Hlad

Tuhle hororovou artovou psychotičnost natočil Tony Scott, který většinu své pozdější kariéry zasvětil tupoučkým efektním akčňárnám? Pro mě tedy docela šok - a to jak v pozitivním (jak dobrý film The Hunger je), tak v negativním (k jakým filmům to Tony později dotáhnul) slova smyslu. Každopádně na tento film se vyplatí kouknout - nejenom pro tu závěrečnou scénu se "zombie" upíry, kterou osobně považuju za jednu z nejhezčích a nejatmosféričtějších hororových sekvencí vůbec. (31.01.2012)

Tenhle horor je tak trochu nedovařený, to si přiznejme. Přesto nemám chuť ani odvahu ho zatratit, neboť je alepoň do jisté míry originální. Ale to není ten pravý důvod. Tím je hlavně ona slavná lesbická scénka mezi hlavními hrdinkami, navíc podbarvená krásným operním duetem. Kdyby měl celý film takovou šťávu, jako těch pár úžasných minut, to by bylo žrádlo! (23.08.2002)

"My jsme tak dekadentní." Pro mě těžce uchopitelný film, který má tu kliku, že trvá hoďku a půl, být rozplizlej do dvou a více (jak to mívají artové filmy ve svém (zlo)zvyku), skočím buď s hlavou prostřelenou, anebo v lepším případě na klávesnici. Nečekat žádné krvežíznivé a akční upíry ve stylu 30 dní dlouhá noc, naopak, tihle Scottovi vampíři a vampírky jsou melancholičtí, vyklidnění a svojí večeři si dokáží pokaždé pořádně vychutnat. Tak jako já výkon blázna Bowieho a na nervovou soustavu hrající vážnou hudbu. (21.06.2014)

Tony Scott nastartoval svoji kariéru, stejně jako brácha Ridley, uměleckým kouskem (s dějem až na druhé koleji), který především ukazuje neskutečný cit pro vizuálno. Tonyho prvotina působí sice jako dlouhý videoklip nějaké gothicmetalové skupiny, ale občas prosákne i nějaká ta myšlenka nebo náznak jinak jednoduchého příběhu. Slušný Scottův rozjezd a už tenkrát jistě i předzvěst nemalého režisérského talentu. (07.11.2009)

Nevím, tohle asi není film, který bych měl komentovat jen pár minut po dokoukání. Komorně laděné horrory (a ještě s hvězdným obsazením) se ne vždy povedou, i tady vás občas přepadne pocit, že vás Tony tahá na vařené nudli, ale nakonec mě to přece jen pohltilo. Táhlé záběry bez videoklipového střihu, přítulná kamera, podmanivá hudba, prostý, leč zajímavý příběh, úžasné vyvrcholení a k tomu ta herecká trojice. Bowie je skvělý, až je člověku líto, že tam není až do konce. A Catherine se Susan si to krásně rozdělily. Jak je Catherine chladně nádherná, tak je Susan zvláštní a zajímavá. (11.02.2014)