Reklama

Reklama

Životopisné drama zachycující osud obyčejného chlapce, který během 2. světové války bojuje jako velitel tanku. Po těžkém zranění se však již na frontu vrátit nemůže, ale rovněž nedokáže jen tak sedět v týlu, když jeho vlasti hrozí nacisté. Z obyčejného samouka se postupně stává uznávaný konstruktér, který ve věku 28 let navždy změní dějiny. Útočná puška AK-47 se díky své jednoduchosti a spolehlivosti stala legendou a Michailu Kalašnikovovi tak přinesla celosvětovou slávu. (překlad: FiRST) (sashazv)

(více)

Recenze (41)

misterz 

všechny recenze uživatele

O najlepšej a najikonickejšej automatickej zbrani aká bola kedy vyrobená. Alebo tiež o tom, že absencia vzdelania nutne neznamená aj absenciu nadania a talentu. Len treba chcieť a ísť si za svojím. Z toho pohľadu veľmi motivačné a vo veľkej miere aj pozitívne pôsobiace. Príbeh krásne ukazuje, že často aj v stave núdze človek človeku rád hádže polená pod nohy. Ale na konci sa ten generál zachoval ukážkovo, keď si prezeral prvého kalašnikova: "môj prototyp zavrite do skrine a zahoďte kľúč, nech ho nikto nevidí... Toto je budúcnosť..." Skrátka jednoduché ako výstrel, áno, také veci sú zvyčajne geniálne. Nadpriemer. 75/100 ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kalašnikovův život a vývojová cesta k ikonické zbrani jsou vděčný materiál pro životopisný film, který by šel více do hloubky. V tomto ovšem případě jde o víceméně konvenční záležitost, kde svůj díl musí vedle profesní a kariérní stránky dostat i osobní a romantická linie, aby se bavily i divačky. Film je po všech stránkách kvalitně natočený i zahraný, ale mně chyběl větší důraz na technickou stránku, konstrukční detaily, podmínky soutěží i představení ostatních konstruktérů. Já se třeba ve jménech jako Děkťarjev, Špagin nebo Sudajev orientuju, ale dovedu si představit, že řadě lidí až tak moc neřeknou. Přičemž minimálně poslední z nich by zasloužil víc prostoru. taky myslím, že takový film byl příležitostí (nevyužitou) vysvětlit konečně laikům rozdíl mezi samopalem (pistolnyj pulemjot=PP+D/Š/S) a útočnou puškou (avtomat). Vcelku jsem spokojen, ale je to zas tak tri celé peť, ne úplně čistá čtyřka. P. S. Pro všechny časy: AK NENÍ okopírované StG 44. To je jen taková klasická západní potřeba přidávat ke všemu úspěšnému ruskému něco západního, jako třeba vymyšlené označení "Mosin-Nagant", které neexistovalo ani za cara ani za rudých časů. Když už, lidi by si měli spíš hledět kulometu M60, což je už od pohledu kopie německé zbraně FG 42, přesto "kupodivu" k ikonické zbrani Johna Ramba nikdo nepřipojuje jméno Louise Stangeho. ()

Reklama

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Jasný.. AKčka jsou kult, všichni je milujeme a konstruktér takové zbraně si zaslouží poklonu. Problém je, že i když se to přibarví a zdramatizuje, pořád je to o pendlování mezi nákresy, dílnou a střelnicí a to prostě není materiál pro vtahující drama. Jurij Borisov to hraje na takového toho jednoduše bodrého vidláka s vizí, až to zavání kýčem. Olga Lermanová je krásná ženská. Chemie mezi ní a Jurijem funguje a ta romantická linka je tak překvapivě nejsilnější složkou filmu. Osobně mi to přišlo málo syrové. Všichni tady byli vlastně docela pozitivní, všechno vypadá mnohem hezčí a načančanější, než by člověk v Rusku na konci války čekal. Rusové si prostě natočili takovou nablýskanou pohádku o jejich národním pokladu. Nic víc, nic méně. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Při hodnocení životopisných filmů mám vždycky dilema. Na jednu stranu se moc rád dozvím pravdivý příběh někoho známého/zajímavého, případně zajímavý příběh někoho, koho jsem do té doby neznal. Na stranu druhou mě velmi irituje, když se životopisný film nezakládá na pravdivých událostech, je upravovaný, nebo záměrně zavádějící. Vyhnout se tomu asi úplně nedá, vždyť obraz hlavní postavy často zkresluje už jen to, jaké hlavní události tvůrci vypíchnou/nezmíní, nebo období, kterému se věnují nejvíc. Zkrátka kontext. U ruských filmů je navíc ta věrohodnost, často překryta ideologií a nacionalismem. Takže pak už je to jen o tom, jestli bude dost i těch faktických informací, aby neměl divák čas pochybovat. A v tom je velká slabina Kalašnikova. Tvůrci vystavěli pomník prostému, ale talentovanému vynálezci, který překonal pár těžkostí, aby nakonec přišel s ikonickým samopalem AK-47. Samozřejmě za podpory matičky Rusi. O konstrukci AK-47 se mimochodem nedozvíte skoro nic. Těch pár zajímavých věcí, jako byly soutěže konstruktérů, mi na kvalitní životopisný film naprosto nestačí, takže za mě slabota. PS: nejsem hnidopich, třeba u Vremja Pěrvych mi bylo vcelku fuk, jak to bylo doopravdy a u Kódu Enigmy jsem taky nešťoural. Oba filmy totiž měly i něco navíc...solidní dramaturgický přesah. ()

CaladanChmur 

všechny recenze uživatele

Je to hodně špatně udělané a možná s vyjímkou prvních scén s tankem i neskutečně hloupoučce a naivně.Kalašnikov je pojem,o tom žádná,ale evidentně jen co se týká konstruktérství.Jinak nebylo čím naplnit 110 minut.Film je patetický,přehrávaný a jediné co kooperuje s historickým aspektem,jsou jména,která v průběhu života a tudíž i filmu potkal.V podstatě 80% scén zbytečných až kontraproduktivních.Škoda,protože jméno Kalašnikov mělo neskutečný potenciál. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (18)

  • Michail Kalašnikov zomrel vo svojom rodisku 23. decembra 2013 vo veku 94 rokov. Na poslednú cestu ho vyprevadili čestné salvy – ako inak – z kalašnikovov. Hrob legendárneho zbrojného konštruktéra Michaila Kalašnikova je prvým v centrálnej aleji nového panteónu na moskovskom predmestí Mytišči, ktorý má po Červenom námestí prevziať rolu čestného cintorína. (Dajman)
  • Michail Kalašnikov pocházel ze sedmnácti dětí a ve skutečnosti byla jeho rodina z Altaje deportována na Sibiř, jakožto kulaci. (Martrix)
  • Záverečná scéna sa natáčala na polygóne v Alabine, ktorý sa nachádza pri Moskve. Snímku podporilo aj ministerstvo obrany RF – okrem vojenskej uniformy z roku 1947 poskytlo aj okolo 200 kusov samopalu AK-47. (sashazv)

Reklama

Reklama