Nepřítel státu

Tony Scott a Will Smith na vrcholu svých kariér. Neskutečně napínavý thriller, který celé dvě hodiny šlape jak víno a zarazí vás do sedačky. A jeden z posledních opravdu výborných filmů Genea Hackmana, toho času již na zaslouženém odpočinku. Chtělo by to nějakého nástupce Jerryho Bruckheimera, tyhle typy filmů tu chybějí. (27.09.2019)

Typická Scottovka. Rychlej střih, filtry, všechno letí kupředu, člověk si ani nestačí pořádně uvědomit o co komu jde a hopla, je tu finále. Nepodezírám Tonyho Scotta z nějakého poselství, jak by se z námětu možná mohlo zdát, protože všechno to sledování, všudypřítomné kamery, čidla, odposlechy apod. jen rozšiřují filter rate za vteřinu. S lepším scénářem a jiným režisérským přístupem by se mi to asi líbilo víc. (10.04.2010)

Zrovna včera jsem na to koukal, a musím říct, že i když to bude za chvilku 15 let starý film. Atmosféru, napětí a akci má lepší než většina dnešních akčňáků. Kombinace Smith, Hackman a Voight je v podstatě bezchybná. A hlášky z filmu se mi z hlavy jen tak nevypaří. Kdo tuhle věcičku ještě neviděl, mohu rozhodně doporučit. Za mě 90% (15.10.2012)

Svižně natočený temný thriller umožňující divákovi nahlédnout pod pokličku tajných amerických organizací. Dynamická kamera, skvěle vybrané lokace a hlavně neuvěřitelné moderní technologie, které jsou schopné ukrást obyčejnému člověku soukromí. Právě to je na filmu značně znepokojující, vše co je v něm totiž zobrazováno skutečně existuje, přestože je film fikcí používá reálné prvky. Vynikajícím hercům v netradičních rolích výrazně napomáhá scénář, který jim dává dostatečný prostor k tomu aby se mohli předvést ve vší parádě. Nesmíme ovšem zapomínat na hlavní osobu tohoto filmu, režiséra Tonyho Scotta, který ukázal co všechno v něm je. Jeho režii bych mohl označit za bezchybnou a Nepřítele státu za zatím jeho nejlepší počin, ba možná za jeden z nejlepších thrillerů. Čím jsem však byl zklamán je hudební doprovod Trevora Rabina (skvělá hudba u České spojky), který nijak nevystupuje z jeho běžného standardu, právě naopak, trochu kolísá, naštěstí se to ale nijak zásadně nepodepisuje na celkové kvalitě filmu, proto můžu hodnotit plným počtem, který si Nepřítel státu jasně zasluhuje. (05.03.2006)

Nemáte právo vstoupit do mého domu...Nepřítel státu je snad vůbec nejmainstreamovějším a divácky nejvděčnějším Scottovým filmem, čemuž nakonec patrně vděčí za svou oblíbenost. Klasický příběh chlápka v zoufalé situaci je prostě pro široké obecentsvo stravitelnější, než zbylé Tonnyho snímky, hrající si až s experimentálním vyprávěním...A s vizualitou.... Obrazově stojí Nepřítel státu někde na úpatí SVK (Scottův Vizuální Kopec; jeho vrchol vymezují Spy Game a Muž v ohni), chybí mu ještě osobitost pro tohoto režiséra tak typická. Krom kamerových nájezdů na varovně pípající satelit na orbitu matičky Země mě nejvíc zaujal výtečně nasnímaný maskar v závěru. A ten jsem tedy, musím přiznat, již toužebně očekával, když se v polovině filmu něco zlomilo a původně strhující předzvěst filmových bourneovek se stále více rozbředávala a ztrácela na zajímavosti...70% (19.07.2008)