Ježíš Nazaretský

Očekával jsem příliš a byl jsem zklamán. Tento snímek je standardním a v dobrém slova smyslu nerevolučním zpracováním Ježíšova života, ale přesto se mi tolik nelíbil. Převody evangelií na plátno jsou vždy ošemetnou záležitostí; neznám žádný, s nímž bych byl zcela spokojený - a i tento je jen velmi důstojným selháním. Alespoň pro mne. Sám Ježíš je již jako dítě ukázán jako modrooký andílek a též v dospělosti se mi zdá být příliš barvotiskový, odtažitý, spíše jako postava ze zbožného obrázku na záložce v breviáři než jako ten, který je zároveň pravý Bůh a pravý člověk. Jeho lidství je v průběhu filmu neustále ve stínu - namísto paradoxního boholidství tu máme jakési kompromisní nadlidství s pronikavým pohledem. To je má největší výhrada. Powellova interpretace hlavní postavy mě na několika místech až provokovala. Za další nedostatek považuji pojetí Jidáše jako idealistického intelektuála, který to vlastně myslel dobře. Též citáty z evangelií jsou někdy neúplné a nevhodně vytržené z kontextu (viz například scéna s bohatým mladíkem a následující výrok o velbloudu a uchu jehly). Z uměleckého hlediska nešťastné jsou některé vysvětlující dialogy. Zélót říkající zélótovi: "My jsme zélóti, chcem římskou vládu svrhnout násilím," je směšný. Podobné zmínky patří do encyklopedie spíše než do filmu. Mnohá místa snímku jsou však zdařilá a nápaditá a totéž platí i o některých postavách (Pilát, Jan Křtitel). Pro nejširší křesťanské publikum je Zeffirelliho zpracování jistě dobrou, korektní volbou ke zhlédnutí. (27.03.2007)

Zatím nejlepší zpracování o Ježíšově životě co jsem viděl. Jsou v něm skoro všechny scény z evangelií a ještě nějaké navíc. Hlavně zdůrazněná linie se Zelóty a Barabášem byla velmi zajímavá. Pochválím rovněž herecké výkony - samozřejmě samotný Ježíš je ztvárněn skvěle, ale rovněž například Petr nebo Jidáš jsou úžasně herecky ztvárnění (ani nemusí mluvit, stačí jak se dívají). Pro každého věřícího i nevěřícího MUST SEE :-) (04.02.2012)

Grandiózna televízna produkcia, ktorú by som nazval pravdepodobne ultimatívnym prepisom Ježišových osudov. Síce nemá až takú spektakulárnosť, ako napr. KRÁĽ KRÁĽOV ( 1961 ), alebo takú krvavú a bolestivú realistickosť ako Gibsonovo UMUČENIE KRISTA, dopodrobna a precízne nám ale vyrozpráva tento úžasný príbeh. (17.02.2011)

Nebudeme sa tváriť že je to dokonalý film, ale najdlhší určite bol, 6 hodín a 20 minút, toľko môže mat nejaká séria seriálu, ale film? Prehnane dlhé ale za to dosť krásny film o našom spasiteľovi Ježišovi. A presne podľa biblie. Samozrejme napríklad také umučenie Krista je úplne o niečom inom ako bol Ježíš Nazaretský. Ale toto sa mi jednoducho páčilo a aj cez tu stopaž som si užil skoro koniec, veľkonočných sviatkov, ešte ten pondelok. Zároveň aj okrúhle 9.400 hodnotenie. 4* (04.04.2021)

film tak "natrieskaný" hviezdami (a mnohí slávni herci, herečky iba v úplne vedlajších postavách - napr. F.Rey, D.Pleasance, P.Ustinov, C.Cardinale, E.Borgnine, J.Mason, L.Olivier, Ch.Plummer.....) sa len tak nevidí. Pre mňa je to znak, že v prípade tak významného veľkofilmu (škoda toho formátu 4:3) o ešte významnejšej historickej postave, išli ich osobné egá stranou, a pokladali si za česť sa v tomto filme "mihnúť" aspoň na pár minút. Je inak vtipné, že Fernando Rey bol dvorný herec Buňuela, známeho to "díkybohu" ateistovi :) Zaujímavosťou je aj spolupráca Anthonyho Burgessa (Mechanický pomaranč) na scenári. Čo sa týka dĺžky filmu, ja som to zhltol na jeden šup, a ani na chvíľu som sa nenudil. Je síce pravda, že prvá časť (zo štyroch) je asi najslabšia, ale to ostatné je veľmi dobré až výborné - samozrejme, určitej schématickosti, "topornosti" a pátosu sa pri spracovaní najznámejšieho príbehu západnej histórie vyhnúť nedá (ak to samozrejme chcem urobiť čo najvernejšie podľa evanjelií a kresť.tradície, nie "podľa seba", ako sa toho chopili napr. Scorsese alebo Passolini)..... A mám dosť zásadnú pripomienku k malému detailu, ktorý vo filme zaznel (videl som v slovenskom dabingu) : V časoch Krista sa oblasť Galileje, Judeje a Samárie rozhodne nenazývala "Palestína", ako (v slov.dabingu) zaznelo. Ten názov vznikol až ca. 100 rokov po Ježišovej smrti na popud rímskeho cisára Hadriána, ktorý tak chcel ponížiť Židov po ich Bar Kochbovom povstaní, a posmešne premenoval celú provinciu na "Syria Palaestina" podľa, v tej dobe už dávno vymretých, Pelištejcov (Filištíncov), ktorí boli v staroveku veľkými nepriateľmi Židov. (04.01.2013)