Pravdivá romance

S přihlédnutím ke tvorbě Tonyho Scotta se jedná o nezvyklý film. Brutalita sedí, kamerové filtry rovněz, ovšem sebeparodie a nadsázka nejsou zrovna často vídané atributy, kterými se tato hollywoodská stálice prezentuje. Avšak scénář Quentina Tarantina byl více než kvalitní záležitostí a tak došlo na to, co bych nečekal. Scott natočil v podstatě dva velmi podobné filmy krátce za sebou. Strhující a smutnou Pomstu a veselejší, šílenější a odvázanější Pravdivou romanci. Pro příznice klasické stavby příběhu, pravé lásky, teskné hudby, drsných hlavních hrdinů a "americké osudovosti" doporučuji romanci vynechat a jít rovnou za Pomstou. Pro fanoušky drsné a krvavé jízdy, jejíž odvázanost a šílenost nezná mezí, potažmo pro fandy "Tarantino style" doporučuji variantu B. Mé hodnocení mluví za vše. (14.12.2008)

Film, ve kterém není vůbec poznat, že ho točil vizuální šílenec dneška Tony Scott. Až na závěrečnou přestřelku bych to do něj vážně neřekl. Za to scénář od Tarantina čumí z každýho rohu a je úplně super. Filmové narážky, skvělé dialogy a navíc obsazení hromady hvězd (zhulený Pitt je nejlepší). K tomu výborná ústřední dvojice a jednoduchá hlavní melodie. (02.01.2007)

"Když negr tvrdí, že nelíže kundy, tak kecá." Díky za informaci. Vlastně za informace, protože dosud jsem nic netušil o maurským původu Sicilanů, Elvisovi v podvědomí a o tom, že lhář si musí dávat pozor na 17 věcí, aby se neprozradil. To nezvládnu, takže řeknu pravdu. Krvavej scénář Quentina z Tarantinova o romanci nepochopitelně vysmátýho týpka a jeho blond boxovacího pytle se mi dost líbil. Tu geniální závěrečnou přestřelku, jméno don Coccotti a postavu sjetýho Floyda by prostě nikdo jiný nedokázal vymyslet. A líp by to dokázal natočit asi jen legendární šílený primitiv z videopůjčovny, ale nepovažuju za nutný to zjišťovat. (02.01.2019)

Naprosto skvělá, pekelně černá komedie se dvěma děsivými momenty, výbornými hereckými výkony a hlavně s šíleným "kouzlem osobnosti". Jako už bývá u Tarantina zvykem, podivný mix dryjáku zvaného "kult Elvise Presleyho" s koktejlem postaviček ze kterých máte pocit, že vypadly z Lynchova filmu a prodělaly intenzivní marihuanovou terapii, takže působí nehorázně šťastným dojmem, doprovází výborné optimistické téma od Hanse Zimmera, a všechno to dohromady funguje tak, že si to chcete dát zas a znova. I když vám řeknu, že je to film jehož hlavní hrdinka se jmenuje Alabama, hlavní hrdina prodává comicsy a jeho mentorem (mimo jiné nabádajícím ho k vraždě, což je fakt cool;)) je Elvis Presley, Siciliáni jsou tu označeni za poloviční negry a závěr vám ze všeho nejvíc připomene Hooka, nedejte se odradit, opravdu to stojí za to. (02.02.2006)

Nějak nechápu, proč má tento film na CSFD tak vysoké hodnocení; že by to bylo tím JEDNÍM jménem v titulcích ? Ne že by "Pravdivé romanci" něco podstatného scházelo, jen prostě není nijak zvlášť originální. Podobných filmů tu bylo, je a bude tucty. Takže film fajn, ale stačí vidět jednou, legenda se z něj s největší pravděpodobností totiž nestane. To jiný film PANA Q. se jí stal už dávno... (05.02.2006)