Sám v temnotě

Ani se mi nechce věřit, že je to debut Jacka Sholdera, který tři roky na to posral druhé dobrodružství Freda Kruegera. Alone in the Dark je totiž bezvadný a trochu netypický slasher, u něhož si nemůžete být stoprocentně jisti, co bude následovat. Čtyři uprchlí magoři jsou totiž nevyzpytatelní jako aprílové počasí a nevraždí každého hned na potkání, což má za následek v několika chvílích slušné napětí. Psychopatičtí maniaci jsou vybráni opravdu dobře, hlavně Martin Landau jako Kazatel byl nezvykle přesvědčivý. Bodycount jsem čekal trochu vyšší, vraždy nejsou moc o krvi a masu, ale i přesto si mě získal od prvních minut až do závěrečného konce na svoji stranu. P.S: jedním vyskytujícím se prvkem (krvácení z nosu) se jistě nechali inspirovat tvůrci průměrného Valentine. Jinak 80-procentní spokojenost. (09.11.2010)

Poměrně slušné. Zaujmou především postavy uprchlých psychopatů, kteří jsou zahráni na jedničku. Není to zrovna nejstrašidelnější horor (ale poslední půlhodinka už jakous takous atmosférou disponuje), tady jde spíš o zábavu, tak jako ve většině slasherů. Vraždy jsou dostatečně zajímavé a pobaví, všimnout si lze i odkazů na jiné horory (nejnápadnější je hokejové maska). Přesto má film spoustu slabších míst, závěr vyšumí do ztracena a po týdnu si Alone in the Dark nejspíš nebudu vůbec pamatovat. Tři hvězdy postačí. (13.08.2008)

Kvalitní áčková vyvražďovačka... i když, nejedná se o klasický žánrový kousek. Za prvé, vrazi jsou čtyři. Za druhé, masku z nich má jen jeden, ostatní jsou jen úplně lidsky vypadající magoři. Za třetí, zápletka také není tak úplně šablonovitá. Tedy až na jednoho killera, zvaného Bleeder (když vraždí, krvácí mu z nosu), zde máme tři žádnou záhadou opředené utečence ze cvokhausu - lehce úchyláckýho prasečího ksichta, dobře psychopaticky vypadajícího 'kazatele', no a vůdce party Franka. Některé vraždy jsou vyloženě slasherácké, ale ta ústřední skupina obětí, ta zůstává hezky pohromadě a snaží se zabarikádovat doma a přesvědčit maniaky o jejich omylu. Takhle by to byl jen dobrý průměr, ale je zde ještě jedna věc, která to celé posunuje na ještě lepší průměr, a to sice Donald Pleasence, který si střihl roli naprosto suverénního šéfa blázince. Ale ani ostatní herecké výkony neurazí. Tak 7/10. (stopáž hodnocené verze: 01:33:30, screeny) (01.02.2009)

Měl jsem chuť za poslední scénu nakouřit tři, ale prostě to nejde. Taková sbírka nelogičností, trapných scén a neherců je typická po špatnou produkci 80. let. Navíc v domě se snad krom hlavního protagonisty tváří všichni jako by se nic moc nedělo. K tomu film obsahuje naprosto meganesympatickou dětskou postavu, která vysloveně volá po popravě. Žel nestane se. (02.04.2010)

Už ve svém debutu Jack Sholder předvádí jak nemá vypadat správný horor. Ani náznak hrůzy a napětí jen střípky, převládá komediální křeč, která však nevyvolává úsměv. Přitom zaděláno na pořádný slasher by bylo, čtyři různorodí psychopati na útěku z léčebny, co víc si přát. Bohužel jejich cesta jest lemována neumětelstvím páně režiséra a místo děsu vyvolává jejich počínání spíš rozpaky. Za nejlepší se dá považovat jejich obléhání domu rodiny nebohého lékaře, pouze zde se přece jen objevily ony kýžené fragmenty tolik postrádaného napětí a pár dalších hororových propriet, trocha krve a nějaký ten křik. Záhadou pro mě zůstává mé vlastní hodnocení, tři hvězdy de facto za nic. (16.11.2015)