Toto hrdina

Zaujímavý Dormaelov debut o výmene dvoch bábätiek, zámene totožností, s menami Thomas a Alfréd, chlapci o tom vedia, jeden z nich, Alfréd, sa vyhráža Thomasovi, aby držal jazyk za zubami. Na začiatku vidím mŕtvolu, ktorá na podobný princíp, ako v Sunset Boulevard, vyrozpráva svoj príbeh vo fascinujúcich f-l-a-s-h-b-a-c-k-o-c-h, spôsobom, aký bude pripomínať ďalšiu režisérovu tvorbu, t.j - vizuálna stránka s brilantným scenárom + všetko, čo k tomu patrí, t.j - herecké výkony, hudba, kamera, strih... I napriek pozitívnym reakciám ku všetkým neskorším filmovým počinom - Jaca van Dormaela, sa nemôžem zbaviť pocitu, že jeho debut na mňa pôsobí trochu zvláštnym spôsobom, rozťahane, komplikovane, vadilo mi napríklad, i-n-c-e-s-t medzi súrodencami, aj keď očividne neboli pokrvní, mohol si tiež odpustiť niektoré scény, ktoré sa sem nehodili, nepoviem, ktoré, každý nech si ich objaví sám... Viac - menej, určite sa jedná o debut, ktorý dokáže s prehľadom pohltiť nezainteresovaného diváka... (19.06.2016)

Mám slabost pro některé francouzské filmy a i když mně ze začátku chvilku trvalo, než jsem správně zaostřila svůj zrak a zorientovala se, pak už to byla jen nádhera. Příběh o Totovi, neboli Thomasovi nespokojeného se svým osudem a s jeho celoživotní myšlenkou na pomstu, byl skvěle zpracovaný. Jaco van Dormael ví, jak nás udržet přilepené u obrazovky až do konce. Prolínání časových rovin, sny a jemné odlehčení s Boum nebylo vůbec rušivým elementem a i když jsem si myslela, že konec je předvídatelný, netušila jsem, že se tak trochu mýlím. Krásný film a já ho vřele doporučuju. 90% (04.11.2014)

LFŠ Formálně naprosto precizní debut belgického režiséra Jaco van Dormaela, který nemůže zklamat žádného narativního hedonika, protože se zde styl (podhledy, frontální záběry a nadhledy dle hrdinova věku, barevné ladění) přizpůsobuje - nespolehlivému! - vyprávění. Jako v SUNSET BLVD., na které se upomíná i konkrétními dialogy, je nám vše vyprávěno mrtvolou (jenže hlediska se mění dle věku Tota). Rozvedení (leit)motivů (loďka) i témat volby a předurčenosti z krátkometrážního É PERICOLOSO SPORGERSI nijak nekomplikuje pochopení či orientaci v několika časových a prostorových rovinách, které jsou od sebe pečlivě odlišeny, a tak do nich mohou vstupovat snové vize. Film nesklouzává k sentimentalitě či patosu (přestože k tomu má závěr silný náběh), protože ty jsou vzápětí zlehčovány a i se znalostí předvídatelné pointy funguje velice dobře. 10/10 (27.07.2009)

Zajímavý námět utopený v příšerném zpracování. No hlavně, že ukážeme rozjetou kočičku, že "umělče" Dormaele. Od tohoto pána jsem nic převratného po hanebném Mr. Nobodym nečekal, strukturou snímku se to dokonce jeho nejnovějšímu počinu velmi podobá, takže nakonec vlastně můžu říci, že se mi Toto i celkem líbil, ale i tak se přes tři hvězdy nedostanu. Stále se jedná jen o rádoby euro umění, matlající jeden blud na druhý, ze kterého na konci NĚCO vznikne :) (07.06.2014)

Zde Dormaelovi narativní hra ještě vyšla - zde vytvořený uzavřený svět velmi svérázného hrdiny ve třech životních a jednom poživotním období nabízí zajímavé konfrontace, absurdnost i nostalgicko melancholické pocity a suverénním splétáním vede k zajímavé a nečekané pointě. Dokonce se zde ještě dá mluvit o dodržovaném stylu. Dle mého Mr. Nobody už jen využívá zde osvědčené motivy, váže na ně motivy osvědčené odjinud a mění se v prázdnou bublinu. U Tota jsem i přes jasnou efektnost a zřetelnou konstrukci tento pocit neměl, každá scéna byla naplněná něčím oslovujícím a osvobozujícím a navíc výborně zvládnutá pocta klasickým noirovkám prodchnutá dětským vnímáním světa je skutečně postmoderní lahůdka. (23.02.2011)