Akira

Řekl bych, že v Akiře nabylo japonské obsesivní téma energie jednu z nejdokonalejších podob. Tvořící, ale hlavně ničící podstata nekonečné síly obsažená v každé věci ve vesmíru je zde personifikována v několik postav. Ti moudřejší s ní dokáží nakládat s menší mocí, ale zato bezpečně a uměřeně, pokud ji však někdo zneužívá svévolně a za účelem destrukce, stává se i pro něj nekontrolovatelnou a nebezpečnou... Když jsem si Akiru pustil, ze začátku jsem se ošíval, protože se mi ani za nehet nelíbila dnes už poněkud zastaralá animace. Později, když jsem už dostatečně nasákl strhujícím tempem a napětí a zvědavost vzbuzující narací, došlo mi, že k tomuhle příběhu se hodí dokonale. Kaneda, Tetsuo a Kei a tři zvláštně nadané bytosti v tělech malých dětí. S nimi nějak souvisí katastrofa (atomový výbuch?), který roku 1988 zničil Tokyo a dítě (?) jménem Akira. Jestli chcete vědět jak, podívejte se na tohle strhující dílo, odehrávající se po III. světové válce ve městě New Tokyo, kde se po ulicích prohánějí dětské gangy na motorkách, skupiny teroristů čím dál častěji napadají veřejné cíle, ve světě, který je stejně hrozivý, jako je podmanivý. Zážitek. 90% (02.07.2006)

Kino Scala-náhodná projekce/// Postavy 4/10 Děj 4/10 Hudba 7/10 Animace 8/10/// PLUS: technické zpracování MÍNUS: často přepálená akce./// Shrnutí: Akira je pravděpodobně pro většinu fanoušků japonské mangy a anime jedním z nejzásadnější děl, které byly vytvořeny. Pro tehdejší publikum se vyznačovala velice kvalitní animací a ani v současné době neztrácí mnoho se svých kvalit. Snímek zaujme i po hudební stránce, kde mě některé hudební motivy překvapily. Bohužel je Akira pro běžného diváka těžko stravitelná. Měl jsem problém rozlišit některé postavy, kde jsou si navzájem některé z nich hodně podobné. Často jsem nechápal motivaci postav. A po dějové stránce se dělo víc podivností, než jsem dokázal vstřebat. Nemluvě o jeho délce. Sledování bylo hodně náročné a únavné. Přes zmíněné osobní negativa se nejedná o špatný film. Má rozhodně co nabídnout. Nejvíc mě zaujalo prostředí postapokalyptické budoucnosti roku 2019. Skutečnost jakou tvůrci měli představivost a nápady je ohromující. Drsné ztvárnění města a chování lidí působilo hodně despoticky, bezvýchodně, přitom bylo poznat, že některé postavy to berou jako denní samozřejmost. Co dodat? Fanoušci na film určitě nedají dopustit a já mám opět o něco víc nakoukáno z žánru anime./// Celkem 53%/// (05.11.2014)

Věřím, že na svou dobu to muselo být nevídané dílo nejen po grafické stránce a do té doby, než byl uveden o sedm let později Ghost in the Shell, to asi bylo pro Japonce něco jako Avatar pro diváky doby současné. A musím říct, že narozdíl od Avatara, který u mě asi už po měsíci od zhlédnutí pořádně vyčpěl, mi připadá Akira stále jako velmi živé dílo, jež za ta léta ze své působivosti rozhodně neztratilo mnoho. Působivá akce, mysterie a příběh, co mě zaujal hned od prvního obrázku a krásně stupňoval na své zajímavosti. Jasně, menší výhrady mám, ale po zhlédnutí to ve mě zanechalo opravdu veliký zážitek, navíc jsem si krásně rozšířil obzory v tom, jak má vypadat takový pořádný filmový hajzl. Závěrem jen vyjádřím svou víru v duševní zdraví amerických kolegů, kteří tak zoufale touží do hrané verze zadaptovat (čti: posrat) tenhle japonský originál. Co na tom, že roli Miyako nabídli mé milované Heleně Bonham Carter, když scénář píše ten nenapravitelný člověk jménem Steve Kloves? Ano, ten exot, který psal s výjimkou pátého dílu scénáře ke všem dílům Harryho Pottera, má v plánu vzít do svých pazourů tuhle japonskou klasiku a svou klávesnicí ji znásilnit. Boha jeho, i když pomineme spolupráci tohohle individua na projektu, nevěřím tvůrcům, že z Akiry chtějí udělat něco více než stoprocentní blockbuster, kde o nic jiného než akci nepůjde. Protože jestli mi tvůrci budou chtít tvrdit, že z toho plánují udělat film, který se bude smrtelně vážně tvářit jako filozofické drama, pak bych to s dovolením vyhlásil jako vtip roku. (22.01.2012)

Csfd hodnotenie v mojich očiach opäť zostáva záhadou. Genialita, klasika? Kdeže! Prvotná myšlienka postapokalyptického Neo-Tokia ma nadchla a i keď niesom žiadnym fanúšikom anime, musel som si Akiru okamžite "zohnať". Prvých pár desiatok minút mierneho nepochopenia nahradila skvelá atmosféra a dobre načatý príbeh, ktorý sa však v druhej polovici mení na expozíciu kreslených výbuchov, násilia a ničenia mesta zmutovaným týpkom. Wtf happend.. and why? Nie že by sa mi niečo podobného nepáčilo, ale očakával som fakt odlišnú záležitosť. Keby autori viac zabrali po dejovej stránke.. holt. Sklamanie, toto ide mimo mňa. (17.09.2013)

Mám rád animované filmy kvůli tomu, že díky nim vznikají filmy, které by se jen tak nedali reálně natočit. Ale Japonci jsou v tom nejlepší. Moje fanzazie je pouhým zlomkem jejich představivosti, kterou s nadšením realizujou. Akira je první velkofilm v anime, který jsem viděl. Dříve to byly pouhé seriály, které dávali na německé televizi, ale přesto jsem je miloval. Proto jsem se rozhodl shlédnout i nějáký ten film. Protože málokdy ještě uvidím tak výborný animovaný film se skvělou atmosférou a podobně. (12.06.2004)