Twin Falls Idaho

V první řadě bych chtěl poděkovat uživateli Psycho,že tenhle film vůbec doporučil. Vůbec jsem o něm neměl sebemenší tušení a to už jsem něco málo filmů viděl. Tenhle je tak trošku jiný. Nenápadný, obyčejný, ale hlavně smutný, jiné slovo mě snad ani nenapadá. To mu však vůbec neubírá na kvalitě, ba naopak, čistě za sebe ho můžu jen a jen doporučit. Rozhodně stojí za viděnou, moc lidí ho zatím nevidělo i když, jak už jsem psal, je tak trošku jiný... Ale to konec konců uvidíte také. (25.01.2015)

Polish točí filmy tak trochu z iného sveta. Niekto sa v ňom môže cítiť stratený, iný otrávený, ďalší zasa bezradný. Konieckoncov, jeho filmy sú aj o odcudzení a odcudzenie nastáva tam, kde nie je buď pochopenie, alebo - čo je ešte horšie - ani záujem pochopiť. Ja tú Polishovu tichú, pomalú a predsa šialene intenzívnu potrebu "porozumenia" chápem a prijímam. Aj za cenu toho, že mi po tom filme zostala na duši taká nejaká čudná jazva... (10.09.2007)

Patos, klišé, šablonovitost, předvídatelnost. Herecké výkony mě také nepřesvědčily. Ano, dovedu si představit, že v realitě by prožívaná situace byla nejspíš hodně dramatická a "psycho", ale já hodnotím film, ne jeho téma. A téma je vlastně to jediné, čím se tento snímek může zdát zajímavý nebo alespoň trochu originální, a to je opravdu málo. (21.07.2014)

Na filmy Michaela Polishe musí být zřejmě to správné rozpoložení, protože jsou svým způsobem neobvyklé. Tohle je zatím jeho druhý film, který jsem viděla a rozhodně se chystám i na jeho další počiny. I v Twin Falls Idaho jde o příběh , který je velmi dojemný, smutný a hlavně zajímavý svým námětem. Kvalitně a citlivě zahraný samotnými bratry, kteří si napsali i scénář a tahle role jim vysloveně sedla. Hlavně kvůli nim jsem se rozhodla přihodit jednu hvězdu nejen za originální námět, ale i za to jakým způsobem nám byl předložený. Je to jeden z těch nezávislých, zastrčených filmů, které vám doporučuji trochu oprášit a popřemýšlet si o takových pojmech jako je třeba empatie, svoboda a možná vás zasáhne hlouběji, než by jste sami předpokládali, tak jako mě. (21.03.2014)

Počínaje scénou s Ježíšem to šlo do kytek. Do té doby to fungovalo, ale pak to pozbylo na realističnosti a už se to nepodařilo znovu nahodit. Často už mi to pak naopak zavánělo nechtěnou směšností. Za dřevěnou nohu bych tomu nejraději ještě jednu pecku sebral, ale nechci úplně znehodnotit počáteční nadšení. (24.03.2016)