Režie:
Hynek BočanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Martin Dejdar, Jana Hubinská, Jiří Schmitzer, Jiří Langmajer, Jakub Zdeněk, Václav Chalupa, Oldřich Vlach, Josef Somr, Oldřich Navrátil, Miroslav Středa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Úspěšný dobrodružný seriál ČT, který vznikl na podkladě dvou románů spisovatele Jiřího Stránského "Zdivočelá země" a "Aukce" byl sestříhán do dvouhodinového filmu. Příběh je zasazen do Krušných hor i krušných časů dramatického osídlování českého pohraničí po druhé světové válce. Sem se vrací z Anglie bojový letec Antonín Maděra, aby v rodné vsi zapomněl na útrapy i hrůzy války a mohl tu "žít, pracovat a mít rád své bližní", jak sám říká. Jenže ten Svatý Štěpán, jenž musela jeho rodina v roce 1939 opustit, už není tím samým místem jako dřív. Ale to, co ho zde opravdu čeká, nemohl odhadnout ani ve svých nejbujnějších představách. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (54)
Ani loajalita ke skvělému seriálu, ani úcta k panu Stránskému, ani vynikající obsazení a parádní hudba není důvodem, že bych tuhle hrůzu neoznačil za odpad. Takhle popravit kvality seriálu je až trestuhodné. Navíc je výsledkem neskutečný blábol, který i znalci seriálu nic neřekne. Náhodně vybrané scény, které jsou k sobě na přeskáčku bez logiky "přilepené" postrádají atmosféru. Absolutní přešlap. ()
Nemůžu si pomoct, ale pro mě je Zdivočelá země nejlepším seriálem a tudíž i tenhle film musím milovat, i kdybych nechtěl...Je to prostě to, co mě potěšilo v české kotlině nejvíc a strašně se mě dotýkají osudy všech, kdo tam hrají a prožívám je s nimi, jako s žádnými českými postavami nikdy dříve a zatím ani nikdy později...5* ()
Člověk znalý válečné historie si musel lebedit. Alespoň zpočátku. Mě prvotně zaujala nádherná krajina a kostelík, prostě kus krásné zeleně a koně. Zajímavé bylo i vzájemné oťukávání Dejdara se staro a novousedlíky. Víceméně minimálně mi tam nezapadala ta partička hrající si na kovboje, která nahání drobné stádečko krav. Takové věčné děti. Za pousmání stojí scéna, kdy Dejdar se Schmitzerem nosí kbelíky vody tam a zpět, aby napojili všechny kravky. Ono to v té době asi ani jinak nešlo. Dejdar zahrál vážného válečného hrdinu, který empatizuje s odsunutými Němci, protože za válkou udělal tlustou čáru. Lidství a skromnost v něm převažuje nad hrdinstvím. Stejně tak potřeba zakořenit v rodné hroudě zapadlé vesničky, kdy zahodil možnost městského blahobytu. ()
Tenhle film je naprosto zbytečný. Kdybych nebyl znalý seriálu, tak z tohoto příběhu nepochopím nic. Je to jen jakýsi průřez scénami, jejichž návaznosti v retrospektivách postrádají smysl a celistvost děje tříští na různé epizodky, na které vzpomíná Maděrova žena, když odchází z vězení, kde si odpykává trest její muž. Seriál je epické vyprávění a poskládat z něj film, který netrvá ani dvě hodiny je prostě blbost. ()
Bumerang, Zdivočelá země a Žabák. Tři filmy, které jsou vlastně o tomtéž. Jenže zde si tvůrci udělali tak trochu reklamu na seriál, kdy jej sestříhali do filmu. A tak vidíme Tondu Maděrů, kterak vzpomíná se svou Ilonkou. Pak už vzpomínají jen kucí ze statku. Vlastně je to všechno jen o připomenutí toho, co v seriálu má delší souvislý děj a tím pádem to i dává smysl. V sestříhaných vzpomínkách se ale smysl hledá těžko, protože souvislosti zde chybí. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (5)
- Maděrův statek se nachází v Radiči a jmenuje se Dvůr Chýnov. (M.B)
- Přestože tvůrci film sestříhávali ze seriálu Zdivočelá země (od r. 1997), museli několik scén dotočit, k čemuž mimo jiné potřebovali jednoho koně. Dodavatel zvířat Petr Hanuš však trval na tom, že musí být nejméně dva, aby věděli, že nejsou sami, a to i když v záběru bude jen jeden. Na dva koně však štáb neměl peníze, na což Hanuš reagoval: "Pane Bočan, řekněte si, kolik koní chcete! Řeknete patnáct, dám vám patnáct. Účtovat budu jednoho." (JoranProvenzano)
- Scenárista Jiří Stránský chtěl své vzpomínky filmově zpracovat již v šedesátých letech dvacátého století, a to právě do celovečerního filmu, v sedmdesátých letech dokonce spolu s Hynkem Bočanem dali námět televisi. Ke vzniku ale pomohl až pobyt tehdejšího generálního ředitele České televize Iva Mathého v nemocnici, který si stěžoval, že nemá co číst a tvůrci mu poslali knihu právě s tímto námětem, jenž se mu velmi zalíbil. (JoranProvenzano)
Reklama