Pěnička a Paraplíčko

Režisér Jiří Sequens kromě seriálu Hříšní lidé města pražského natočil i 4 samostatné celovečerní filmy ze série Hříšných lidí v barevném formátu. Pěnička a Paraplíčko je kasařská balada, která se točí kolem zapíchnutého gaunera Toufara. Výborné herecké obsazení, čarovná atmosféra Prahy 30. let minulého století a nádherná hudba Zdeňka Lišky (ta křídlovka mě zní v uších pokaždé hodně dlouho, když film vidím). Nebo píšeň o hříšnících, kterou zpívá Josef Zíma jako člen pražské galerky, je úžasná šansoniérská balada. A v neposlední řadě scéna, když si jde rada Vacátko (Jaroslav Marvan) na půdu jednoho domu pro Pěničku (Radoslav Brzobohatý) a jejich povídání si o tom, jak se vše semlelo - to by člověk porozuměl všemu. Nezapomenutelný film, který můžu vidět pořád dokola. (03.01.2016)

Poměrně slabý pokus odskočit si z žánru rozšafné detektivky k "vážnějším" polohám... Sequens jakoby spíš chtěl vykreslit prostředí galérky a natočit "milostné drama" z prvorepublikové Prahy, kterým se budou proplétat notoricky známé postavy skvělého seriálu... Podařilo se to tak napůl, herecky je to hodně slušné, ale scénář je suchopárný a prostý vzruchu. Pěnička a Paraplíčko patří rozhodně ty slabší figurky z kumpanie hříšníků v rajónů pánů ze Čtyřky. A ani ten humor nejni, co bejval. (15.07.2004)

Tak jako jsem nikdy nepochopil oblibu Bohdalky u národa českého, tak jsem nepochopil Pěničkovu lásku k Ance Kulaté. A tak, i když je závěrečné střetnutí Vacátka a Pěničkou na půdě nezapomenutelnou a neskutečně silnou scénou, mě tahle balada o jedné nešťastné kasařské lásce zabalená do zdařilé exkurze mezi prvorepublikovou galérku, nikdy moc nebrala. (18.11.2011)

Tak těch 73 % z průměru zhruba 5000 hodnotících asi odpovídá. Také jsem se rozmýšlel, zda dát tři nebo čtyři hvězdičky, ale jednak je tu stále možno shlédnout mistrovství našich herců minulých generací, ale tento příběh není klasickou detektivkou, spíš kouká do nitra těch figurek z pražské galérky, k nimž nemůžeme cítit příliš velkou zášť. Pěnička vraždil omylem a vlastně v sebeobraně při rvačce o Paraplíčko a hlavně o kasařské cajky. A Paraplíčko, to vlastně byla holka, která měla jen smůlu na chlapy, když se pokusila žít spořádaným životem... Na druhou stranu film postrádá jakékoliv napětí, takřka od počátku je všem známý vrah a někdy se děj až nudně vleče, i ta rvačka v Jedové chýši trvá zbytečně dlouho. Jeden z (tuším) čtyř celovečerních filmů z Markových detektivních povídek postrádal nějakou patrnější zápletku a rozhodně řada příběhů uvedených v televizním seriálu byla poutavější. (11.09.2014)

Vpodstatě o ničem. Děj je tak řiďounkej, že by sotva stačil na jeden díl seriálu. Tak je film všemožně natahovanej a je to bohužel nuda a nechtěná sranda. Na úvod pět minut písnička, pak zhruba ve třicáté minutě další, hned poté strašně dlouhá bitka Pěničky s Mlíkem a pak už jenom Pěničkovo schovávání se v baráku a banda potrhlejch policajtů, která se ho snaží dostat. To je spíše směšný, páč ve chvíli kdy policajti začli z ulice střílet do oken baráku, zatímco Pěnička byl po celou dobu na schodišti, maximálně na půdě, tak to nebylo ani k smíchu spíše k pláči jak je to blbý. Pak přijde rada Vacátko, pokecaj si o konec. Ach jo, bída. Nebejt občasného vyskytnutí se pánů ze čtyřky, tak to snad, serouc na nostalgii, pošlu do odpadu. (21.07.2015)