Dům milosrdných sester

Krásnej pohodovej osmdesátkovej slasher, který občas překvapí nějakou pěknou vizuální finesou. Spousta koček bez podprdy. Úžasnej power pop band 4 Out of 5 Doctors, jehož vály hrály na párty. Mořské prasátko! A hlavně hudba Richarda Banda, kterého mám hodně rád, ale tímhle filmem u mě stoupl do závratných výšin. Ta melodie pod závěrečnýma titulkama, to je soundtrackový nebe. (09.01.2017)

Ide o pohodový campus slasher a la 80. roky, ktorý evokuje nostalgickú spomienku na študentské časy a ovplýva trochu smutnou atmosférou absolventského večierku. Pop-rocková kapela, strieborná disco guľa, parket vedľa bazéna a v ňom plávajúca mŕtvola pani správcovej. V príbehu dominujú ženské postavy, tempo graduje iba pozvoľna, ale dej je premyslený a prakticky bez logických prešľapov. V tejto spanilej dámskej jazde sú obete (krásne študentky, rôzne typy) aj bodycount vopred dané, no agresor je neznámy (a tak to zostane aj keď film skončí). Práve mysteriózny opar, ktorý zahaľuje sériového vraha, príbehu najviac pomáha. Navyše, zabiják má svoj špecifický prejav, modus operandi, grif aj nástroj, skrátka niečo, čím sa dokáže odlíšiť. Aj vďaka tomu je Dom milosrdných sestier zapamätateľný slasher. V zobrazení násilia je spočiatku úzkostlivý a opatrný, ale s pribúdajúcimi minútami odkrýva čoraz viac. A na záver, ako čerešničku na tortu, pridá odvážnu gore scénu. A hoci som sa s podobným úkazom stretol v slasheri Curtains (vznikol tiež v roku 1983), film vo mne zanechal veľmi dobrý dojem. (17.12.2010)

Ak patríte podobne ako ja k tým, ktorých pôvodný HALLOWEEN nechával dosť dlho chladných a až neskôr docenil jeho kvality, nechápete ako k hroznému FRIDAY THE 13th mohol niekto natočiť pokračovanie a dobre spravil pretože sa z neho stala vaša najobľúbenejšia séria a SLEEPAWAY CAMP vás tiež rovnako neohúril a len postupne narážate na vydarené vyvražďovačky bez nejakého pokračovania ako BLACK CHRISTMAS alebo THE BURNING, tak Vám dávam na vedomie, že THE HOUSE ON SORORITY ROW je tým najlepším trestuhodne zabudnutým slasherom na aký som do teraz natrafil, ktorý neuchváti mordami ale kvalitnou réžiou akou sa v tomto žánri len tak nevidí, výbornými hereckými výkonmi neznámych tvárí a solídnym príbehom s napínavým koncom určite. A ak som si nepustil záverečný song od The London Philharmonic Orchestra minimálne 10x za sebou, nech mi ruka odpadne (a sakra =) ale aj tak to bolo dosť). (28.11.2009)

Kvalitní slasher ze začátku osmdesátých let, který podle mě ničím moc nevybočuje... Atmosféru má skoro od začátku, holčiny se chovají podle očekávání dost debilně, ale zase sem tam ukážou nějakou tu bradavku, vraždy nejsou moc krvavé a nuda se často nevyskytuje... Prostě řemeslně slušně zvládnutý slasher, u kterého jsem se pobavil a nebudu mít ani ten nejmenší problém si ho někdy zase pustit znovu... (07.08.2010)

Tak vraždí ta utopená baba, nebo ne? A je vůbec utopená? Ve skrze průměrný slasher, co nenadchne, ani neurazí. Prostě klasická osmdesátka s pěkným prostředím rozlehlého domu, slušnou kamerou, dobovou muzikou a spoustou dívek. Ty se ovšem neodhalují tak moc, jak bývalo v podobných filmech 80.let běžné. Také gore je spíše v náznacích, což by snad nevadilo, kdyby alespoň atmosféra mrazila od začátku až do konce. V jisté chvíli jsem si vzpomněl na zábavnějšího Kašpárka zabijáka... Na jedno podívání dostačující. (30.09.2014)