Napoleon

Televízny miniseriál popisujúci život, vzostup a pád jednoho z najväčších dobyvateľov. Slušné herecké obsadenie a výkony, primeraná výprava a ladenie, kedy je človeku na konci Napoleona až ľúto, vidno že Francúzi naňho nedajú dopustiť. Aj keď veľa zastávok je spracovaných len veľmi skratkovo, ide o dielo, ktoré určite stojí za zhliadnutie pre milovníkov historického žánru. (05.01.2004)

Ta úporná snaha natočit největší národní spektákl všech Francouzů je v tomto snímku opravdu dobře patrná. Bohužel to ale vypadá směšně, zaprdle, lacině a provinčně, protože evropská kinematografie prostě nedokáže natočit historický velkofilm tak velkolepě a úchvatně, jak to dokáží Američani. K tomu přispívají i komické exteriérové scény (nerealistická bitva u Slavkova) či patetické hlášky herců. S herci jsem měl trochu problém, protože Clavier je především komediální herec a každou chvíli jsem čekal, kdy se začne pitvořit a dělat tajtrdlíka, má na to holt ksicht. Depardieu mě zase zaujal tím, že v roce 2002 ještě vypadal celkem šik, kdežto deset let poté už z něj bylo otylé, alkoholické, rusofilní prase. Navíc jsem film viděl v českém dabingu, který je tradičně otřesný a odfláklý, a přestože vím, že to není chyba filmu, dost mi to celý zážitek pokazilo. (15.09.2015)

Úroveň koprodukčních minisériových adaptací pod francouzskou záštitou došla na konec své cesty dolů. A vždy u toho byl Gérard Depardieu. Nejdřív u fantastického Monte Christa, poté u zručně natočených Bídníků a nakonec i u tohoto razantního kvalitativního sešupu. Dialogová roztříštěnost a dějová rozháranost jsou natolik zřetelné, že jsem dokonalé herce doslova litoval. (22.05.2005)

Tak tohle je pořádný omyl. Často se u amerických "historických" filmů říká, že takové chyby by evropané udělat nemohli, leč tento seriál je důkazem, že blbost je internacionální. Nemá smysl vypočítávat jednotlivé nepřesnosti a zkreslení (i když posunutí Waterloo o dva měsíce dopředu, ehm ehm), zájemci se mohou podrobně dočíst zde a zde (anebo nastudovat knížky Jiřího Kovaříka). Ani scénáristicky a dramaticky se nejedná o veledílo, naopak úroveň se pohybuje někde v hlubinách jihoamerických telenovel. Řada důležitých postav chybí, naopak některé nevýzmanné jsou prakticky všudypřítomné. Stejné je to s historickými událostmi. Mnoho významných bitev, politických setkání a podobně je buď jen letmo zmíněno nebo vůbec chybí (asi aby to moc nestálo), bitvy jsou pak ztvárněny několika statisty bojujícími o jakýsi palouček (asi aby to moc nestálo - ovšem nechápu, kam se podělo těch 80 milionů euro z rozpočtu). Při hodnocení vojenských událostí a strategických otázek vůbec tu dostává více prostoru Josefína, popř. Marie Walewská, než všichni maršálové včetně Napoleona dohromady. Rozhodnutí v poli jsou redukována na pár konstatování a rozkazů, přičemž je kladen důraz na zcela jiné velitele (všude je Ney, Murat či Caulaincourt, jiní, jako Davout či Oudinot naprosto chybí). Od filmového propadliště zachraňuje jen kamera, která chytrými záběry alespoň částečně dává v bitvách zapomenout na ubohost výpravy, v interiérech pak různými podhledy dává postavám pocit mohutnosti. Tedy volám vraťte nám Bondarčuka a tenhle europaskvil si strčte do prádelníku. (12.10.2005)

První díl mohl být víc než dobrým osobním dramatem pojednávajícím o Napoleonovi a jeho cestě vzhůru, kdyby mu nepřekážely trochu nemotorné scénky související s vojenským řemeslem. Neboť nevyvedené dobývání jakéhosi prý důležitého mostu (omlouvám se za nepřesné, zavádějící a lehce znevažující označení, ale dějepis není až tak úplně moje silná stránka) ani pohled na hrstku vojáků trmácejících se kdesi v egyptské poušti mě nepřesvědčily o strategických a vůdčích schopnostech hlavního hrdiny ani o profesionálních dovednostech režiséra a kameramana. Moje zklamání bylo o to větší, že krvavé potlačení roajalistického povstání v pařížských ulicích hned v úvodu bylo vyobrazeno dosti přesvědčivě. Zato druhý díl jako by se poučil z vlastních chyb a zcela neočekávaně dospěl, když záhy s přehledem rozehrál nebezpečnou partii převzetí moci - a nastavenou laťku si dokázal pohlídat po celou stopáž. Třetí díl je maličko ... nepřehledný - alespoň pro toho, kdo (podobně jako já) nezná všechna historická fakta o vojenských taženích Napoleona Bonaparta. Krom toho mu i mírně nadržuje, když se dívá na dějinné události téměř výhradně jeho očima. Na druhou stranu dokáže situaci i správně zdramatizovat. Některé scénky jsou sice dosti nenadále a snad i poněkud předčasně ukončené, ale v souhrnu se jedná o zdařilou záležitost, která snese srovnání s předchozí druhou částí. Zato poslední díl jako by maličko zaostával. Těžko říct, jestli větší část viny nesou (opět) ne zcela stoprocentně zvládnuté válečné výjevy nebo přílišné zabřednutí do duševních pochodů padlého císaře. Buď, jak buď, výsledný dojem je jen lehce nadprůměrný. ----- V globálu: 2,5* (1. díl) + 3,5* (2. díl) + 3,5* (3. díl) + 3* (4. díl) ... děleno čtyřmi = poctivé 3*. (26.08.2016)