, chtělo by se říci, spíše hraný dokument. Paul Greengrass se tímto snímkem katapultoval mezi nejtalentovanější režiséry a jeho talentu si všimli i v Hollywoodu, kde se pro změnu katapultoval mezi nejlepší a nejschopnější režiséry současnosti. Krvavá neděle, osudný den v životě mnoha Irů, který patrně navždy zavrhl usmíření katolíků a protestantů. Britští vojáci ten den bez milosti popravili nevinné civilisty, ale jejich činy zůstaly bez potrestání. Tohle pro mě bylo naprosto šokující odhalení a ještě dlouho po skončení jsem tento snímek rozdýchával. Scény točené roztřesenou kamerou působí velmi autenticky a dodávají filmu to správné napětí a diváka donutí usednout ještě více do sededla. Pokud se vám líbil Let č.93, tak z Krvavé neděle budete nadšeni...... (09.11.2008)

Greengrassův počin o památné "krvavé neděli" z 30.ledna 1972 není pozoruhodný ve faktech, která divákovi předkládá (přeci jenom, tento bolestivý šrám britské politiky je v západní Evropě všeobecně známý a dokumentů o něm vznikla celá řada), ale ve formě jakou nám je předkládán. Greengrassova sugestivní režie, podpořena nervní roztěkanou kamerou, navozuje s úspěchem v divákovi dojem, jakoby se nedíval na filmovou rekonstrukci, ale přímo na dokumentární záznam jednoho z účastníků demonstrace. Hlavní myšlenku filmu bych pak spatřoval ve slovech hlavního organizátora demonstrace na tiskovce v ten samý den, kdy 27 lidí svojí krví zkrápělo irskou půdu - "Chtěl bych říci britské vládě: Víte vůbec, co jste udělali? Zničili jste hnutí za občanská práva. A dali jste IRA největší vítězství, jaké kdy mohla mít. Všude po městě dnes v noci, budou mladí muži, kluci, vstupovat do IRA a vy sklidíte bouři."..... 4 a půl *. (01.11.2005)

I can't believe the news today. Oh, I can't close my eyes and make it go away. How long...how long must we sing this song? How long, how long... 'Cause tonight we can be as one tonight... Kdo o Krvavé neděli říká, že je jednostranně podaná, ten nemá oči. Protestující jsou příliš odhodlaní a několikrát spolu mluví o tom, že by měli zaútočit a to ještě předtím než k osudovému zlomu dojde. A naopak vojáci jsou pod tlakem, ale to nic nemění na tom, jak neskutečně zbaběle a šíleně se zachovají vzápětí. Až zase někdy uslyším ve filmu frázi typu "Lidstvo si možná nezaslouží přežít", vyvstane mi v mysli výjev, kdy je stříleno do zad křičícím a bezbranným lidem. Je možné, že desítky let po druhé světové válce se může stát tohle? A že další desítky let po Krvavé neděli je tohle téma v nejrůznějších obměnách pořád tak bolestivě aktuální? And the battle's just begun. There's many lost, but tell me who has won.... (14.09.2007)

║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $773,228║Tržby Celosvetovo $1,807,903║ Tento film natočený podľa skutočných udalostí je nám sprostredkovaný cez doslova dokonalý dokumentaristický štýl, čo je v prípade réžie Paula Greengrassa až v neskutočne silnom podaní, stačí si popri tom spomenúť aj na jeho nedávny Let č.93 ktorý je z podobnej kategórie. Miestamy až človeku tuhne krv v žilách, keď sleduje čo sa tam vlastne dialo a aké brutality sa konali s Anglickej vojenskej strany na Írskych neozbrojených civilistoch ale takúto tvar má náš skutočný civilizovaný svet, čo je škoda že práve aj v tých vyspelejších krajinách. (26.06.2008)

Das ist škandál !!! Fakt krvavej masakr natočenej podle skutečnejch událostí po jehož zhlédnutí máte chuť vstoupit do Irské Republikánské Armády /IRA/. Tento snímek natočený dokumentárním stylem s autentickými záběry nám popisuje události jednoho nedělního dne, kdy do ulic severoirského města Londonderry vyšlo pokojně demonstrovat tisíce nespokojených Irů. Natož tam byli povoláni Britští výsadkáři, kteří měli dohlížet na pořádek v ulicích a v případě nebezpečí zasáhnout mírovými prostředky jako jsou vodní děla, slzný plyn ad. Zelený mozky si asi mysleli, že jsou ve válce a jelikož měli plán pochodu, tak na jednom místě tohoto pochodu postavily barikády a tím donutili demonstrující jít jinou cestou, kde je čekalo nemilé překvapení a to byla palba doslova dozad. Bylo dokázano i z autentických záběrů, že demonstrující neměli žádné zbraně, takže nebyl důvod je zabíjet. Mezi bezmála třiceti mrtvými bylo i třináct nezletilých dětí, kteří si šli jenom zaházet kamenama společně se svýma fotříkama na britské armádní jednotky. Následně po tomto medializovaném krvavém incidentu byla ustanovena vyšetřovací komise z britské strany, která měla za úkol zamést vše pod koberec, ale tím si nasrali na hlavu, jelikož jako reakci na tento masakr vypálil rozzuřený dav britskou ambasádu v Dublinu a také IRA zaznamenala nebývale velký zájem v rekrutování nových členů této organizace. Také v kulturním světě nezůstal tento incident bez odezvy. Nejznámějším protestsongem proti této události byl asi song od irské hudební kapely U2 s názvem „Sunday Bloody Sunday" a také skladba„The Luck of the Irish" od Johna Lennona. Velice smutné je, že ani po čtyřicetiletém výročí od této události se nikdo z britské vlády neomluvil za tento incident a celkově nechápu, že ti imperialističtí britové nenechají tento smaragdový ostrov na pokoji. A to píšu zejména protože jsem v Irsku několikrát byl a dokonce jsem tam i pracoval a můžu říct, že místní mentalita zdejších lidí je dosti podobná jako ta naše. No prostě mají rádi pivo, rádi se baví, tancují, mají rádi fotbal a těch podobností je mnohem víc. Mají moje sympatie a v této věci jsem stoprocentně na jejich straně. Za nestranné natočení tohoto snímku dávám zasloužených 100%. (16.06.2021)