Thelma a Louise

No i kdyz jsem cekal trochu vic, neda se rict, ze bych byl zklamanej. Film ma takovy dva hlavni problemy. Vetsinou na jednu paradni scenu pripada jedno hluchy misto a cas od casu je film lehce stereotypni. Jinak si vicemene nemam na co stezovat. Film zacina skoro jako komedie, kdy se tu najde par fakt vtipnejch momentu a postupne priostruje az do paradniho finale. To vse skvele natoceno a se super hudbou. A pak tu jsou jeste herci. Sarandon a Davis si skutecne celej film kradou pro sebe a ve svejch rolich jsou paradni, i kdyz mi drobet lepsi pripadala Davis. Taky musim pochvalit sympataka Pitta a Madsena a docela netradicniho poldu Keitela. Vetsinu casu jsem se dobre bavil, ale na 5* to neni. (22.07.2008)

"Na nic se mě neptej a já ti nebudu lhát." Tak to je slušná nabídka, kterou určitě někdy v životě použiju. Jenže Thelma a Louise netoužily po podobné nabídce, ale chtěly si o víkendu zachatařit. Jenže alkohol je svině, chlapi prý taky a tak se z nich staly desperátky, toužící po svobodě a bezpečí Mexika. Nebudu tvrdit, že jim tak úplně rozumím, protože nejsem žena a pocit svobody mi ještě nikdo nikdy neodcizil. Na druhou stranu mě zaujal ten příjemně vanoucí vítr ve vlasech při projížďkách v kabrioletu a taky skutečnost, že si to dokázaly užít až do konce. Je to inspirativní, takže je škoda, že u nás nejsou tak jedinečné silnice, pěkné počasí a pohodlná posouvátka, protože při představě jízdy v dešti ve Fabii s uřezanou střechou po D1 to tak nějak ztrácí na romantice. (23.11.2016)

Film, který si můžete pouštět znovu a znovu a vždycky ho s odstupem času uvidíte jinak. Obecně vnímaný jako road movie, v mých očích jízda životem - kousek dopředu, kousek zpátky. Obě hlavní hrdinky mají více méně dost fádní život a před sebou žádnou radost, takže sednout do auta, jet kamkoli a chvíli si svobodně o sobě rozhodnout jim přijde v ten moment jako velké dobrodružství. Dominantní Susan Sarandon a vyjukaná Geena Davis se za pár dní v autě pod vlivem událostí změní tak, že cíl jejich cesty, ač neodvratný, působí jako osvobozující metafora. (29.07.2004)

„Louise.“ - „Co je?“ - „Střel do rádia.“ - „Jo.“ - „Do policejního rádia, Louise!“ Největší desperátky široko daleko…No, ta nálepka „feministická road movie“ filmu dost škodí. Snad i kvůli ní jsem se snímku dlouho vyhýbal, ačkoliv na mě v minulosti obě nejmenované dámy nesčetněkrát vykukovaly z obalu knihy Jak číst film. Nakonec jsem přece jen předsudky překonal a teď už můžu konstatovat, že mé obavy byly zbytečné. S „feminismem“ to tu nijak horké nebylo. Navíc vzhledem k typologii mužských postav se člověk ženským hrdinkám a jejich chování moc divit nemohl, já osobně jim naopak hodně fandil. I ten žánr road movie tady měl cosi do sebe, pomohl k odkrytí a také vývoji charakterů obou postav, které byly mimochodem zahrány výborně. Potěšila přítomnost i sem tam nějakého toho vtípku, ovšem divák stále více vnímal fakt, že již není cesty zpět. A přestože se dala neodvratnost konce předpokládat, nečekal jsem, že až tak. Ale ta svoboda sálající z posledních záběrů…nádhera, jedno jak moc smutná. Silné 4*, příjemné překvapení. (30.06.2018)

Na skvělých výkonech S.Sarandon a G.Davis postavil Ridley Scott svou road movie, která názorně předvádí, jak lehce se dá překročit hranice, zpoza níž už není cesty zpět. V malé, ale pro jeho budoucnost určitě významné roli se předvedl Brad Pitt. Zvládl ji stejně skvěle jako tehdejší reklamu na "Levisky" :) Velmi "pěkný" konec, který se rovnou může přihlásit do nového žebříčku nezapomenutelných scén. (19.04.2003)