Atentát

Natočit v roce 1964, tedy v době, kdy o ,,pražském jaru" ještě nikdo ani neslyšel, film o tom, že na našem území za Protektorátu existoval i jiný než komunistický odboj, ba dokonce že atentát na Heydricha (a tedy největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje) nařídila exilová (komunistickou propagandou tolik ostouzená) Benešova vláda, je věc téměř nepochopitelná, hraničící se zázrakem. Ano, jistě, v roce 1964 již bylo znát jisté politicko-společenské tání, ale tady doslova praskly arktické ledy a Jiří Sequens proplul úžinou doby jako hotový ledoborec. Atentát je až překvapivě přesnou rekonstrukcí dobových událostí (samozřejmě s jistou uměleckou licencí - změněná jména parašutistů, Gabčíkova pozice při samotném atentátu atd.) a s náhledem na ně můžeme i z dnešního pohledu víceméně souhlasit, o kolika jiných filmech prošlých systémem schvalování, tedy komunistickou cenzurou, to dnes můžeme říci? (04.10.2012)

Skvělé válečné drama, které nepotřebuje zjednodušovat dějiny, aby bylo zajímavé. Jedinou jeho nevýhodou je pomalejší rozjezd a také to, že filmový Heydrich svému předobrazu není zrovna moc podobný. Atmosférou je ale Atentát někde úplně jinde než všechny ty novodobé selanky, které zemi, kterou nacisté tak cynicky nazvali Protektorát, představuje jako místo, kde vám vlastně nic nehrozilo, když jste drželi hubu a krok (ve skutečnosti stačilo mít "nevhodné" sousedy). Tady je atmosféra Protektorátu vykreslená jako dusivé paranoidní peklo. Výsadkáři jsou správní chlapi, kteří nacistům nakopávají zadky do poslední cigarety a jejich závěrečná přestřelková akce je dokonalá. P.S. Ve filmu nezazní, jak dopadla ta krysa, která výsadkáře udala - Karel Čurda. Ten se do konce války stihl oženit s Němkou, stát se agentem Gestapa a alkoholikem a přivodit smrt dalším lidem. Můžete být klidní, protože po válce byl popravený za vlastizradu, takže tentokrát na svini opravdu čekal řezník. (18.05.2010)

Dokumentárně strohý záznam zlomové události našich dějin, kterou si nedávno vzali do hledáčku naši milí zrádcové. Tohle je naše a je to lepší. O dost lepší. Ve srovnání s britským spektáklem jsem vůbec neměl pocit rozvleklosti. Ta strohost totiž, společně s černobílým obrazem, vytvořila velmi tísnivou a ponurou atmosféru. Díky zkratkovitému způsobu vyprávění s hojně využívaným střihem Atentát jen získal spád, vše potřebné bylo vždy dostatečně osvětleno a nit jsem rozhodně neztrácel. Grandiozní přestřelka v kostele je pak minimálně svou působivostí rovněž srovnatelná s Anthropoidem, a to je prosím o 50 let starší. Naopak samotný závěr se čtyřmi výstřely mimo záběr s ním srovnání nesnese, stojí proti tomu totiž Geislerka ve sprše, a to musíte uznat, nemá cenu srovnávat. (19.11.2016)

Navzdory převážně pozitivním komentům zde mě nikdy tenhle film zase až tak super nepřišel a svůj názor neměním ani po opakovaném shlédnutí. Solidní průměr to je, ale nic víc. Scénu atentátu šlo jen těžko vyšperkovat nějakou akční složkou, protože takhle trochu divácky nudně se to opravdu odehrálo, Daleko zajímavější je druhá polovina snímku která postupně graduje do očekávaného a neradostného konce ve kterém je jasné, že to nemůže z hlavními hrdiny dopadnout dobře. Slušný řemeslo, ale až tak mě neuchvátilo.55% (29.02.2016)

Jako rekonstrukce jedné kratičké etapy českých dějin funguje Atentát skvěle. Atmosféra okupované Prahy se zdařila na výbornou, němečtí herci jsou skutečně od pohledu záporní a dramatický spád filmu odpovídá závažnému, krví poskvrněnému námětu. Do úvodních titulek byla navíc bezchybně zakomponována pátá Beethovenova symfonie, ze které mrazí již samo o sobě. Avšak z detailnějšího filmařského pohledu to v celé konstrukci nápadně vrže. Vše je jednak hlavně v první polovině odbyto strašně rychle a samotný atentát udeří jako blesk z čistého nebe, a hlavně kladné postavy jsou charakterově zoufale jednotvárné, žádná nedostává výraznější prostor a je velmi těžké si některou oblíbit tolik, abychom jí smrt opravdu urputně nepřáli. Avšak strhující tempo není vždy úplně na škodu, především tedy v akčním zakončení, kde forma konečně lehce vítězí nad obsahem a kde se ta bezvýchodnost a vidina blížící se smrti prostupující celým příběhem konečně mění v hlavní devízu snímku. Ty 4* jsou tentokráte s hodně odřenýma ušima, a to výhradně za výborný závěr.. (29.05.2014)