The Assassination
Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Rudolf MiličHrají:
Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar, Jiří Kodet, Josef Vinklář, Siegfried Loyda, Harry Studt, Wolf Goette, Gerhard Rachold (více)Obsahy(1)
Film Jiřího Sequense Atentát nás vrací doprostřed jednoho z nejtěžších období českého národa, do doby nacistické okupace. Napínavým způsobem vypráví o činu, který má významné místo v dějinách druhé světové války: o atentátu na nejvyššího představitele nacistické moci v českých zemích, zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Podává široký obraz této události a pokouší se o postižení nejrůznějších souvislostí. Zvlášť sugestivně pak zachycuje závěrečný hrdinský boj parašutistů v kostele v Resslově ulici v Praze. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (394)
Natočit v roce 1964, tedy v době, kdy o ,,pražském jaru" ještě nikdo ani neslyšel, film o tom, že na našem území za Protektorátu existoval i jiný než komunistický odboj, ba dokonce že atentát na Heydricha (a tedy největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje) nařídila exilová (komunistickou propagandou tolik ostouzená) Benešova vláda, je věc téměř nepochopitelná, hraničící se zázrakem. Ano, jistě, v roce 1964 již bylo znát jisté politicko-společenské tání, ale tady doslova praskly arktické ledy a Jiří Sequens proplul úžinou doby jako hotový ledoborec. Atentát je až překvapivě přesnou rekonstrukcí dobových událostí (samozřejmě s jistou uměleckou licencí - změněná jména parašutistů, Gabčíkova pozice při samotném atentátu atd.) a s náhledem na ně můžeme i z dnešního pohledu víceméně souhlasit, o kolika jiných filmech prošlých systémem schvalování, tedy komunistickou cenzurou, to dnes můžeme říci? ()
Po Anthropoidu v kině jsem usoudila, že si nutně musím zopakovat Atentát, který jsem naposledy viděla ve věku, kdy pro mě Heydrich byl "ten zlý Němec, kterého měli zastřelit", boj v kostele jsem si pamatovala jen jako fragmenty, kdy tu stál chlapík se zbraní na balkóně a tu se jiní chlapíci brodili v jakémsi sklepě vodou a celé to "pro ty hodné" skončilo špatně. Anthropoid ukazuje postavy, zejména postavy dvou hlavních atentátníků, víc zblízka přes jejich obyčejně lidskou stránku - milostná vzplanutí, stres při plánování jednotlivých kroků, Atentát nám zas dává nahlédnout do jejich přípravy v Anglii, ukáže vazby mezi všemi, kdo se nakonec sešli v kryptě, a věrohodně nám ve strohém neukecaném vyprávění naservíruje syrovou atmosféru Protektorátu. Obojí přístup má něco do sebe. Dokumentární strohost Atentátu je působivá, velmi silně vyznívá závěr - čtyři výstřely s postavami mimo záběr a pak už jenom Osudová, Anthropoid zas dává větší prostor hrdinům všedního dne, členům domácího odboje, rodině Moravcových, učiteli Zelenkovi-Hajskému, kaplanu Petřekovi a dalším, kteří vědomě svou pomocí parašutistům riskovali životy nejen svoje ale i svých rodin. O tom, kolik lidí zaplatilo za atentát na toho zlého Němce cenu nejvyšší, vypovídá pamětní deska u kostela Sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Každý rodič, nebo aspoň rodič hrdý na to, že je Čech, by měl někdy při návštěvě Prahy (v případě Pražanů při víkendové vycházce městem) vzít dítko do krypty a ukázat mu dodnes zachované známky posledního boje parašutistů. Jednou vidět je působivější, než pětkrát slyšet. ()
Lehce pozměněnými slovy Neila Armstronga: „Je to malý úlomek žebra ve slezině říšského protektora, ale velký kus práce k osvobození Československa.“ Nelze však opomenout bolestnou skutečnost, že Brity přinutil vzít do ruky gumu a Mnichovskou dohodu až následný nacistický teror.. Takřka dokumentárně laděný snímek s důrazem na historickou věrnost (i když Gabčík promluvil slovensky až na konci), brilantně nasnímanou přestřelkou v kostele, pochybnostmi výsadkářů při vědomí důsledků akce a vskutku osudovým koncem s plovoucími trámy, čtyřmi výstřely a jedním Ludwigem Van. Jediná možná výtka směrem k Sequensovi je ta, že některé události zcela vynechal, či se jim věnoval pouze okrajově (důvody zamítnutí akce v Panenských Břežanech, útěk bezprostředně po atentátu), nicméně spolu s přeci jen "umělečtějšími" Nebeskými jezdci se bezesporu jedná o zlatý fond československého válečného filmu. Jinak zlidovělá věta: „Fzdejte se, nyc se vam nestane!“ by se svou upřímností k adresátům dala přirovnat k současným heslům na předvolebních billboardech: „Volte změnu, volte stranu xy…“ ()
Film je rozhodně lepší, než sama skutečnost. Ve skutečnosti šlo v podstatě o amatérský akt této skupiny vyslané z Británie. Stačí vzpomenout na zapomenuté kolo (a dohledání majitele podle výrobního čísla), nespolehlivý samopal Stan, milostné avantýry aktérů... To, že RH zemřel, bylo především dílo náhody a tím, že skopčáci neměli penicilin, jinak by se ze sepse RH dostal bez větších problémů (zároveň nemyslím, že by byl v nemocnici RH v podstatě odstraněn, ať již na příkaz jeho nadřízeného Himmlera (kteý se ho bál), Cannarise (šéfa Abwehru), K.H.Franka (který toužil po místě říškého protektota BuM) či dalších lidí z vedení Třetí říše). Po zradě Čurdy a dopadení atentátníků došlo ještě k jednomu jevu. Totiž úředník Beneš nedokázal obhájit před českým národem nutnost tohoto kroku (viz počet obětí v obcích Lidice a Ležáky), čímž připravil úrodnou půdu další sebrance - komunistům. Ti se toho propagandisticky chopili velmi úspěšně. Další jednoznačná mystifikace představuje, že skupina Silver A sem byla poslána, aby posílila čs. odboj, což je nesmysl. Odboj tady byl tak pramalý, že bylo potřeba jej trochu rozhýbat, aby zde mohly být vykonávány další operace a byla zde nějaká organizovaná skupina, která netáhne se Třetí říší. Takže k tomuto snímku bych doporučoval získání alespoň několika zásadních faktů operace Anthropoid, abyste si udělali obázek o tom, kde je skutečnost a kde je film. Rozhodně nelze litovat RH, atentátníkům je třeba přiznat notný díl odvahy, ale je také potřeba si přiznat pravdu = že provedení bylo skutečně velmi amatérské a za války a především po válce mělo dalekosáhlé důsledky... ()
Na to, do jakých podrobností se Sequens snaží o historickou autenticitu, některé náležitosti a fakta trestuhodně pomíjí, tu s manipulačním efektem, tu s dramatickým ochuzením (na což mě svými komentáři upozorňují Enšpígl a Kulmon). Vysvětlení se nabízí dvojí: jednak omezenost dějových prvků kvůli soustředění na samotnou legendární akci, na její „cíl“, nesmírně tíživou atmosféru a zvláště konec parašutistů – což provedeno skvěle. Za druhé – a to je povážlivější – snaha co nejčernobíleji ukázat český lid jako národ odbojářů, v němž se sem tam vyskytli „zrádci“ (v tomto případě jsou vyjímky z pravidla pro jeho potvrzení zcela nezbytné): Čurda je jasný od první vteřiny jak Jidáš v evangeliu (a deset miliónů je pro Sequense stejně důležitých jako pro svatopisce třicet stříbrných). Heydrich je proveden skoro až přízračně - něco mezi smrtkou, upírem a fantomasem – bez ironie, je to dost výstižné (zajímavá je i postava jeho pobočníka Jakobiho, jakož i smuteční průvod s bonusem v podobě Himmlera). Jinak skvělý dojem trochu kazí, že spíše než jako nejnebezpečnější muž Třetí říše a ideální Hitlerův nástupce je Heydrich představen coby zákulisní intrikán (což nemusí odporovat skutečnosti a může být vhodným doplněním obrazu, ale těžiště této postavy by mělo být jinde; téměř celý prostor „Heydrich při díle“ zde zabírá causa Canaris, která navíc vyznívá dosti jalově a je jen příležitostí pro účelové dialogy); a jestli celá historka s gestapákem Görkem je pravdivá, tak se obávám, že by si se zastupujícím říšským protektorem poradil i Honza Zeman. Účelově efektivní, přepjatě vymazlenou typologičnost ostatních postav (včetně obsazení, zvl. Brzobohatý, Mrkvička, Moučka, ale i nemluvící matka odbojářka) nemohu nechat bez obdivu, jakkoli namnoze nejde ani tak o „psychologický“ či jiný typ, nýbrž o velmi subtilní socrealistický „prototyp“ - srov. zvl. toho Moučku nebo matku (ale na druhé staně si také všimni v úvodu zatčeného německého plukovníka, zvláště jeho mazáckého gesta po spatření Görkeho spolupracovníků – toho bych se nadál spíše v mnohem mladších amerických filmech s třetiříšskou tématikou, stejně jako celého pojetí prvku „Canaris“). Tvůrce Majora Zemana se v tom všem nicméně nezapře, zvláště v kombinaci s dějinně instruktážními dialogy (a obzvláště těmi v němčině, jejichž rádoby rafinovanost je začasté k smíchu). Vcelku na Sequense dost dobrý. Konečně jsem si zřetelně uvědomil, co mají Major a Hříšní lidé společného: Důraz na „atmošku“ je v Atentátu ještě silnější a chytlavě-z-cesty se tu naštěstí neblábolí tak zběsile jako v obou seriálech. Hmatatelné napětí, solidní působivé scény, pěkné záběry. (Už pouhé celkové pohledy na Prahu jsou, ač zdánlivě rutinní a primitivní, náladově velmi působivé.) V nějakých čtrnácti letech na mě film Atentát silně zapůsobil, napodruhé už jsem se do toho jaksi nedostal. Hned ta Osudová v úvodu, která mě tehdy zajisté patřičně naladila, nyní naopak předem obrací mé oči v sloup (aspoň po těch čtyřech výstřelech v samotném závěru si ji mohl tvůrce odpustit). Chyba je ovšem i v mém přijímači: zatímco tehdy jsem čistým zrakem přijímal národní epos, dnes mi překáží kritické oko amatérského čsfd komentátora. Přese všechno lze Atentát považovat za hodnotné, „reprezentativní“ ztvárnění jedné významné, mimořádně dramatické a exponované události našich moderních dějin, neodmyslitelně spojené s osobním hrdinstvím a mučednictvím konkrétních lidí. Nenásilné, avšak důrazné a efektní naznačení pochybnosti celé akce (bez rozsouzení) rozhodně patří k jeho kladům. Nakonec, i kdyby pro někoho bylo na tomto filmu všecnhno špatně, vždy ho může sledovat přinejmenším jako precizní „kolorit“ na pozadí neuvěřitelné, leč autentické, přízračně historické hlášky, která diváka zmrazí jeho vlastním smíchem: „Fsdejte se, nic se fám nestane!“ () (méně) (více)
Galerie (23)
Zajímavosti (42)
- Když se atentátníci v kostele brání a střílí na německé vojáky, mají mimo jiné i samopal Sten. Ve skutečnosti ale žádné automatické zbraně neměli. (Mr.Hudson)
- Handley Page Halifax je čtyřmotorový stroj, ve filmu je dvoumotorový letoun Lisunov Li-2. (SeanBean)
- Podle sdělení režiséra Jiřího Sequense vystupují účastníci atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v ději filmu pod krycími jmény, která jim byla určena ve Velké Británii a na něž byly vystaveny jejich osobní doklady nutné k přežití v Protektorátu Čechy a Morava v době druhé světové války. (ČSFD)
Související novinky
Zemřel herec Ladislav Mrkvička
Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český herec Ladislav Mrkvička. Známou tvář českého filmu můžete znát například ze snímků Atentát či Dostih, popřípadě pak ze seriálů 30 případů majora Zemana,… (více)
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama