Dva na koni, jeden na oslu

(2x) ♫Nás toulavý nese v sedle marnost a chlad, nám toulavým zbyde v pekle žízen a hlad... Originální žánrový film Jiřího Sequense s téměř hororovým historickým příběhem v muzikálovém provedení. Kombinace temného středověku s moderní taneční hudbou 80.let vypadala místy jako zvláštní kombinace, ale během víc než dvou hodin sledování filmu jsem si nejel zvykl, ale i dospěl k názoru, jak v tomto jedinečném zpracování středověká atmosféra skvěle s tajemnou elektronickou muzikou úplně ladí. Perfektní scénář, písně s hudbou Vítězslava Hádla, pěkná choreografie, fascinující filmařina ve velice poutavých exteriérech skal, údolí, hradů a chatrčí, které obohacují filmový zážitek. Líbilo se mi i netypické obsazení, které výjimečně neskazil ani Skopal, oceňuju, že pánové Brzobohatý, Hanzlík a další odzpívali všechno sami bez náhrady pěveckých profesionálů, zaujala téměř neznámá Sylva Sequensová. A pak je tu postava blázna-tanečníka Psí nohy sice malého vzrůstu, ale díky strašidelnému charakteru nezapomenutelná stejně jako železničář s kabátem nakřivo nebo kývající se děda se sekyrou z jiných děl režiséra Sequense. Film spíš pro fajnšmejkry :-) (03.08.2017)

Tak Psí noha může za tu moji posedlost blázny! Protože ten jeho způsob pohybu je tak hypnotický, že ho miluji na první pohled. A většího borce tam ani není, ačkoliv ústřední trio je hned těsně za ním. (A co teprve když spolu všichni čtyři laškovně dovádí v močálu!) Ale je třeba ještě prohlásit, že Zora Jandová je v této stylizaci úplně neuvěřitelně nádherná. Tato krutá romance s hudbou, zpěvem a tanci mě tříská přes hlavu melancholií jako mokrým hadrem. (20.07.2017)

Tohoto filmu se taky musím zastat. Jednak jsem na něm vyrostla ("Tak, tak synu, uč se lháti, budeš jednat sa pány."), jednam má dobré herecké obsazení (Psí noha je fenomén, ale nejradši mám stejně Píšťalku "Já vždycky jenom hlídám."), hudební vložky mě nijak neruší. A taky mám ráda Daňka a jeho způsob sdělování životních pravd (třeba: "Není pravda, že člověk nemůže nic, může přinejmenším sprostě nadávat."). (13.06.2009)

Tenhle film mě hodně příjemně překvapil, viděl jsem ho poprvé až letos o vánocích (což je divné, protože v 80. letech, kdy to muselo běžet x-krát, jsem ještě nechlastal, takže bych si to musel pamatovat). Středověké prostředí působí věrohodně, herci jsou dobří (jak ústřední trojka, tak i většina vedlejších postav), děj i přes na čs. poměry netradičně dlouhou stopáž není nijak zbytečně natahovaný, rušivý element v podobě "moderních" tanečních čísel se dá těch pár minut snést. (27.12.2011)

Krutá romance se zpěvy a tanci, ve které Jan Čenský mluví sprostě a Jan Přeučil „tančí". Trio Jaromír Hanzlík, Svatopluk Skopal a Radoslav Brzobohatý je vážně sexy! To jsem si tedy nikdy nemyslela, že to jednou budu o nich psát, ale je to tak. A nejvíc sexy z těch tří je Svatopluk "Svatý", když zpívá modlitbu pro svého Oslíka.... Celý příběh jiskří černým humorem, nevyřčeným tajemstvím, smyslností, zradou, touhou po odplatě. Tento film, natočený v roce 1986 má nesmírné kouzlo. Když jsem jej viděla poprvé, byla jsem nadšená právě těmi tanci, muzikou a texty. Příběh je velice dobře vystavěn, zápletka se zaplétá pomalu, ale jistě, oprátka se zadrhuje... (31.07.2014)