Atentát

Spor o to, zda ATENTÁT měl být víc pojat dokumentárně nebo naopak hraně-umělecky, je tak trochu samoúčelný. Uvědomíme-li si, že film byl jako námět i jako scénář pojat a ještě v době natáčení vytvářen v době plné síly komunistické cenzury, vlády myšlenek o údajné reakčnosti, zradě a zbabělosti londýnské exilové vlády i Edvarda Beneše osobně a studujeme-li pozorně údaje o tvůrcích filmu (mj. o proslulé produkční skupině Bohumil Šmída-Ladislav Fikar), výsledný obraz, který takto vzniká, je působivější a značně odlišný od prvoplánových pocitů vzniklých ze zhlédnutí filmu. Nesporné gesto občanské odvahy v měřítcích této doby snad poprvé z blízka přiblížilo skutečnou tvář demokratického druhého odboje a tím spolukorigovalo stále převládající názor o rozhodném rezistentním druhooodbojovém příspěvku z východu a jeho podstatně méně závažném doplňku ze západu. Syrová, jakoby reportážní tvář snímku je pochopitelná i jako snaha nezkreslovat a vůle nepodléhat cenzuře tehdejší Hlavní správy tiskového dohledu víc, než bylo nezbytně nutné. Díky tomu i dnes tehdejší současnost filmu - tu dějovou i tu natáčecí a prvotně diváckou - můžeme plně prožívat a cítit jako také náš dnešek. A víc rozumět době, která je dnes již jen historickým faktem. (17.09.2007)

Mrazivý, výborně natočený černobílý film, trochu méně akční, s výbornou kamerou. Pro Čechy skoro povinnost ho znát, ostatně "Fstejte se, nyc se fám néstané!" dostatečně zlidovělo a jako kluci jsme to používali při hraní na vojáky. Vidět přední české herecké bardy jako mladíky taky nebylo k zahození. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=of8EI7RFVKY (15.01.2009)

Atentát ťaží z atraktívneho námetu. S témou zaobchádza voľne a výsledok nie celkom napĺňa pojem historickej rekonštrukcie. Sequens, idúc aparátnikom po srsti, deformoval proporcie príbehu a sústredil sa na záverečnú časť ukrývania sa atentátnikov v kostole. Tá je nakrútená vynikajúco. Presvitajúce svetlo dotvárajúce atmosféru očakávania neodvratného konca, realistické prestrelky, ako aj pokus o rekonštrukciu duševných pochodov výsadkárov čakajúcich v podzemí kostola na neodvratný koniec, to všetko si zaslúži uznanie. Problémom je, že to bolo na úkor vykreslenia postáv a osudov atentátnikov, dramatickejšieho zobrazenia heydrichiády, ako aj zvýraznenia prípravy a vlastného vykonania atentátu, keď už je po ňom nazvaný celý film. Popritom sú vek hercov, Gabčíkova čeština a nadbytočnosť Canarisovej línie zanedbateľnými drobnosťami. (17.05.2011)

Nikdy nebude dost peněz na to, aby se to natočilo pořádně. Ale snad je to dobře. Některé události by neměly být podávány sexy, cool a stravitelně pro většinové publikum. Tohle je čin, který, i kdyby dostal pomník ve zlatě a briliantech, je pořád zpodobněný lacině. ____ Scéna:"Vzdejte se, nics se fám nestane" rezonuje v divákovi velmi dlouho.____ Kluci, vy jste fakt byli hrdinové. A ti, co vás kryli, taky. ___ Jaký je to asi pocit střílet čtrnáctiletou dívku, jejíž jediný přečin je, že odněkud odtáhla kolo? (05.02.2012)

Bezkonkurenční věc. Pro mě osobně naprosto realisticky natočená, a to od začátku, od Beethovena, až do konce v kostele a kryptě pod ním... Čurdovo volání: "Kluci, vylezte, nic se vám nestane. Mně se taky nic nestalo!" mi v hlavě znělo dlouho. Zkrátka válečný film, který je nejlepší z českých, a směle se může měřit se zahraniční konkurencí. Kam se na Sequense hrabe Vávra - takovou atmosféru už nikdo neudělá. (24.09.2007)