Atentát

Před několika lety jsem se vcelku intenzivně zajímal o dějiny, speciálně o období druhé světové války. Když jsem si procházel její milníky, tak mě zaujal především atentát na Heydricha (nejen proto, že to bylo vlastně poprvé, co se Češi nějak "oficiálně" vzepřeli protektorátu, ale taky proto, jaké to mělo následky) a tak jsem si sehnal knížku Atentát na Reinharda Heydricha od Miroslava Ivanova, kterou doporučuju všem, kteří se o toto období zajímají. Protože v té knížce je opravdu vše - od svědectví různých lidí, kteří popisovali, co zrovna dělali, když se to stalo a hlavně co se poté dělo, až po přípravy na atentát a smutný konec v kostele. Tento film mi právě tu knížku připomněl v tom, jak byl opravdu skvěle natočen s citlivostí pro detaily a hlavně s pány herci jako Brzobohatý či Vinklář. Plný počet dávám bez váhání, protože film je opravdu temný a nic nepřikresluje. (16.01.2013)

Skvělé válečné drama, které nepotřebuje zjednodušovat dějiny, aby bylo zajímavé. Jedinou jeho nevýhodou je pomalejší rozjezd a také to, že filmový Heydrich svému předobrazu není zrovna moc podobný. Atmosférou je ale Atentát někde úplně jinde než všechny ty novodobé selanky, které zemi, kterou nacisté tak cynicky nazvali Protektorát, představuje jako místo, kde vám vlastně nic nehrozilo, když jste drželi hubu a krok (ve skutečnosti stačilo mít "nevhodné" sousedy). Tady je atmosféra Protektorátu vykreslená jako dusivé paranoidní peklo. Výsadkáři jsou správní chlapi, kteří nacistům nakopávají zadky do poslední cigarety a jejich závěrečná přestřelková akce je dokonalá. P.S. Ve filmu nezazní, jak dopadla ta krysa, která výsadkáře udala - Karel Čurda. Ten se do konce války stihl oženit s Němkou, stát se agentem Gestapa a alkoholikem a přivodit smrt dalším lidem. Můžete být klidní, protože po válce byl popravený za vlastizradu, takže tentokrát na svini opravdu čekal řezník. (18.05.2010)

Československá klasika z období, kdy naše filmy patřili nejen v Evropě k tomu nejlepšímu, co se točilo. Opět se hodně známých tváří setkalo na jednom filmu, který ukazoval důležitý okamžik naší historie, který se nám na jednu stranu vymstil, ale byl nutný. Celou dobu se nebudete nudit a vše je vám předkládáno s klidem a rozvahou. Povinná lekce dějepisu pro neznalé a skvělá podívaná pro milovníka filmu. (05.05.2007)

Spor o to, zda ATENTÁT měl být víc pojat dokumentárně nebo naopak hraně-umělecky, je tak trochu samoúčelný. Uvědomíme-li si, že film byl jako námět i jako scénář pojat a ještě v době natáčení vytvářen v době plné síly komunistické cenzury, vlády myšlenek o údajné reakčnosti, zradě a zbabělosti londýnské exilové vlády i Edvarda Beneše osobně a studujeme-li pozorně údaje o tvůrcích filmu (mj. o proslulé produkční skupině Bohumil Šmída-Ladislav Fikar), výsledný obraz, který takto vzniká, je působivější a značně odlišný od prvoplánových pocitů vzniklých ze zhlédnutí filmu. Nesporné gesto občanské odvahy v měřítcích této doby snad poprvé z blízka přiblížilo skutečnou tvář demokratického druhého odboje a tím spolukorigovalo stále převládající názor o rozhodném rezistentním druhooodbojovém příspěvku z východu a jeho podstatně méně závažném doplňku ze západu. Syrová, jakoby reportážní tvář snímku je pochopitelná i jako snaha nezkreslovat a vůle nepodléhat cenzuře tehdejší Hlavní správy tiskového dohledu víc, než bylo nezbytně nutné. Díky tomu i dnes tehdejší současnost filmu - tu dějovou i tu natáčecí a prvotně diváckou - můžeme plně prožívat a cítit jako také náš dnešek. A víc rozumět době, která je dnes již jen historickým faktem. (17.09.2007)

Atentát na Heydricha byl asi nejvýznamnějším činem československého zahraničního odboje za druhé světové války. Je věcí sporu, zda to něčemu prospělo, vždyť co obětí kvůli tomuto činu padlo. Tento film je velmi dobrou rekonstrukcí onoho atentátu. Zejména bych ocenil podobnost Siegfrieda Loyda s Reinhardem Heydrichem, i když v tomto podání působí Heydrich celkem staře. Zemřel v 38 letech, zatímco Loydovi je 43, ale vrásky jej činí starším. Ale husarským kouskem je K.H.Frank, kterého hrál Richard Záhorský, naprosto věrná kopie! Herecké obsazení atentátníků je také velmi dobré. Mám jen pár detailů, které jsou z historického hlediska ve filmu zřejmě nepřesné. Domnívám se, že plán atentátu na Heydricha v době seskoku ještě parašutisté Anthropidu neznali. Mluvilo se o tom, že atentát bude spáchán buď na Emila Háchu, Emanuela Moravce či K.H. Franka, ale také právě Heydricha. Dále jsem ve filmu postrádal scénu, kdy krátce před půl jedenáctou projela zatáčkou v autě žena bez klobouku, a tím atentátníkům signalizovala, že Heydrich přijíždí bez doprovodného vozidla. Z filmu se dále zdá, že atentátni byli stále ukryti v kostele, ale v kapse jednoho z nich se našla tramvajenka z předchozího dne, kdy došlo k jejich smrti, což napovídá tomu, že svůj úkryt opouštěli. Minusem tohoto filmu je, že se zde nevyskytuje ani Gabčík (jeho "náhradník" mluví dokonce česky, ač byl Slovák!), Kubiš či zrádce Karel Čurda, po válce popraven za vlastizradu. Nicméně film hodnotím velmi kladně. (08.05.2009)