Hannibal

Řekněme si to pěkně polopatě: u "Lecterovské trilogie" platí - co režisér, to unikátní podání. Ale pokud míníte kázat o neskutečných nechutnostech, které tu jsou k vidění, rád bych všechny přítomné upozornil, že v knize se dočkáte daleko větších chuťovek. Ale zhodnoťme si dílko Ridleyho Scotta - ke všeobecnému zklamání se neshledáme s Clarice Starlingovou v podání božské Jodie, ale "jen" s Julianne Mooreovou. Ona to možná nakonec není taková škoda, protože závěr knihy a filmu se diametrálně liší, a nerad bych viděl one and only Clarice jednat podle filmového scénáře. Prostě by to nějak nebylo ono. Co ale je přesně ono, je prostřední část filmu, do posledního detailu kopírující předlohu - úchvatná Florencie, Palazzo Vecchio, Sál Lilií, geniální přednášky z historie umění, malý ostrý Harpy:), prostě brilantní. A s Florencíí souvisí poslední věc, ke které se tu míním vyslovit, a to soundtrack. Hodně ambientní hudba a ruchy Hanse Zimmera vám, za laskavého přispění filmových monologů Hannibala Lectera, prožene mráz po zádech, aby se v závěru mistr rozloučil nádhernou operní árií na text Danteho La Vita Nuova, Vide Cor Meum (kterou uvidíte v už opěvované Florencii). Nicméně právě Vide Cor Meum pochází od Patricka Cassidyho;) Dear Clarice, I have followed with enthusiasm the course of your disgrace and public shaming... (07.04.2003)

Proč já mám vždycky pocit u druhých, třetích či n-tých pokračování divný pocit... :-( Musím přiznat, že jsem čekal, že to bude horší... kvality Mlčení jehňátek to sice nedosáhlo, ale úplné demence také ne. Já osobně mám raději J.Moore než J.Foster (věc názoru a pohledu), A.Hopkins tady předvádí svůj "standard", ale chameleon G.Oldman, tak ten! ten je tady super....chro chro... :-) (25.11.2004)

Pokračování výborných Jehňátek není tak působivé skrytými významy, ale bohatě to nahrazuje otevřenou vizuálností. Pro mě ovšem chybí více napětí a tajemna, více skryté perverze a úchylnosti, více vnitřního pekla. Vše zde ukázané je velkolepé, to ano, večeře ve třech mě naprosto dostala, ale...hmm...no...na pět* to asi nebude (14.11.2006)

Harrisovu předlohu jsem četla. A myslím, že Scottovi se podařilo vystihnout dost zvláštní styl a atmosféru knihy na výbornou. Především části z Florencie považuji za nejvydařenější z celého filmu a k postavě samotného Hannibala to prostředí neuvěřitelně sedí. Stejně tak operní pasáže či historické lokace. Navíc ta lehce bizarní brutalita druhé půlky opět vystihuje vyznění knihy. A to - prosím - Scott vůbec nezašel tak daleko, co Harris. Navíc ač Jodie Foster zaslouženě shrábla ovace za první Clarice, Julianne Moore vystihuje knižní Clarice mnohem lépe, a to i svým zjevem. A co se týče konce, tak jestli chcete vědět, jak končí kniha, zde knižní SPOILER: Masona Vergera zabije jeho lesbická sestra po tom, co mu nejprve ukradne sperma, aby mohla zplodit potomka, který by pak zdědil Vergerovo jmění. Potom zabije svého bratra Masona pomocí elektrického úhoře. Hannibal skutečně zachrání Clarice z prasečího výběhu, potom ji zdroguje a snaží se jí vymýt mozek a "vložit" jí do hlavy osobnost své mrtvé sestry Mischy. Společně s Clarice povečeří na mozku Paula Krendela, tedy jeho mozek jedí oba. Clarice vyčte Hannibalovi, že z ní chtěl udělat svou mrtvou sestru, pak se pomilují a společně utečou. Končí to tak, že je bývalý zaměstnanec věznice v Baltimooru Barney zahlédne kdesi na opeře, kde jsou jako spokojený pár. KONEC SPOILERU. To jenom tak pro ty, kteří považují děj toho filmu za absurdní. Předloha zašla mnohem dál a mně se to vlastně líbilo, rozhodně žádný Hollywoodský konec. V tomhle se ale víc přiblížil spíš pozdější seriál s Mikkelsenem. Každopádně Hannibala film mám raději než Mlčení jehňátek zkrátka proto, že je takhle "jiný." (23.03.2011)

Pokud bych měla Hannibala ohodnotit jediným slovem, tak by to bylo: důstojné. Hannibal určitě je důstojným pokračováním legendármího filmu. Dává velké množství příležitosti Hopkinsovi neslézt z plátna a velmi příjemně rozvinout vztah s jeho oblíbenou agentkou. Ano, Julianne Moore je jiná, nežli Jodie Foster, ale ono je to vlastně dobře. Clarice hodně vyzrála za tu dobu a jako kolemjdoucí divák nevyžaduju, aby měla stejnou tvář, jako během svých studií. Prostředí intelektuálně snobské Itálie pro mě také funguje jako příjemné ozvláštnění. Takže vzhůru za Červeným drakem. (20.09.2012)