Hannibal

Povedené pokračování snímku Mlčení jehňátek. Čekalo se na něj rovných deset let, ale výsledek je velice dobrý. Hannibal je stále ďábelský a neztratil nic ze svého kouzla. Jodie Foster nahradila Julian Moore, ale i ona je jako agentka Clarice Starling dokonalá a myslím, že Lecter to ani nepoznal. P.S. Hannibal je jediný film u kterého se mi stalo, že jsem během jeho sledování musel na chvilku opustit teplo obýváku a vyjít se na terasu nadechnout čerstvého vzduchu. Ano, jedná se o scénu s pojídáním vlastního mozku. Na tohle vážně nejsem stavěnej. (17.11.2009)

"Chce ji Lecter šoustat, zabít, sníst nebo co?" Jak tak pana doktora znám, tak je to gurmán, takže by si patrně vybral úplně všechny nabídky. Nicméně já gurmán nejsem a svůj mozek ochutnávat nehodlám, takže se u mne během sledování tohoto snímku střídaly dva pocity - nuda a znechucení. Nebýt slušně vychován, tak bych kino poměrně záhy opustil, ale když po mě u vstupu pro jednou nechtěli výpalné, tak jsem to statečně dokoukal. (03.11.2016)

"Co myslíte, chce ji Lecter zabít, sníst, šoustat nebo co?"-"Asi všechno. Záleží na tom, v jakém pořadí." Pokračování Jehňátek, které na vysokou laťku předchůdce sice nedosáhlo, ale i tak má co nabídnout. Moji pozornost si Hannibal zasloužil Scottovou působivou vypravěčskou režií, nádhernými scénami z Florencie, nezapomenutelnými "hnusárnami"... Inu, proč ne. "Tak jak to bude - střeva ven nebo ne?" (19.06.2010)

Pokračování Mlčení Jehňátek nemohlo nikdy svého "braříčka" dohnat, nebo předehnat. To prostě nešlo, s tím jsem do toho kina i šel, že rozhodně nzažiji více. Ridley Scott je skvělý režísér, ale i to, z hloup=ho scénaře nevyloudí nic ani takový mistr. Hopkins byl místy až nudný a hezka Julianne More ze sebe druhou Jodie Foster moc neudelala, byla morna, stejne jako cely film. Proste prumer. (17.06.2006)

Řekněme si to pěkně polopatě: u "Lecterovské trilogie" platí - co režisér, to unikátní podání. Ale pokud míníte kázat o neskutečných nechutnostech, které tu jsou k vidění, rád bych všechny přítomné upozornil, že v knize se dočkáte daleko větších chuťovek. Ale zhodnoťme si dílko Ridleyho Scotta - ke všeobecnému zklamání se neshledáme s Clarice Starlingovou v podání božské Jodie, ale "jen" s Julianne Mooreovou. Ona to možná nakonec není taková škoda, protože závěr knihy a filmu se diametrálně liší, a nerad bych viděl one and only Clarice jednat podle filmového scénáře. Prostě by to nějak nebylo ono. Co ale je přesně ono, je prostřední část filmu, do posledního detailu kopírující předlohu - úchvatná Florencie, Palazzo Vecchio, Sál Lilií, geniální přednášky z historie umění, malý ostrý Harpy:), prostě brilantní. A s Florencíí souvisí poslední věc, ke které se tu míním vyslovit, a to soundtrack. Hodně ambientní hudba a ruchy Hanse Zimmera vám, za laskavého přispění filmových monologů Hannibala Lectera, prožene mráz po zádech, aby se v závěru mistr rozloučil nádhernou operní árií na text Danteho La Vita Nuova, Vide Cor Meum (kterou uvidíte v už opěvované Florencii). Nicméně právě Vide Cor Meum pochází od Patricka Cassidyho;) Dear Clarice, I have followed with enthusiasm the course of your disgrace and public shaming... (07.04.2003)