カタクリ家の幸福
Obsahy(1)
Rodina Katakuri čítající rodiče, dospělého syna, dceru s dítětem a dědečka se snaží rozjet malý hotýlek v malebné krajině v okolí hory Fuji. Danou oblastí by měla v budoucnosti vést silnice, ale zatím je to prvotřídní zapadákov. Čekání na zákazníky je dlouhé a plné rodinných rozepří. S příchodem prvním hostů se rodině lepí smůla na paty ještě více, a za domem se začínají objevovat první hroby…
Film Takashi Miikeho kombinuje celou řadu žánrů, od černohumorného thrilleru, rodinného dramatu, přes horor a muzikál až po romantickou komedii, do bláznivého slepence plného bizarních postav. (Natascha)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Musím přiznat, že tento styl černého humoru není pro mě, ačkoliv objektivně musím filmu přiznat jeho kvality, hlavně co se ztřeštěnosti nápadů týče. Ale jinak mi to žel přišlo spíš jako americké komedie s fekálním humorem, jen zde prostě ozvláštněné loutkovou animací a absurditou - a písničkami, samozřejmě, na ty bych neměl zapomenout. Vlastně ty písničky jediné mi nakonec přišly pozitivní, ale film celkově mne naladil nakonec přes veselou černohumornou notu především negativně až nihilisticky. Nevím, jestli to měl být účel. ()
Muzikály nemám rád, ale u tohole jsem padal smíchy na podlahu. Příběh povedené rodiny, která dělá co může, aby udržela byznys nad vodou. Ale mají smůlu na hosty a tak mají pořád více práce, než by chtěl, věci se čím dál více komplikují. Neuvěřitleně originální film, animované scény přecházející do skutečných, povedená hudební čísla, hlavně mě zabíjel přízvuk, a chování jistého hrdinného vojáka:) Je to ujetý, ale zasmějete se. ()
To že není Miike normální jsem věděl, ale tímhle filmem mě přesvedčil, že to je opravdu magor. Vymyslet takovouhle šílenost, kdy režisér smíchá hodně černou komedií s muzikálem a horrorem, to tedy opravdu smekám. Bohužel samotné provedení je hodně "nuzné" a je vidět, že ten rok si Miike své trumfy už vyplácal (Ichi the Killer a Visitor Q). Jednu hvězdičku dávám za námět a druhou za animovanou část. Pokud nejste fanoušci Miikeho tak jako já, ruce pryč! ()
V podobně neobvyklých polohách mám TM nejraději a ze tří japonských ""muzikálů"", které jsem měl možnost poslední dobou vidět (ještě Karaoke Terror a Yaji & Kita: The Midnight Pilgrims), vychází právě tento jednoznačně nejlépe. Miike jde totiž podstatně dál, demontuje žánr jako takový, aby jej posléze mohl přeskládat do nového celku, podobně jak učinil s westernem (Sukiyaki Western Django) či hororem (Gozu). A byť písně nedostávají takový prostor, aby mohly začít iritovat, jsou naprostým základem díla. Ideální občerstvení pro ty, kteří se chtějí ujistit, že rejstřík tohoto režiséra je výrazně širší, než se může jevit. ()
Masao Katakuri a jeho rodina maji smulu. V krasnem udoli si otevreli hotylek, ale nikdo jim tam nechodi. A kdyz uz konecne prvni navstevnik prijde, spacha na pokoji sebevrazdu. Katakuri celkem spravne usoudi ze zprava o nestastne udalosti by navstevnost rozhodne nezvysila a tak radeji mrtvolu zakope. A uz prichazeji dalsi navstevnici, ale..... Neuveritelny, dvouhodinovy muzikal Happines of Katakuris je dalsim dukazem reziserske zrucnosti, talentu a nadseni Takashi Miikeho. Opet se dockame zbesileho stridani stylu (nekolikrat dojde i na loutkovy film), zajimave prace s kamerou a maniakalniho herectvi. Muzikalova cisla zacinaji naprosto necekane a jsou opravdu uzasna, dojde i na zpivajici zombies. Skvela je cast, kdy hrdinka vyzve divaky filmu aby zpivali spolecne s herci a na obrazovce se obevi text pisne. Pro specificky okruh divaku nezapomenutelna zalezitost. ()
Galerie (67)
Photo © Shochiku Company
Reklama