1492: Dobytí ráje

Je to tak, snaha po obrovském poselství se nesmí přehánět. Stačilo mi vidět Dobytí Ráje jednou, a nějak už netoužím ho vidět znovu. Tím nechci říct, že by se mi film nelíbil, to ne. Ale něco se muselo stát špatně, když se na film určitých nezadatelných kvalit nechcete znova podívat dřív než za takových deset let, čistě pro připomenutí. Jinak samozřejmě povinně zmiňuji Vangelisův (možná) vrchol kariéry. (01.06.2005)

Ridley Scott dokázal natočit úchvatnou cestu časem do doby, kdy Columbus objevil Ameriku. Ukázal nám svět barevný, nezničenou přírodu, obrovské lodě, dokonale zahraného Columbuse a úžasnou hudbu "boha" Vangelise, který za ni měl dostat Oscara a je hanba, že celý snímek nedostal žádnou nominaci. Vizuální nádhera s nezapomenutelnou hudbou... (05.06.2004)

Nepříliš divácky atraktivní zpracování obrovské historické události. Mám takový neblahý pocit, že na tomto snímku je bezpochyby nejlepší Vangelisova hudba, která naprosto převyšuje všechno ostatní a bez ní by byl snímek úplně někde jinde. Kdykoli jsem uslyšel božskou ústřední melodii, tak se mi objevila husí kůže. Vzhledem k obsahu mi přišla stopáž snímku k uzoufání dlouhá. Ani ten Depardieu mi v roli Colomba úplně neseděl. Většinu stopáže jsem se tedy pouze lehce nudil. Několik působivých míst celkový dojem vyloženě nespasí. Žalostně mi zde scházely jakékoli emoce. Lepší 2 kousky. (07.07.2018)

Nikdy bych nevěřil, že se film o životě Kryštofa Kolumba dá natočit jako takřka regulérní žánrový horror. Ridley Scott to ale dokázal, a neuvěřitelné se stalo skutkem. Za takto pojatý historický film by se nemusel stydět žádný z velmistrů hrůzy. Najdeme tu řádění inkvizitorů, popravy čarodějnic, rej kanibalů, uťaté končetiny a jako bonus zlého aristokratického démona (téměř-upíra). Jedno z nejneočekávanějších filmových překvapení, jaké jsem kdy zažil. (13.04.2005)

Jeden z mála komerčních pseudohistorických filmů, který beru na milost. Kvůli zajímavému ději, kvůli působivé výpravě a v neposlední řadě i kvůli hypnotickému Vangelisovu soundtracku. Ale nic naplat, i Scott přijal lehce telenovelický scénář a zasvinil svůj film několika obvyklými hollywoodismy. Třeba debilními vztahovými šablonami Kolumbus & královna Isabella, Kolumbus & pokladník Sánchez, nebo Kolumbus & de Móxica. U velkofilmu pro masy se to dá pochopit, ale ne odpustit. Hlavně Wincottova kreace mi část filmu dost otrávila, jeho teatrální přehrávání démonického aristokrata a jeho trapné tanečky na cirkusácké kobyle (měly snad být zlověstné?) sráží občas film do průměrné hollywoodské filmové břečky (ovšem uznávám, že tuhle postavu bych jistě žral třeba v nějakém řežebném středověkém béčkovém mozkovýplachu). (16.02.2021)