1492: Dobytí ráje

Úvodní titulky nás upozorní: "Před 500 lety žili Španělé v zajetí strachu a pověr." To by mělo napovídat, že nadešel čas pravdy. Jenže, bohužel, já už tyhle úvody k vyprávění znám. Tuším, že dostanu lži a pověry. A taky jo! --- První pověrou je představa, že ve středověku, nota bene na počátku novověku, žili Evropané v zajetí strachu a pověr. Nesmysl! Byli to rozumní a podnikaví lidé. Když přišel Kolumbus s nápadem plout do Indie západním směrem, nikdo - nejméně církev! - ani nešpitl o nějaké "placaté" Zemi. Námitky byly zcela věcné; velikost Země byla přibližně známa a do Indie západním směrem to bylo hrozně daleko. Kolumbus se mýlil, představoval si Zemi příliš malou! A skutečně by pohořel, kdyby... Kdyby náhodou mezi Evropou a Indií neležel úplně jiný, dosud neznámý kontinent. Takže kdo byl rozumný? A kdo byl pomýlený fantasta, který měl ohromnou kliku? --- Další pověru vnucuje už název filmu. Amerika nebyla rájem. Kolumbus objevil Arawaky, kteří byli zrovna tou dobou významnou součástí jídelníčku bojovnějších Karibů. Genocida. Říše Aztéků, Inků a další byla primitivní krvelačná impéria zotročující celé národy, včetně vlastních lidí. A "divocí" Indiáni, tedy lovci a sběrači? Díky výzkumům jejich kosteních pozůstatků dnes víme, že často hladověli a trpěli podvýživou, nesčetnými odpornými parazity a dožívali se v průměru nějakých 30-35 let. Ráj? --- Celé je to prošpikováno hnusnou lží a pověrou, že svět by býval byl docela pěkným a příjemným místem k žití, nebýt té proklaté dobyvačné bílé rasy. Neuklidňujme se výmluvou, že jde o korekci, "rasismus naruby". Nesmysl. Je to prostě rasismus. Rasismus bez přívlastků. Nic míň. Státní zástupci neplní svou zákonnou povinnost tohle svinstvo stíhat. --- Sebereflexe bílého muže může být užitečná věc, ostatně jako každá sebereflexe. Musí být ovšem vedena kritickým rozumem, nikoli nenávistí. Taková sebereflexe nám poví, že Západ se od zbytku světa neodlišuje svojí schopností zlo páchat, nýbrž setrvalou vůlí je omezovat, a k tomu zplodil spoustu užitečných idejí a věcí, díky kterým je dnešní svět nesrovnatelně příznivějším místem k žití. (06.10.2021)

Ridley Scott dokázal natočit úchvatnou cestu časem do doby, kdy Columbus objevil Ameriku. Ukázal nám svět barevný, nezničenou přírodu, obrovské lodě, dokonale zahraného Columbuse a úžasnou hudbu "boha" Vangelise, který za ni měl dostat Oscara a je hanba, že celý snímek nedostal žádnou nominaci. Vizuální nádhera s nezapomenutelnou hudbou... (05.06.2004)

Nebol to najlepší Ridleyho film, ale určite sme tu zažili jedno z najlepších a najlegendárnejších hudobných diel v rámci filmu. Vangelisovu melódiu pozná snáď každý. Depardieu super a páčila sa mi aj tá sústredenosť režiséra na to, ako námorníci po dlhom súžení konečne vstúpili na pevnú zem v Novom svete. Tam z toho sálala energia ako keď Bullock v úplne inom žánri takisto vstúpila konečne na pevnú plochu vo filme Gravitácia. Symbolika tá istá. Dejovo ma film a celkovo Kolumbus až tak nezaujal. Je až príliš orientovaný na katolizáciu nových zemí. Hoci je známe, že Krištof tento cieľ naozaj vo veľkom sledoval, predsa len toho na svojich výpravách zažil ďaleko viac než len to, čo nám Scott ponúkol. (14.12.2021)

Ridley Scott ma na toto nos. Jasné, na Gérardov nos samozrejme nemá, ale Ridley je fakt doma v tomto historickom žánri. Skutočne radosť pozerať na tie zábery, výpravu, kostnými, ostrov, slizkého Michaela Wincotta a do toho skvelá hudba od Vangelisa. Zaujal ma príbeh, bavili ma postavy a ľúbil sa mi celý film, len by to chcelo v závere väčšie tempo a nie tak mierne to ukončiť. Obľúbený soundtrack: Conquest of Paradise. 75% - 4* (10.03.2016)

Poslední film Ridleyho Scotta, ve kterém se pokusil o něco víc než jen předvádění hezky barevných obrázků (alespoň na pár let). Jako by od té doby ztratil touhu předávat dechberoucí vize. Filmu vévodí výkon Gerarda Depardie, ale má i skvělé vedlejší postavy - královna Sigourney Weaver s účesem po vzoru Cher, Tchéky Karyo jako kapitán Pinon, který tu působí docela legračně dokud diváka nezmrazí hláškou: "Du vychcat to zlato" ... V neposlední řadě ještě Michael Wincott, jehož "černá" kreace sice opakuje podobné výkony z Vrány nebo Robina Hooda, ale je dostatečně démonická. Scéna, kdy přijede na koni do vesnice má až mystickou atmosféru.... K tomu slavná Vangelisova hudba, monumentální, autenticky roztřesené záběry, a vůbec příběh člověka, který byl svědkem zrodu a pádu vlastního díla, načež na něj všichni zapomněli a sláva připadla někomu jinému.Pro mě rozhodně velmi dobrý film. PS: není architektura použitá ve filmu anachronismus? 1492 je ještě gotika, pozdní,ale přece. V Itálii už sice vznikaly první renesanční stavby, ale to, co si Columbus ve filmu přiveze do Ameriky (od Leonarda da Vinci:-) bylo spíš spíš baroko, což je na konci 15. století nesmysl... (14.04.2004)