Režie:
Jaco Van DormaelScénář:
Jaco Van DormaelKamera:
Walther Vanden EndeHudba:
Pierre van DormaelHrají:
Michel Bouquet, Mireille Perrier, Sandrine Blancke, Klaus Schindler, Pascal Duquenne, Nicolas Duvauchelle, Harry Cleven, Bouli Lanners, Bernard Yerlès (více)Obsahy(2)
Thomas a Alfred přišli na svět přibližně ve stejnou dobu. Během následného požáru v porodnici se sestry horečně snažily zachránit všechny novorozence. Thomas trpí utkvělou představou, že si zaslouží Alfredovo štěstí, který se narodil do bohaté rodiny. Všem tvrdí, že byli v tom zmatku při narození zaměněni. Veškerá smůla – od ztráty sestry až po neschopnost navázat vztah s Evelyne – by se místo jemu měla lepit na paty Alfredovi. Nyní již zestárlý Thomas spřádá plán pomsty svému celoživotnímu protivníkovi, muži, který mu ukradl celou existenci... (Cinemax)
(více)Recenze (37)
Režisér dětsky hravého filmu, který se při uvedení neváhal vrhnout k zemi a málem zulíbat nohy oceňující sponzorské zástupkyni, lidsky dojal i rozmarně pobavil příběhem o (ne)šťastném Thomasovi, který vždycky dělal to, co dělat neměl, aby se nakonec stal tím, čím se stát nechtěl - prý jako Van Dormael. (Nechtěl režírovat, prý si přál natáčet zvířata). Bez patosu, který je ihned ironizován, milími vizemi a surrealistickými představami okouzlující, formálně a přitom náročně stavěný osobní snímek. Na LFŠ 09. Proč není tak známý, když je rychlý, překvapivý, naděje plný a triumfální s žertovnou písničkou a tancujícími tulipány? ()
Dormal už svojím debutom dal najavo, že bude svojským autorom a nie každému padne jeho poetika do nôty. Mne skôr práve nesadla tá poetika, naopak ma zaujala nechronologická štruktúra rozprávania. Čiže ani neviem, ako hodnotiť. Ale veľké plus film dostáva za to, že som tu spoznal belgickú dvojníčku Božidary Turzonovovej. Toto si síce myslí, že v živote nič nezažil, ale po celý svoj lifetime mal obsesiu jednou ženou a jedným mužom. Síce išlo o protichodné pocity, ale ako premárnený život, aj podľa toho, čo sme videli, by som to nevidel. 70% ()
Mám slabost pro některé francouzské filmy a i když mně ze začátku chvilku trvalo, než jsem správně zaostřila svůj zrak a zorientovala se, pak už to byla jen nádhera. Příběh o Totovi, neboli Thomasovi nespokojeného se svým osudem a s jeho celoživotní myšlenkou na pomstu, byl skvěle zpracovaný. Jaco van Dormael ví, jak nás udržet přilepené u obrazovky až do konce. Prolínání časových rovin, sny a jemné odlehčení s Boum nebylo vůbec rušivým elementem a i když jsem si myslela, že konec je předvídatelný, netušila jsem, že se tak trochu mýlím. Krásný film a já ho vřele doporučuju. 90% ()
Jaký svět je hezčí, něž ten co je viděn dětskýma očima? Po shlédnutí Toto Hrdiny jsem přišla na to, odkud pro mě již legendární Mr. Nobody pochází. Tolik podobných rysů (sourozenecká láska, život pohledem dítěte, vnímání rodičovství, perfektní zvuk a vynikající hudba). Geniální příběh s nepředvídatelný závěrem. Jaco van Dormael vážně umí a to zatím v každém svém filmu. ()
O filme som pred tým, ako som si ho pustil nič nevedel a po krátkej dobe som si uvedomil, že by to nič nezmenilo. Spočiatku som mal pocit, že je to dielo opitého strihača, ale neskôr opilcov pribúdalo a ja som sa začal obzerať po hodinkách zisťujúc, koľko to trápenie bude ešte trvať. Vôbec nemám chuť sa zaoberať izolovanými scénami alebo iba obrazmi, ktoré mali nejakú minimálnu šancu ma zaujať, pretože môj záver je jednoznačný - tento film nemal byť vôbec nakrútený. ()
Galerie (12)
Photo © Pan Européenne Distribution
Reklama